Ponorkový bunkr Valentin

Ponorkový bunkr Valentin je bývalá továrna na ponorky, která stojí na břehu řeky Vezery v brémské městské části Rekum. Její stavba byla zahájena v únoru 1943, účelem bylo získat halu chráněnou proti bombardování, v níž by se vyráběly ponorky Typ XXI.^[1] Bunkr byl dlouhý 426 metrů, maximální šířka činila 97 metrů a výška 27 metrů.^[2] Tloušťka stěn se pohybovala mezi čtyřmi a sedmi metry. Na stavbu bylo spotřebováno půl milionu krychlových metrů betonu. Bunkr stavělo více než deset tisíc totálně nasazených dělníků a vězňů Koncentračního tábora Neuengamme. Počet obětí stavby se odhaduje na minimálně šest tisíc.^[3] V továrně bylo během její existence postaveno 118 ponorek, žádná z nich se nedostala do bojového nasazení.^[4]

Bunkr byl vážně poškozen spojeneckým náletem 27. března 1945 a činnost továrny byla ukončena. Po válce sloužila budova jako cvičný bombardovací cíl a později jako sklad pro Německé námořnictvo. V roce 1983 byl odhalen pomník obětem stavby bunkru. V roce 2008 oznámil německý stát, že nemá o další provozování objektu zájem a nabídl ho ke koupi. Nový soukromý majitel proměnil bunkr v roce 2011 na muzeum,^[5] na střeše byly také instalovány solární panely.