Polská brána (Levoča)

Polská brána
Základní informace
Sloh gotická architektura
Výstavba 14. století
Poloha
Adresa Levoča, SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice 49°1′29,5″ s. š., 20°35′2,98″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polská brána[1] (též Klášterní brána,[2]Klášterní věž,[3]Brána pod jednou věží[2][3]) je věž z druhé poloviny 14. století, která se nachází mezi západní stranou Starého minoritského kostela a vnitřním pásem středověkého opevnění města Levoča. Jedná se o třípatrovou hranolovou věž s průjezdem, horizontálně členěnou trojicí profilovaných kamenných říms. Nároží věže je zpevněno stupňovitým pilířem. Na pilíři je umístěna nika s kamennou kružbou a konzolou pro sochu. Ve druhém patře je gotické lomené okno s profilovanou kružbou a v každém patře jsou štěrbinové nebo čtvercové střílny.[4] Polská brána je jako součást starého minoritského kostela v Levoči chráněna jako Národní kulturní památka Slovenské republiky.

Věž byla přistavěna k západní zdi staroměstského minoritského kostela a vnitřnímu pásu městského opevnění ve druhé polovině 14. století[4][5] Věž pravděpodobně sloužila jako průchod k hospodářským budovám a ambitu staroměstského minoritského kláštera.[6] Částečně plnila i obrannou funkci, neboť ve věži byla přítomna část městské posádky, trubač a herold, jako pozorovatelny sloužily věže kostelů a radnice,[3] v průběhu 15. století, po rozšíření města o dolní konec, ztratila svou obrannou funkci. Později zde byly umístěny zvony a sloužila jako kostelní věž.[7]

Ve starší literatuře se název Polská brána spojoval s výkladem cesty do Polska, která měla vést právě touto branou,[5][8] označení brána je však nesprávné, neboť se nikdy nejednalo o městskou bránu.[2] V blízkosti Polské brány stávala Klášterní věž (Kalastrum) s branou, v místě dnešní křižovatky Žiacké ulice ke schodišti a cestě v příkopu, která tvořila spojnici s Levočským potokem a mlýny. V roce 1531 byla brána z bezpečnostních důvodů zasypána. V roce 1835 věž ještě stála a po požáru v roce 1849 v Kláštorské ulici byla zbořena.[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poľská brána (Levoča) na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Súpis pamiatok na Slovensku. Svazek II. K–P. [s.l.]: Obzor, 1968. 584 s. S. 219. (slovensky) Dále jen Súpis pamiatok na Slovensku. 
  2. ↑ a b c KUCHARÍK, Juraj. Spiš. Bratislava: Dajama, 2018. ISBN 978-80-8136-082-4. S. 130. (slovensky) 
  3. ↑ a b c HUDÁKOVÁ, Gabriela. Potulky mestom s čarovnou vôňou stredoveku [online]. Informačná kancelária Levoča. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ a b Súpis pamiatok na Slovensku, s. 192.
  5. ↑ a b FRICKÝ, Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: vydavatelstvo Osveta, 1986. Kapitola Levoča, s. 140. (slovensky) 
  6. ↑ Súpis pamiatok na Slovensku, s. 215.
  7. ↑ FELBER, Robert. Levoča a okolie v pamiatkach. Košice: Východoslovenské vydavateľstvo, 1971. S. 95–96. (slovensky) 
  8. ↑ TEREBESIOVÁ, Eva. Mestá a obce Slovenska. [s.l.]: Donatus, 1999. ISBN 80-967678-2-8. Kapitola Levoča, s. 164–165. (slovensky) 
  9. ↑ TÓTHOVÁ, Šteffánia. Opevnenie mesta Levoča. Díl III. [s.l.]: Slovart, 2016. ISBN 978-80-556-2449-5. S. 87–88. (slovensky) 

Literatura

  • HROMADOVÁ, Ľudmila. Levoča: pamiatková rezervácia. Bratislava: Tatran, 1979. 189 s. (slovensky) 

Externí odkazy

Zdroj