Levoča

Levoča
Renesanční radnice s vyobrazeními občanských ctností
Renesanční radnice s vyobrazeními občanských ctností
Levoča – znak
znak
Poloha
Souřadnice 49°1′22″ s. š., 20°35′26″ v. d.
Nadmořská výška 628 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Prešovský
Okres Levoča
Levoča
Levoča
Levoča, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 114,8 km²
Počet obyvatel 14 256 (2021)[1]
Hustota zalidnění 124,2 obyv./km²
Etnické složení Slováci, Romové
Světové dědictví UNESCO
Název lokality Levoča, Spišský hrad a přilehlé památky
Typ kulturní dědictví
Kritérium iv
Odkaz 620 (anglicky)
Zařazení 2009 (33. zasedání)
Správa
Starosta Miroslav Vilkovský
Vznik 1249
Oficiální web www.levoca.sk
E-mail mesto@levoca.sk
Telefonní předvolba 053
PSČ 054 01
Označení vozidel (do r. 2022) LE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Levoča (maďarsky Lőcse, německy Leutschau, polsky Lewocza) je historické město na východním Slovensku. Leží v Prešovském kraji na hlavní silnici spojující Žilinu a Košice. Město je sídlem Levočského okresu a historicky bylo správním střediskem Spišské župy. Žije zde necelých 15 tisíc obyvatel. Dne 28. června 2009 bylo historické centrum zapsáno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako součást lokality Levoča, Spišský Hrad a související kulturní památky.[2][3]

Historie

Levoča vznikla ze dvou původních slovanských osad, které pravděpodobně zpustošili Tataři v roce 1241. Nejstarším písemným dokladem, v němž se objevuje název Levoča (jako „Leucha“), je listina Bély IV. z roku 1249. V roce 1271 se Levoča stala hlavním městem Společenstva spišských Sasů. Již v roce 1317 je připomínána výslovně jako královské město.

Rozvoji města podstatně pomohla výsada práva skladu, udělená Levoči Karlem Robertem v roce 1321. Tato výsada nutila zahraniční kupce zůstat ve městě 15 dní a poskytnout své zboží k prodeji. Král Zikmund Lucemburský osvobodil roku 1402 levočské kupce od práva skladu v jiných městech a roku 1411 rozšířil levočské právo skladu i na domácí kupce. Roku 1419 byli Levočané osvobozeni od placení třicátků v celém Uhersku. Tím došlo k otevření neobyčejných možností svobodného obchodování.

Příznivý vývoj města vyvrcholil na přelomu 15. a 16. století a umožnil vznik takových uměleckých skvostů, jakými je dílo mistra Pavla z Levoče v městském kostele svatého Jakuba. Slibný vývoj města přerušil v 16. století rozsáhlý požár a v 17. století protihabsburské povstání. Přesto Levoča v tomto období zůstala centrem Spiše a v 19. století se stala střediskem slovenského národního obrození.

Bylo zde založeno známé Levočské lyceum, na které v roce 1844 přišli, po odvolání Ľudovíta Štúra z profesury na bratislavském lyceu, jeho žáci z Bratislavy v čele s Jankom Franciscim. Z významných slovenských básníků a národních buditelů, kteří v Levoči studovali a nebo působili je třeba připomenout Jána Botta, Janka Kráľe, Ľudovíta Kubániho, Pavla Dobšinského, dr. Vavra Šrobára, Alberta Škarvana a jiné.

Části města

  • Městské části: Levočská Dolina, Levočské Lúky, Závada
  • Sídliště: Pri Prameni, Rozvoj, Západ I, Západ II
  • Osady: Kačelák, Levočské kúpele, Odorica, Rómska osada (v meste), Rómska osada (Levočské Lúky), Rúrová

Pamětihodnosti

Levoča si svou urbanistikou a hradbami zachovala charakter středověkého města. Je městskou památkovou rezervací.

Dominantou města je gotický kostel svatého Jakuba, obsahující jedenáct gotických a renesančních křídlových oltářů, včetně nejvyššího dřevěného gotického oltáře na světě (18,6 m), jehož autorem je pozdněgotický řezbář Pavel, zvaný Mistr Pavel z Levoče.[zdroj?!] Náměstí lemují renesanční domy. Kromě kostela svatého Jakuba stojí v prostoru náměstí také známá renesanční radnice. Ve městě jsou i další dva kostely s barokními interiéry, klasicistní budovy župního domu a evangelického kostela. Historické centrum obklopuje mohutný hradební systém o délce 2,5 km. Součástí opevnění jsou Košická a Polská brána nebo Prašná a Kupecká bašta.

K dalším památkám patří dům zvaný Brewerova tiskárna.

Rodáci

  • Etela Farkašová – slovenská filosofka
  • Albert Fuchs – slovenský fyzik
  • Lucia Gažiová – slovenská herečka
  • Július Gretzmacher – slovenský báňský inženýr
  • Oľga Vronská, vlastním jménem O. Wagnerová – slovenská herečka
  • Petr Weiss – český psycholog a sexuolog

Galerie

  • Turzův dům na náměstí
    Turzův dům na náměstí
  • Radnice a kostel svatého Jakuba
    Radnice a kostel svatého Jakuba
  • Měšťanské domy
    Měšťanské domy
  • Evangelický kostel
    Evangelický kostel
  • Kostel Svatého Jakuba
    Kostel Svatého Jakuba
  • Mariánská bazilika
    Mariánská bazilika
  • Poutní místo
    Poutní místo
  • Pranýř na náměstí
    Pranýř na náměstí
  • Spišské muzeum
    Spišské muzeum
  • Socha Ľudovíta Štúra
    Socha Ľudovíta Štúra

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Levoča na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. ↑ http://whc.unesco.org/en/news/534
  3. ↑ CENTRE, UNESCO World Heritage. Levoča, Spišský Hrad and the Associated Cultural Monuments. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Levoča. Potulky mestom a okolím; SÚZ Levoča, 2005, autor textu: Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák a kol.
  • Peter Pekačík: Levoča a jej pamiatky; Krásy Slovenska 5/89, str. 14
  • Levoča; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1981, autor textu: Ivan Chalupecký
  • Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák: Levoča a okolie; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1985
  • FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986

Související články

Externí odkazy

Zdroj