Pokutice

Pokutice
Celkový pohled z Úhoště (v pozadí je Kadaň s františkánským klášterem
Celkový pohled z Úhoště (v pozadí je Kadaň s františkánským klášterem
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Kadaň
Okres Chomutov
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°22′21″ s. š., 13°14′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 39 (2021)[1]
Katastrální území Pokutice (1,74 km²)
Nadmořská výška 370 m n. m.
PSČ 432 01
Počet domů 14 (2011)[2]
Pokutice
Pokutice
Další údaje
Kód části obce 61816
Kód k. ú. 661813
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pokutice (německy Pokatitz) jsou malá vesnice, část města Kadaň v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na západ od Kadaně. Leží na severním úbočí Úhoště v nadmořské výšce 370 m n. m. v katastrálním území Pokutice o rozloze 1,74 km².[3]

Název

Název vesnice je jako ves lidí Pokutových odvozen od příjmení Pokuta. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech Bocudicih (1057), Pocudicih (12. století), Pocatycych (1205), de Pokuticz (1364), Pokaticz (1383), Bokaticz (1631), Bockadicz (1676), Pokedicz (1681), Pokoditz nebo Pokatitz (1787) a Pokotitz nebo Pokatitz a Poketitz (1846.)[4]

Historie

Jako první písemná zmínka se obvykle udává zakládací listina litoměřické kapituly svatého Štěpána z roku 1057.[5] Zpráva o Pokuticích však byla na listinu připsána až mezi lety 1170 a 1180. Později byla nedokonale seškrábána a napsána na zadní stranu. I tak však Pokutice patří, spolu s Kadaní, mezi nejstarší známá sídla na Chomutovsku.[6]

Ve 13. století byla majetkem benediktýnského davelského kláštera. Ve 14. století se dostala do majetku kadaňských měšťanů, ze kterých jsou zmiňováni Walter z Pokutic (1364) nebo Mikuláš Schortenforfer (1383), kterému patřila také Rokle a řada dalších vesnic v okolí.[6]

Po skončení třicetileté války zde Berní rula uvádí v roce 1655 šest statků, pět chalup a nekvalitní půdu v okolí. Vesnice byla součástí milžanského městského statku. V roce 1688 se stala majetkem růžencového bratrstva v Kadani, které je připojilo k panství Čejkovice. V roce 1709 vzniklo z Pokutic a části Úhošťan samostatné panství. V majetku bratrstva však zůstalo až do zrušení bratrstva císařem Josefem II. V roce 1787, kdy v Pokuticích stálo patnáct domů, ho spolu s Lužicí koupil od Náboženského fondu hrabě František z Auerspergu. Poté ještě několikrát změnilo majitele. Posledním z nich byl v období 1840–1850 hrabě Karel z Wolkensteinu, který ho připojil k ahníkovsko-prunéřovskému panství.[6]

Po roce 1850 se z Pokutic stala místní část Kadaňské Jeseně, u které zůstala více než sto let. V krátkém období let 1960–1962 patřila k Rašovicím a od roku 1963 je místní částí Kadaně.[6]

Přírodní poměry

V geologickém podloží převažují třetihorní vulkanoklastika bazaltových hornin, které se a jihu mění na olivinické bazalty a jiné výlevné horniny. Nadmořská výška území stoupá od severu k jihu. Nejnižší bod se nachází u hladiny Ohře přibližně ve výšce 280 metrů a nejvyšší na východní straně severního úbočí Úhoště v nadmořské výšce kolem 475 metrů. Geomorfologicky je oblast součástí Krušnohorské soustavy a Podkrušnohorské oblasti. Nachází se v celku a podcelku Doupovské hory na rozhraní okrsků Rohozecká vrchovina v severní a Jehličenská hornatina v jižní části území. Hranice mezi okrsky probíhá přímo ze západu na východ asi sto metrů severně od vesnice. Z půd se v okolí vyskytují pouze kambizemě.[7]

Obyvatelstvo

Dům čp. 15

Při sčítání lidu v roce 1921 v Pokuticích žilo celkem 137 obyvatel (65 mužů) a kromě jednoho Čecha se hlásili k německé národnosti. Všichni byli římští katolíci.[8] V roce 1930 zde žilo 132 obyvatel. Všichni se hlásili k německé národnosti a římskokatolické církvi.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][10][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 119 124 123 129 129 137 132 61 32 27 26 15 16 28 39
Domy 24 22 29 29 24 25 25 20 24 8 9 10 7 14 18
V počtu domů z roku 1961 jsou zahrnuty také domy Meziříčí a Zásady u Kadaně.

Hospodářství a doprava

Vesnicí prochází silnice třetí třídy č. III/1985 z Kadaně do Klášterce nad Ohří.[12] Ve vesnici je zastávka autobusové dopravy. Po pravém břehu Ohře vede cyklostezka, po které jsou značeny cyklotrasy č. 6 a 35. Od kadaňského františkánského kláštera vede přes vesnici červeně značená turistická trasa přes Úhošť a Egerberk do Klášterce nad Ohří.

Pamětihodnosti

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. Rev. 2013-05-29 [cit. 2015-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 420. 
  5. ↑ a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291. 
  6. ↑ a b c d RAK, Petr. Rokle, Pokutice, Zásada u Rašovic. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Zásada u Rašovic, s. 33–34. 
  7. ↑ CENIA. Geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2015-01-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246. 
  9. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131. 
  10. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377. 
  11. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Ředitelství silnic a dálnic. Silniční a dálniční síť ČR [online]. 2014-07-01 [cit. 2015-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Pokutice, s. 98–99. 

Externí odkazy

Zdroj