Olivín

Olivín (peridot)
Olivín v bazaltu (čediči). San Carlos, Arizona, USA
Olivín v bazaltu (čediči). San Carlos, Arizona, USA
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec (Mg,Fe)2[SiO4]
Identifikace
Barva žlutozelená až olivově
zelená, červenohnědá
Vzhled krystalu krystalovaný, zrnitý
Soustava kosočtverečná
Tvrdost 6,5 – 7
Lesk skelný, mastný
Štěpnost dokonalá
Index lomu 1,65 – 1,69
Vryp bílý
Hustota 3,3 g ⋅ cm−3
Rozpustnost HNO3
Mikroskopická fotografie horniny gabro se zrnem olivínu

Olivín (peridot) (Werner, 1789), chemický vzorec (Mg,Fe)2[SiO4] je kosočtverečný minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. Právě železo způsobuje zelené zabarvení kamene. Perfekcionisté tvrdí, že dokonalý olivín by měl obsahovat méně než 15 % železa a že nesmí v jeho mřížce chybět stopové prvky niklu a chromu.[1] Krajní členy izomorfní řady jsou forsterit – Mg2[SiO4] a fayalit – Fe2[SiO4].

Nazván byl podle olivově zeleného zbarvení, které spojovalo slova oliva a zelený (v angličtině slovo green), ale jeho název byl několikrát zaměňován. Staří Římané používali název Topazos dle ostrova, kde byl těžen a francouzští klenotníci později pak používali název peridot.[2] Označení peridot se odvozuje z arabského slova faridat, které znamená diamant.[3] Olivínu se přezdívá „smaragd křižáků“.

Vznik

Olivín vzniká krystalizací z magmatu s nízkým obsahem křemíku jako jsou bazalty a nebo gabra. Je to důležitý horninotvorný minerál ultrabazických a bazických hornin. Hornina tvořená převážně olivínem se nazývá olivínovec (peridotit). Olivín se snadno přeměňuje v serpentin chemickou reakcí, ale také přeměnám založených na změně teplotně-tlakých podmínkách.

Olivíny nejvyšší šperkařské kvality se vyskytují převážně na dně Rudého moře, kde dochází k roztahování oceánské kůry v oblasti riftu a vytékání magmatu do mořské vody. Ta magma rychle ochlazuje a vytváří polštářové struktury, ve kterých vzniká i olivín.[2] Případně – jako například v Myanmaru – může dojít k deformaci hornin vytlačených ze zemského pláště a při pohybech zemské kůry se mohou stát součástí pohoří.[4]

Horníci nacházejí peridot v podobě nepravidelných pecek (oblé kusy horniny obsahující krystaly) v lávových proudech ve Spojených státech, Číně a Vietnamu. Velmi vzácně se objevují v podobě velkých krystalů, jež lemují žíly nebo kapsy u určitých typů ztuhlé roztavené horniny. Mezi zdroje takto vzniklých drahokamů patří Finsko, Pákistán, Myanmar a ostrov Zabargad.[4]

Vyjma pozemských zdrojů se objevuje olivín i v meteoritech.[2]

Spektrometrická měření s využitím infračerveným zobrazovacím spektrometrem umožnila potvrdit, že měsíční plášť má vysoký obsah olivínu[5].

Morfologie

Krátce prizmatické krystaly, zrnité a masivní agregáty, zrna.

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5 – 7, křehký, hustota 3,3 g/cm³ (forsterit 3,27 g/cm³, fayalit 4,2 g/cm³), štěpnost dokonalá podle {001}, nedokonalá podle {010}. Lom lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: nejčastěji žlutozelená, olivová, dále žlutá, hnědá. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Mg 25,37 %, Fe 14,57 %, Si 18,32 %, O 41,74 % (při Mg:Fe = 4:1). Rozpustný v HNO3. Mg-členové se rozpouštějí i v ostatních kyselinách a před dmuchavkou se netaví. Fe-členové se taví v magnetickou kuličku.

Odrůdy

  • chryzolit – průhledný, olivově zelený. Drahý kámen.

Vysokotlaké modifikace olivínu

Za vysokých tlaků a teplot olivín hluboko v zemském plášti mění svou krystalickou strukturu. V hloubce pod 410 km se mění na tzv. wadsleyit a v rozmezí 520-660 km pod povrchem na ringwoodit – tato fázová rozhraní vedou ke skokovým nárůstům hustoty v plášti Země.

Podobné minerály

willemit, tefroit, chryzoberyl

Výskyt

Hojný minerál

Mimo Zemi byl výskyt olivínu také prokázán na Marsu (kde ho nalezl a identifikoval robot Opportunity) a vyskytuje se mj. zřejmě i v plášti planetky Vesta.

Využití

Pro vysoký bod tání (u forsteritu až 1890 °C) na výrobu křemičitého technického skla. Dále se využívá ve slévárenství (cihly, formy pro odlévání), v chemickém průmyslu, při výrobě hnojiv a jako brusivo.
Chryzolit jako šperkařský kámen pro ozdobné účely, kde se mu přisuzují magické ochranné vlastnosti proti zlým duchům.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Olivín (Peridot). www.eppi.cz. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c CACUTT, Len. Horniny a minerály. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1994. ISBN 80-85841-15-0. S. 78. 
  3. ↑ Peridot History and Lore. www.gia.edu [online]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Peridot Description. www.gia.edu [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ OSEL.CZ. www.osel.cz [online]. [cit. 2020-06-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj