Plejtvák myšok

Jak číst taxoboxPlejtvák myšok
alternativní popis obrázku chybí
Plejtvák myšok zachycený na Aljašce.
alternativní popis obrázku chybí
Porovnání velikosti plejtváka myšoka s člověkem.
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Nadřád placentálové (Placentalia)
Řád kytovci (Cetacea)
Čeleď plejtvákovití (Balaenopteridae)
Rod plejtvák (Balaenoptera)
Binomické jméno
Balaenoptera physalus
(Linnaeus, 1758)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plejtvák myšok (Balaenoptera physalus) známý též jako plejtvák tmavý je velký mořský savec, zástupce čeledi plejtvákovitých (Balaenopteridae).

Rozměry

Plejtvák myšok je zřejmě druhým největším a jedním z nejrychlejších kytovců, po plejtvákovi obrovském (B. musculus) druhý největší žijící tvor na světě. Dosahuje délky téměř 27 metrů a hmotnosti 45 až 75 tun, výjimečně pak až kolem 114 tun. Překonává tak nejspíš i největší dosud známé dinosaury, jako byl rod Argentinosaurus (s maximální odhadovanou hmotností kolem 96 tun).[2]

Popis

Rozšíření plejtváka myšoka

Plejtvák myšok je štíhlý kytovec s šedomodrým zbarvením na zádech a s bílým břichem. Šedé má i ploutve hřbetní, ocasní i prsní. Hřbetní ploutev leží na začátku poslední třetiny těla a má vydutý zadní okraj. Na břiše má také 55-100 hrdelních záhybů. Rozeznáváme přinejmenším dva recentní poddruhy: plejtváka myšoka severoatlantického a plejtváka jihoatlantského. Obývá všechny světové oceány, od polárních až po tropické oceány. Chybí pouze ve Středozemním, Baltském a Rudém moři a v Perském zálivu. Největší část plejtváků obývá chladné severní vody.

Kromě bručivých, hučivých a skřípavých zvuků vydává plejtvák myšok i nesmírně hlasité hluboké sténání, které jde slyšet na vzdálenost několika kilometrů. Stejně jako ostatní plejtváci podniká i plejtvák myšok dlouhé migrace z vysokých zeměpisných šířek v létě do chudších tropických regionů přezimovat a rozmnožovat se. Živí se většinou krilem, korýši a rybami, např. huňáčky severními nebo sledi, které loví velmi rychlými vpády do jejich pospolných hejn. Do tlamy nabírá ohromné množství vody, zavřou tlamu, vodu vypustí a ryby, které se zachytají na kosticích poté spolkne. Jeho kořistí se mohou stát i různé druhy menších chobotnic.

Samice rodí po 11 měsících jediné mládě, které po narození měří až 6,4 m. Osamostatňuje se ve věku 9-10 měsíců, což znamená, že má jediného potomka každý druhý rok, takže slabá populace vyžaduje k zotavení několik desítek let.

Stav ohrožení

Stejně jako ostatní plejtváci byl i tento druh v průběhu dvacátého století těžce pronásledován a zabíjen a dnes patří mezi ohrožené druhy. V roce 1986 Mezinárodní velrybářská komise (IWC) vydala moratorium zakazující komerční lov tohoto kytovce. Znečišťování vod (zvláště ropou) a hluk způsobovaný lidskou aktivitou v posledních letech populace plejtváků myšoků žijící v přírodě výrazně oslabily.

Zajímavost

Kostra jedince tohoto druhu je maskotem a jedním z nejoblíbenějších exponátů Národního muzea v Praze.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fin Whale na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2019-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-14. 

Externí odkazy

Zdroj