Phlebotominae
 Phlebotominae | |
|---|---|
 Phlebotomus pappatasi
| |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
členovci (Arthropoda) |
| Třída |
hmyz (Insecta) |
| Řád |
dvoukřídlí (Diptera) |
| Čeleď |
koutulovití (Psychodidae) |
| Podčeleď |
Phlebotominae Rondani, 1840 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Phlebotominae (někdy hodnoceni jako samostatná čeleď Phlebotomidae) je podčeleď dvoukřídlého hmyzu z čeledi koutulovití (Psychodidae).
Popis
Flebotomové patří mezi nevelký dvoukřídlý hmyz, typicky svou velikostí nepřesahují 2,5 mm. Vynikají dlouhými tenkými končetinami, tělo a křídla pokrývá velké množství výrazných štíhlých chloupků. Hlava má protáhlý tvar, nese výrazné oči, ochlupená tykadla a ústní ústrojí, jež dosahuje podobné délky jako zbytek hlavy. Křídla jsou zašpičatělá, s četným paralelním žilkováním. Rody Phlebotomus a Lutzomyia typicky drží křídla vztyčená nad tělem, a sice v sevření asi 60°.[1][2]
Biologie
Popsáno bylo několik stovek druhů flebotomů. Areál výskytu zahrnuje především tropické a subtropické oblasti, některé druhy žijí i v mírném podnebném pásu. Chybí však na ostrovech v Tichém oceánu. Protože flebotomové, na rozdíl od komárovitých či muchničkovitých, nevyžadují ke svému vývoji vodní prostředí, kolonizovali i polopouštní a pouštní regiony. Dospělci vykazují soumračnou, brzkou ranní či noční aktivitu a nejsou příliš dobrými letci. Samice typicky představují krevsající parazity, konkrétně thelmofágy. Hematofágie bývá nutností pro správný vývoj vajíček, ačkoli někteří flebotomové mohou naklást první snůšku i bez nasátí krve. Snůška činí 30 až 70 vajíček, larvy se vyvíjejí v chladném a vlhkém prostředí, například v norách hlodavců. Živí se organickým detritem a různými mikroorganismy. Někteří flebotomové mohou prodělat i několik generací do roka. Celý vývojový cyklus trvá 20 až 50 dní, především u druhů žijících v mírném pásmu se však objevuje dlouhá diapauza.[1][2]
Medicínský význam
Významnými zástupci jsou především novosvětský rod Lutzomyia a starosvětský Phlebotomus. Představují vektory virových (Phlebovirus, původce horečky papatači), bakteriálních (patogenní bartonelly), a především protozoálních onemocnění (ničivky vyvolávající kožní, kožně-slizniční i viscerální leishmaniózu). Mezi parazitem a přenašečem se často objevuje specifický vztah, jako mezi Leishmania tropica a Phlebotomus sergenti či Leishmania major a Phlebotomus papatasi.[2][3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b MEHLHORN, Heinz. Encyclopedia of Parasitology. Berlin: Springer, 2008. ISBN 978-3-540-48994-8. S. 1258–1259. (anglicky)
- ↑ a b c VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. ISBN 9788073870089, ISBN 8073870088. S. 287–288.
- ↑ VOTÝPKA, Jan. Šestinozí upíři aneb krevsající hmyz. Živa AVČR. 2014, čís. 5. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Phlebotominae na Wikimedia Commons
- Taxon Phlebotominae ve Wikidruzích
- Phlebotomus na sciencedirect.com
