Culicoides

Pakomárec
	Samička tiplíka sající skrz umělou membránu
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	dvoukřídlí (Diptera);
Čeleď	pakomárcovití (Ceratopogonidae);
Rod	pakomárec (Culicoides); Latreille, 1809
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Culicoides (česky pakomárec, též tiplík; anglicky biting midges) je rod patříčí do čeledi Ceratopogonidae (pakomárcovití). Občas bývají zaměňováni za zástupce podčeledi Phlebotominae. Existuje více než 1200 druhů, které se vyskytují po celém světě.

Jsou známí trapiči pro svá bolestivá bodnutí a v medicíně a veterině jako vektor rozličných patogenů.

Stavba těla

Jejich tělo má rozměry 1–5 mm a je na tyto poměry robustní. Díky malým rozměrům se dostanou i skrz velmi jemné sítě proti komárům a často znemožňují lidem i ostatním živočichům pobyt venku. Z hrudního článku vychází jeden pár křídel s charakteristickými bílými fleky. Na hlavě se nacházejí dlouhá tykadla (proto podřád Nematocera, dlouhorozí). Ústní ústrojí je kvůli zisku potravy bodnutím ortognátní a bodavě savé.

Život

Culicoides mají proměnu dokonalou, tedy prochází stádii vajíčka, larvy (v tomto případě 4 instary) a kukly, ze které vyleze dokonale vyvinutý a funkční dospělec.

Vajíčko: Samice kladou vejce na vlhká stanoviště a do vlhkých půd, typicky rašeliniště, stromové dutiny nebo pobřeží vodních toků. Vývoj trvá v řádu několika dní.

Larva: Larvy jsou detritofágní a vyvíjí se ve stejném prostředí jako vajíčko. K poslednímu instaru a zakuklení dospějí přibližně za dva měsíce v závislosti na teplotě. Stádium larvy je jediné stádium vývoje Culicoides, které přežije zimu (jenom u pár výjimek i vajíčka).

Kukla: Vývoj trvá 3–10 dní

Dospělec: Dospělci žijí cca jeden měsíc. Obě pohlaví dokáží sát rostlinný nektar, ale krev sají pouze samice. Ty si oběť vybírají nejprve podle obsahu CO₂ v krvi a potom i podle dalších chemických signálů. Mohou sát jednou i vícekrát za život. Jsou aktivní okolo soumraku a úsvitu a oběti si hledají pouze venku – jsou to tedy exofágové. Od jiných krve sajících členovců se liší mimo jiné složením slin, což jim umožňuje jiný styl zisku krve z oběti. Nesají přímo z krevního řečiště, ale svým bodnutím poškodí cévu a nechají malé množství krve vylít se z cévy a vytvořit hematom. Z toho pak krev nasávají. Takovýto styl zisku potravy je řadí mezi thelmofágy.

Culicoides jako vektor

Bodnutí tiplíka je mnohonásobně bolestivější než bodnutí např. několikanásobně většího komára. Často vyvolá alergické reakce, rány jsou nateklé, svědí a nechávají na tělech známky jako jizvy a zčervenání až po dobu tří týdnů. Intenzivní svědění nabádá oběť ke škrábání a tím dává možnost sekundární infekci.

Při bodnutí dochází ke kontaktu krve oběti a slin tiplíků, ve kterých se mohou vyskytovat různé patogeny ze třech kategorií – viry, protozoa a helminti.

Viry

V útrobách rodu Culicoides bylo nalezeno mnoho virů, avšak 20 bylo izolováno výhradně u nich. Většina virů vyvolává minimální příznaky, zde uvedeme pouze čtyři nejtěžší nemoci.

Akabane – postihuje domácí přežvýkavce. Je přenášen kongenitálně a způsobuje různé vady plodu. Vyskytuje se v Africe, Asii, Austrálii a na ostrovu Kypr.
African horse sickness – neboli Africký mor koní. Postihuje koňovité, má úmrtnost až 95 %. Rozšířen v Africe, Asii a jižní Evropě.
Blue tongue – neboli katarální horečka ovcí. Postihuje přežvýkavce, hlavně právě ovce. Vyskytuje se celosvětově. Mezi lety 2005 a 2010 byla silná epidemie u skotu v Evropě.
Bovine ephemeral fever – je onemocnění hovězího dobytka působící v Africe, Asii a Austrálii.

Protozoa

Mezi nejvýznamnější přenášené prvoky patří Trypanosoma bakeri a avium, Hepatocystis, Haemoproteus a Leukocytozoon (Leukocytozoon caulerry).

Helminti

Tiplíci přenášejí hlavně helminty z kmenu Nematoda. Na ptáky přenášejí helminty rodů Eufilaria, Eufilariella, Chandlerella a Splendidofilaria. U hospodářských zvířat parazituje rod Onchocerca. U primátů včetně člověka helmintózy způsobuje rod Dipetalonema.

Odkazy

Reference

GALKOVÁ, Zdeňka. Tiplíci jako přenašeči infekčních onemocnění a jejich výskyt na území ČR. Praha, 2008. bakalářská práce. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra parazitologie. Vedoucí práce Jan Votýpka. Dostupné online.
DELFINADO, Mercedes D. The Philippine Biting Midges of the Genus Culicoides (Diptera: Ceratopogonidae). [Chicago]: Chicago Natural History Museum, 1961. Dostupné online. DOI 10.5962/bhl.title.2814. (anglicky) WEL Collection.
DRAKE, John M; BONSALL, Michael a STRAND, Michael. Population Biology of Vector-Borne Diseases. Oxford: Oxford University Press, 2020.
BURGESS, N. R. H. a COWAN, G. O. A Colour atlas of medical entomology. [1st ed.]. London: Chapman and Hall, cop. 1993.