Peyton Stearnsová

Peyton Stearnsová
Peyton Stearnsová na French Open 2023
Peyton Stearnsová na French Open 2023
Stát Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození 8. října 2001 (22 let)
Místo narození Cincinnati, Ohio,
Spojené státy americké[1]
Výška 173 cm[1]
Profesionál od 3. června 2022
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 1 206 537 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 136–90
Tituly 0 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění 43. místo (18. září 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2024)
French Open 3. kolo (2023)
Wimbledon 1. kolo (2023)
US Open 4. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů 38–36
Tituly 0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění 87. místo (4. března 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2024)
French Open 2. kolo (2023)
Wimbledon 1. kolo (2023)
US Open 1. kolo (2022, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240325a25. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peyton Stearnsová (* 8. října 2001 Cincinnati, Ohio) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2023 na 43. místě a ve čtyřhře v březnu 2024 na 87. místě. Trénuje ji krajan Eric Hechtman. Dříve tuto roli plnil Rumun Gabriel Trifu.[3][1]

Tenisová kariéra

V letech 2020–2022 hrála dvě sezóny univerzitní tenis za „dlouhorožce“ z Texaské univerzity v Austinu, na které vystudovala aplikovanou pohybovou vědu (applied movement science). Na jaře 2022 se stala prvním tenistou univerzity, který vyhrál nejvyšší I. divizi celostátního mistrovství NCAA ve dvouhře a jako jednička na konečném žebříčku ITA, Meziuniverzitní tenisové asociace, byla vyhlášena americkou univerzitní hráčkou roku.[4][3] K rozhodnutí studovat vysokou školu před profesionální kariérou ji inspiroval úspěch Danielle Collinsové z Virginské univerzity, která se stala dvojnásobnou celostátní šampionkou NCAA.[5] V červnu 2022 pak ohlásila přechod do profesionálního tenisu.[4]

Stearnsová na French Open 2023 s typickým pozdravem členů univerzitního týmu „dlouhorožců“ (Texas Longhorns) znázorňující hlavu texaského dlouhorohého skotu

Na okruhu WTA Tour debutovala ve čtyřhře Silicon Valley Classic 2021 v kalifornském San José, do níž s Maribellou Zamarripovou nastoupily jako náhradnice. Na úvod podlehly americko-britskému páru Emina Bektasová a Tara Mooreová až po ztrátě závěrečného supertiebreaku dvoubodovým rozdílem. První výraznější výhry dosáhla v kvalifikaci BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells nad Coco Vandewegheovou.[6] Do dvouhry ji ale nepustila Astra Sharmaová. Hlavní singlovou soutěž si tak poprvé zahrála až na srpnovém Tennis in the Land 2022 v Clevelandu po obdržení divoké karty. V prvním kole ji vyřadila pátá nasazená Rumunka Irina-Camelia Beguová ze čtvrté světové desítky.[6][7]

O týden později zasáhla premiérově i do hlavní grandslamové soutěže na US Open 2022. Z pozice členky čtvrté stovky žebříčku získala divokou kartu díky finálové výhře nad Connie Maovou na akademickém celostátním mistrovství NCAA.[6] V úvodním kole však nenašla recept na dvacátou osmou hráčku klasifikace Jekatěrinu Alexandrovovou, když nezvládla koncovku třetí rozhodující sady.[7] První zápas na túře WTA vyhrála na úvodním ročníku austinského ATX Open 2023, kde ve čtvrtfinále nestačila na krajanku Katie Volynetsovou z konce první světové stovky.[8] Navazující týden si poprvé zahrála dvouhru turnaje v kategorii WTA 1000. Na divokou kartu v první fázi BNP Paribas Open 2023 vyřadila španělskou kvalifikantku Rebeku Masárovou, než ji stopku vystavila Kanaďanka Bianca Andreescuová, přestože získala úvodní sadu.[9]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na antukovém Copa Colsanitas 2023 v Bogotě. Do souboje o titul postoupila přes Slovinku Tamaru Zidanšekovou a Kamillu Rachimovovou. V závěrečném duelu však podlehla německé světové šestašedesátce Tatjaně Mariové, která obhájila titul. Bodový zisk Stearnsovou posunul 10. dubna premiérově do elitní světové stovky, díky žebříčkovému postupu ze 116. na 89. příčku.[10] Na French Open 2023 vyhrála první zápasy na grandslamu. Po vítězství nad Kateřinou Siniakovou dosáhla debutové výhry nad členkou Top 20, když zdolala lotyšskou světovou sedmnáctku Jeļenu Ostapenkovou.[11][12] Ve třetím duelu ji za 55 minut deklasovala devátá žena žebříčku a obhájkyně semifinálové účasti Darja Kasatkinová, proti níž uhrála jediný game.[13][7]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. duben 2023 Bogota, Kolumbie antuka Německo Tatjana Mariová 3–6, 6–2, 4–6

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments 40 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments 15 000 $ tournaments

Dvouhra (5 titulů)

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. červen 2021 Sumter, Spojené státy tvrdý Mexiko Fernanda Contrerasová 6–1, 6–2
2. říjen 2022 Austin, Spojené státy tvrdý USA Clervie Ngounoueová 6–1, 6–0
3. říjen 2022 Florence, Spojené státy tvrdý Německo Alexandra Vecicová 6–7(4–7), 6–2, 7–5
4. leden 2023 Orlando, Spojené státy tvrdý USA Robin Montgomeryová 6–2, 6–0
5. únor 2023 Rome, Spojené státy tvrdý (h) Česko Gabriela Knutsonová 3–6, 6–0, 6–2

Čtyřhra (2 tituly)

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. červen 2022 Sumter, Spojené státy tvrdý USA Kylie Collinsová USA Allura Zamarripová
USA Maribella Zamarripová 		6–3, 5–7, [10–7]
2. září 2022 Berkeley, Spojené státy tvrdý USA Elvina Kalievová USA Allura Zamarripová
USA Maribella Zamarripová 		7–6(5), 7–6(5)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peyton Stearns na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Peyton Stearnsová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240325a25. března 2024
  2. ↑ Peyton Stearnsová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240325a25. března 2024
  3. ↑ a b Peyton Stearns Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Women's Tennis' Peyton Stearns elects to turn professional [online]. University of Texas at Austin, 2022-06-03 [cit. 2023-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-03. (anglicky) 
  5. ↑ GARBER, Greg. 'Go big or go home': Swinging freely the key for Stearns. Women's Tennis Association [online]. 2023-03-11 [cit. 2023-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-14. (anglicky) 
  6. ↑ a b c MACPHERSON, Alex. The 2022 US Open's Grand Slam debuts: Bejlek, Andreeva, Fruhvirtova and more. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-27 [cit. 2023-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-27. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Peyton Stearns Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Collins, Volynets surge into Austin semifinals. Women's Tennis Association [online]. 2023-03-03 [cit. 2023-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-11. (anglicky) 
  9. ↑ Andreescu bounces Stearns at Indian Wells after shaky start. Sportsnet.ca [online]. 2023-03-12 [cit. 2023-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-19. (anglicky) 
  10. ↑ Maria holds off Stearns to win second straight Bogota title. Women's Tennis Association [online]. 2023-04-09 [cit. 2023-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-09. (anglicky) 
  11. ↑ Debutant Stearns beats former champ Ostapenko to reach French Open 3rd round. NBC Sports [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Peyton Stearns upsets Jelena Ostapenko, reaches French Open third round at Roland Garros. The Enquirer [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ MACKENZIE, Alasdair. French Open: Daria Kasatkina flattens Peyton Stearns to continue storming run at Roland-Garros. Eurosport [online]. 2023-06-02 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj