Petr Bilík

Mgr. Petr Bilík, Ph.D.
Narození 1974 (50–51 let)
Buchlovice
Bydliště Olomouc
Alma mater Univerzita Palackého v Olomouci
Povolání vysokoškolský pedagog, filmový historik, redaktor, dramaturg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Bilík (* 1974 Buchlovice) je český filmový historik, teoretik, redaktor, dramaturg, kulturní manažer a vysokoškolský pedagog.

Život

Narodil se v Buchlovicích, kde také vystudoval gymnázium. V roce 1994 byl přijat ke studiu českého jazyka a filmové vědy na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Už v průběhu studií se věnoval řadě kulturních a společenských aktivit, stal se redaktorem literárního časopisu Host, působil jako člen organizačního štábu Letní filmové školy v Uherském Hradišti (1992-1999). V roce 1999 absolvoval magisterské studium na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (obor filmová věda). V letech 2001-2003 pracoval jako dramaturg v České televizi Brno.[zdroj?]

Ve volném čase se věnuje gastronomii, cestování a sportu.[1][2] V pěti letech jezdil ve škole na krokodýlovi.[3]

Akademické působení

Pedagogická činnost

Jako pedagog začal působit v průběhu doktorského studia na Katedře teorie a dějin dramatických umění na FF UP v Olomouci. V roce 2001 nastoupil na katedře jako odborný asistent, do současnosti[kdy?] se věnuje výuce dějin české a československé kinematografie a managementu kultury.[zdroj?]

Výzkumná a odborná činnost

V roce 2006 obhájil disertační práci s názvem Ladislav Helge (kapitoly z dějin českého filmu padesátých a šedesátých let), která je věnována významnému tvůrci 60. let, Ladislavu Helgemu. Studie byla v roce 2012 vydána i knižně pod názvem Ladislav Helge: Cesta za občanským filmem.[3] V průběhu svého působení na katedře byl garantem řady výzkumných projektů, mimo jiné Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci, Partnerská síť univerzit a filmového průmyslu nebo Formování kompetencí středoškolských pedagogů v oblasti filmu, divadla a audiovize (2007-2008).[4] Jako autor byl součástí kolektivu přehledové publikace Panorama českého filmu (ed. Luboš Ptáček). Pedagogická, odborná a publikační činnost Petra Bilíka se zaměřuje především na opomíjené osobnosti české a československé kinematografie. Od roku 2011 napsal nebo se podílel na knihách o filmařích, jako je Paul Fierlinger nebo producent Jaromír Kallista.[5] V letech 2012-2022 realizoval několik studijních a praktických stáží (Bristolská univerzita, Univerzita v St Andrews, BBC).[zdroj?]

Akademické pozice

V letech 2010-2014 působil jako proděkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého, následně v letech 2014-2021 působil jako prorektor pro vnější vztahy na Univerzitě Palackého (rektorem byl historik Jaroslav Miller).[6]

Další aktivity

V roce 2000 inicioval společně s dramaturgem Petrem Kubicou nultý ročník Přehlídky animovaného filmu (PAF), která byla následně v letech 2003-2005 pořádána v Uměleckém centru UP v Olomouci, kde sídlila katedra. Společně s novým týmem (Pavel Bednařík, Veronika Klusáková a další studenti) pozvali na festival řadu předních osobností (Břetislav Pojar, Bedřich Glaser, Priit Pärn, Georg Schwizgebel).[7] V letech 2007 až 2010 byl ředitelem festivalu Academia Film Olomouc.[8][9] V letech 2015-2018 byl členem rady Státního fondu kinematografie.[10]

Publikační činnost

Knihy

  • BILÍK P. Ladislav Helge – Cesta za občanským filmem. 2011.
  • Bilík P. Československá kinematografie 50. a 60. let (mimo novou vlnu). 2013.
  • Bilík P. Nová vlna československého filmu. 2013.
  • Bilík P. Československá kinematografie 50. a 60. let. 2014.
  • Bilík P., Erbenová K. Paul Fierlinger - Biografie. 2014.
  • Bilík P., Palaščák R., Prágerová, B., Žůrek J., Beková M., Novák L., Puš I., Pospíšil J., Bednařík, P. Mapování kulturních a kreativních průmyslů na Olomoucku. 2017.
  • Bilík P., Černík J. Filmař Jaromír Kallista. 2019.
  • Nétek R., Bilík P., Jendřejková M., Petráková M., Šobáňová P., Burian J., Pászto V., Chloupek J. Motivace aktérů kreativních průmyslů v olomoucké aglomeraci: Strategie a doporučení pro posílení segmentu. In Palaščák R., Machková Prajzová N. (Eds.) 2020.
  • Bilík P. Financování filmu jako aspekt kulturní politiky. 2020.

Studie (výběr)

  • Bilík P. Exilové ne-ukojení. Cinepur. 2005.
  • Bilík P. Realistická tendence českého filmu. Aluze. 2006.
  • Bilík P. Dialogy s Ivanem Passerem a dějinami kinematografie. Iluminace. 2009.
  • Bilík P. BBC Factual: Nové obrazy historie. Dějiny a současnost. 2013.
  • Bilík P. Olmiho obrazy skromnosti. Host. 2013.
  • Bilík P. Rodáci. Nesouměrný portrét filmu. Iluminace. 2014.
  • Černík J., Bilík P. Scenáristé o scenáristice. Host. 2021.
  • Bilík P. Ach ta scenáristika! Host. 2021.
  • Bilík P., Jendřejková M. Překvapivé souostroví kreativity. Kultura, umění a výchova. 2023.
  • Bilík P., Faja F. Prudký rozhovor s médiem: K audiovizuální eseji o filmu Protektor. ArteActa. 2024.

Odkazy

Reference

  1. Jak se (mi) žije v izolaci: Petr Bilík. ČT art [online]. 2020-04-01 [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  2. BARTÍKOVÁ, Petra; POLÁČEK, Michal. Olomouc je „malá“ Praha se skvělým nočním životem, píše Lonely Planet. iDNES.cz [online]. 2013-06-26 [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  3. a b BENEŠ, Jiří. Filmový teoretik Petr Bilík: O Olomouci se mluvilo jako o kulturní hlušině. Deník.cz. 2012-02-22. Dostupné online [cit. 2025-02-20]. 
  4. Petr Bilík. www.c-d-f.cz [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  5. Jaromír Kallista se zpovídá. iLiteratura [online]. 2019-06-22 [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  6. Petr Bilík. Univerzita Palackého v Olomouci [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  7. SLADKÝ, Pavel. Animation Radium II. Radio Wave [online]. 2003-12-24 [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  8. Academia film Olomouc: Provokace na akademické půdě. Aktuálně.cz [online]. 2008-04-01 [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  9. V Olomouci začíná Academia film. iROZHLAS [online]. 2010-04-13 [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 
  10. Každá diplomová práce ať napadá své vzory, jinak se věda nikam nepohne, říká Petr Bilík, filmový historik a proděkan Univerzity Palackého. Vltava [online]. 2023-02-23 [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj