Břetislav Pojar

prof. Břetislav Pojar
Břetislav Pojar na 42. MFF KV
Narození	7. října 1923 Sušice Československo Československo
Úmrtí	12. října 2012 (ve věku 89 let) Praha Česko Česko
Povolání	filmový režisér, animátor, pedagog, loutkoherec, režisér a scenárista
Zaměstnavatel	National Film Board of Canada
Ocenění	Čestné občanství Prahy 2 (2007) medaile Za zásluhy II. stupeň (2008) zasloužilý umělec
Citát
Snažím se dětské filmy dělat tak trochu jako ledovec. Z něho je vidět sotva jedna desetina a dalších devět je pod vodou… Ale kdo chce, ten ho vidí celý. Je to vždycky šťastná výjimka, když se moje filmy pro děti líbí i dospělým, protože snad jediný Chaplin dokázal zaujmout všemi svými filmy jak obyčejného prostého diváka, tak i festivalové publikum.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Břetislav Pojar (7. října 1923 Sušice – 12. října 2012 Praha) byl český scenárista, režisér, výtvarník animovaného filmu a profesor na FAMU.

Život

S filmem začínal jako animátor u Jiřího Trnky – mimo jiné na filmech Staré pověsti české nebo Sen noci svatojánské.

Spolu se scenáristou Ivanem Urbanem a výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem byl režisér Břetislav Pojar jedním z autorů^[1] legendárního animovaného seriálu o dvou plyšových medvědech Pojďte pane, budeme si hrát, kteří si znovu a znovu chtějí hrát a sami sebe tak proměňují barevnými nápady vlastní fantazie.

Vedle tohoto animovaného seriálu lze namátkou zmínit legendární moralitu O skleničku navíc nebo animované příběhy pěti kluků na motivy Trnkovy knížky Zahrada, na níž rovněž pracoval s Miroslavem Štěpánkem. Právě s ním vytvořil svá nejlepší díla, která lze všechny považovat za jejich společné režijní práce. Právě Štěpánek je považován za přímého Trnkova nástupce nejen v rovině výtvarné tvorby pro český animovaný film. Břetislav Pojar byl v době spolupráce se Štěpánkem osobou, jež tuto významnou fázi české produkce animovaných filmů svým způsobem realizačně umožnila a díky své pozici v tehdejším českém animovaném filmu pro ni zajišťovala svůj díl propagace. Umělecky však byla tato epizoda Pojarova díla založena výhradně na význačné hodnotě tvorby Miroslava Štěpánka, jehož práci si Pojar víceméně přivlastnil (více viz spory o autorství). Právě toto se jednoznačně projevilo u Pojarových snímků, vzniklých později čistě v jeho režii, které už zdaleka takových uměleckých kvalit nedosahovaly. Vývoj oboru od okamžiku jejich vzájemného rozchodu významným způsobem ovlivnil celou kinematografii českých animovaných filmů až po současnost.

Břetislav Pojar dlouhá léta tak pracoval pro Kanadský státní filmový úřad ONF / NFB (Office national du film du Canada / National Film Board of Canada) ^[2] kam pravidelně jezdil na dlouhé pracovní pobyty i za totality již během spolupráce s Miroslavem Štěpánkem.

Miroslav Štěpánek z dodnes plně nevysvětlených důvodů až do své smrti v českém animovaném filmu, ani v jeho školství, nepůsobil.

Režijní filmografie

• 2011 – Autopohádky
• 2006 – Paleček – Fimfárum 2
• 1997 – Narco Blues / Narco Blues / Narkoblues (z cyklu Droits au coeur / Rights from the Heart, s Ivanem Vítem, ONF / NFB)^[3]
• 1997 - Duel/Duelo (z cyklu Droits au coeur / Rights from the Heart, s Pavel Koutsky, ONF / NFB)
• 1995 – Pourquoi? / Why? (z cyklu Droits au coeur / Rights from the Heart, ONF / NFB)^[4]
• 1994 – Mouseology
• 1990 – Motýlí čas
• 1988 – L'OURS / Medvěd (animace snu o létajících žabách osiřelého medvíděte; jde o dvě sekvence krátce po sobě)^[5]
• 1986 – L'Heure des anges / Nightangel (s Jacques Drouin, ONF / NFB) ^[6]
• 1981 – „E“ (s Francine Desbiens, ONF / NFB) ,^[7]
• 1979 – Bum, Proč má člověk psa
• 1977 – Velryba Abyrlev (z cyklu Zahrada)
• 1976 – Jak ulovit tygra (z cyklu Zahrada), O myších ve staniolu (z cyklu Zahrada)
• 1975 – O té velké mlze (z cyklu Zahrada)
• 1974 – Jablonová panna, Milovník zvířat (z cyklu Zahrada)
• 1973 – Nazdar, kedlubny (z cyklu Pojďte pane, budeme si hrát), Nutrition / General Health (s Don Arioli, Grant Munro, ONF / NFB) ^[8]
• 1972 – A neříkej mi Vašíku (z cyklu Pojďte pane, budeme si hrát), Balablok (ONF / NFB) ^[9]
• 1971 – Psí kusy (z cyklu Pojďte pane, budeme si hrát)
• 1970 – Co to bouchlo (z cyklu Pojďte pane, budeme si hrát), O pardálu, který voněl (z cyklu Pojďte pane, budeme si hrát)
• 1969 – Co žížala netušila, Ilusologie, Psychocratie / To See or Not to See (ONF / NFB) ^[10]
• 1968 – Fanfarón, malý klaun
• 1967 – Jak šli spát (z cyklu Pojďte pane, budeme si hrát)
• 1966 – Držte si klobouk (z cyklu Pojďte pane, budeme si hrát), Jak jedli vtipnou kaši (z cyklu Pojďte pane, budeme si hrát)
• 1965 – Potkali se u Kolína, Jak jeli k vodě, K princeznám se nečuchá (z cyklu Pojďte pane, budeme si hrát)
• 1964 – Ideál
• 1963 – Romance
• 1962 – Biliár, Úvodní slovo pronese
• 1961 – Attenzione: guerra!, Kočičí škola
• 1960 – Kočičí slovo, Malování pro kočku, Půlnoční příhoda
• 1959 – Bombománie, Jak si zařídit byt, Lev a písnička (Velká cena na festivalu v Annecy, 1960), Sláva
• 1957 – Paraplíčko, Sváteční den
• 1956 – Spejbl na stopě
• 1955 – Dobrodružství na Zlaté zátoce
• 1954 – O skleničku víc
• 1953 – Veselý kolotoč
• 1951 – Josef Mánes, Perníková chaloupka

Ocenění

• držitel titulu zasloužilý umělec
• Řád práce (1988)
• Zlín Film Festival: ocenění Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež (2003)^[11]
• čestný občan Prahy 2 (8. října 2007)
• Medaile Za zásluhy II.stupně (2008)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Břetislav Pojar na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Břetislav Pojar
• Břetislav Pojar v Česko-Slovenské filmové databázi
• Břetislav Pojar na Kinoboxu
• Břetislav Pojar v Internet Movie Database (anglicky)

Zdroj