Pavla Křičková

Pavla Křičková
Rodné jméno	Pavlína Maria Křičková
Narození	14. února 1883 Kelč
Úmrtí	10. července 1972 (ve věku 86 let) Nové Město na Moravě
Povolání	učitelka, spisovatelka, básnířka
Národnost	moravská
Příbuzní	Jaroslav Křička, Petr Křička – bratři
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Pavla Křičková v matrice Pavlína Maria, provdaná Homolková (14. února 1886 Kelč^[1] – 10. července 1972 Nové Město na Moravě) byla moravská učitelka, spisovatelka a básnířka.

Životopis

Pavla se narodila v rodině nadučitele Františka Křičky (1848–1891) a Františky roz. Minářové (1861–1936). Měla dva bratry: Jaroslava a Petra.

Po smrti otce se rodina přestěhovala do matčina rodiště – do Maršovic na Vysočině. Pavla kromě literárního a hudebního nadání zdědila po otci lásku k učitelství. Po absolvování Dívčího učitelského ústavu v Brně pracovala jako učitelka v Přerově a v Brně ve Vesně. Své vzdělání si rozšiřovala studiem na Vyšší škole sociální v Praze.^[2]

Vedle pedagogické činnosti pracovala i v České zemské péči o mládež na Moravě, psala do Lidových novin, spolupracovala s Československým rozhlasem a vydávala verše, z nichž řada byla zhudebněna – její verše se objevily v díle Leoše Janáčka, bratra Jaroslava, Vítězslavy Kaprálové a Emila Háby.

Během 2. světové války, kdy jí hrozilo zatčení gestapem, se s manželem odstěhovala na Hutisko-Solanec, kde se věnovala vlastivědné práci – sbírala a zapisovala valašské lidové písně. Pro děti psala pohádky, verše do čítanky pro děti 1. školního roku, Rýmy-šprýmy, pohádky-hrátky, aj. V letech 1938–1945 byla členkou Moravského kola spisovatelů.

Po válce se nadále zapojovala do kulturní činnosti, sestavovala rozhlasová pásma, hrála divadlo a ke stému výročí položení základního kamene Národního divadla napsala divadelní hru Kámen z Radhoště. Byla neúnavnou organizátorkou kulturního života nejen na Hutisku, ale i v Kelči a ve Frenštátě.^[2]

Dílo

• Rodina a dítě: předneseno ve Vesně dne 5. listopadu 1919 – Brno: Nový lid, 1920
• Hry, hračky, hračkářství: předneseno ve Vesně dne 17. prosince 1919 – Brno: Nový lid, 1920
• Nůše pohádek – napsali Božena Benešová, Helena Čapková, Jakub Deml, Jaroslav Durych, Viktor Kamil Jeřábek, Béňa Klička, Jan Klokoč, Pavla Křičková, Karel Mašek, Marie Pujmanová-Hennerová, Karel Scheinpflug, Fráňa Šrámek; kreslili Josef Hlaváček, Zdeněk Kratochvíl, Alois Moravec, Vlatimil Rada, Vojtěch Sedláček, Slavoboj Tusar; uspořádal Karel Čapek. Praha: vlastním nákladem, 1920?
• Našemu Osvoboditeli – sbírka básní Josefa Chaloupky, Pavly Křičkové, Rudolfa Těsnohlídka a Marie Trkanové; obrázky kreslil E. Milén. Brno: Česká zemská péče o mládež (ČZPOM), 1926
• Proslov ke svátku matek – přednesla v rozhlase 7. května 1926 – Brno: b. n., 1926
• O mateřské výchově – Brno: 1927
• Pochod mládeže [hudebnina]: složil Jaroslav Křička; slova Pavla Křičková. Praha: Hudební matice Umělecké besedy, 1928
• Srdce hrdinná: vzpomínky na světovou válku, 1914–1918 – uspořádala. Brno: ČZPOM, 1928
• Svátek matek na Moravě a ve Slezsku: učebná osnova ke Svátku matek na rok 1928 – navrhla. Brno: s. n., 1928
• Život a dílo Marie Steyskalové, starostky Útulny ženské v Brně – uspořádala. Brno: ČZPOM, 1929
• Hodiny občanské nauky ke svátku matek na Moravě a ve Slezsku roku 1929 – Brno: Pokorný, 1929
• Památce Marie Trnkové – uspořádala. Brno: Vesna, 1929
• K svátku matek [hudebnina]: pro tři ženské [nebo dětské] hlasy – složil Emil Hába; slova P. Křičková. Brno: O. Pokoj, 1930
• Maminkám ke Svátku matek věnuje odbor ochrany matek a kojenců při Okresní péči o mládež – obrázek nakreslil E. Milén. Brno: ČZPOM, 1930
• Svátek matek v zemi Moravskoslezské: návrh učebné osnovy pro hodinu občanské nauky a výchovy – Brno: b. n., 1930
• Jan Kárník – Dr. Josef Svítil: 1870–1930: sborník k šedesátinám – upravila. Nové Město n. M.: Horácké museum, 1930
• Moravské děti panu presidentovi [hudebnina]: nápěvy moravských lidových písní – harmonisoval Jaroslav Křička; texty Pavly Křičkové. Brno: Ústřední spolek jednot učitelských na Moravě, 1930?
• Naši kamarádi – k prvé části čítanky Děti pro 1. školní rok; obrázky kreslil František Hlavica. Praha: Státní nakladatelství, 1931
• Naše pohádky – k druhé části čítanky Děti pro 1. školní rok; obrázky kreslil František Hlavica. Praha: Státní nakladatelství, 1931
• Rýmy – šprýmy, pohádky – hrátky: pro malé i větší děti – ilustroval Oldra Blažíček. Praha: Šolc a Šimáček, 1931
• Význam a potřeba výchovy – Brno: Zemská organizace pokrokových žen moravských, 1932
• Pochod mladých táborníků [hudebnina] – Jaroslav Křička; na slova Pavly Křičkové. Praha: Sádlo, 1935
• Učebnice tělesné výchovy pro učitelské ústavy a pedagogické akademie – napsal Karel Krčma; spolupracovali: Karel Hora, Ferdinand Horák, Ladislav Jandásek, Božena Stýblová, Pavla Křičková; tělocvičné obrázky kreslil Jiří Wála. Brno: čas. Tělesná výchova mládeže, 1936
• Mé mamince: báseň – Brno: Ústřední spolek jednot učitelských, 1937
• Hymna dobrovolných sester ČSČK [hudebnina] – Vítězslava Kaprálová; na slova P. Křičkové. Brno: s. n., 1938?
• Těsnohlídkův strom – Edvard Valenta, Rajmund Habřina, Pavla Křičková; za redakce Rajmunda Habřiny a v úpravě Ed. Miléna. Brno: MKS, 1938
• Naše pohádky – obrázky nakreslil F. Hlavica. Praha: Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1941
• Snadné tříhlasé sborky pro školní sbor (dívčí neb chlapecký) nebo pro ženský sbor. Sešit 1.: (op. 58/I.) – Jaroslav Křička; autoři textů Rudolf Těsnohlídek, Jiří Wolker, Pavla Křičková. Praha: Hudební matice Umělecké besedy, 1945
• Pomlázka – nakreslil Oldřich Crhounek. Brno: Pavla Křičková, 1947
• Heslo lyžařů [rukopis] – Petr Křička; rukopis pořídila Pavla Křičková. 1948
• Horácké nářečí: besedy s dědouškem Ondráčkem – dřívější život na Horácku v zaniklém maršovském dialektu zaznamenala Pavla Křičková. Žďár n. S.: 1965–1967

Odkazy

Reference

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavla Křičková na Wikimedia Commons

Zdroj