Pavel Severa

Mgr. Pavel Severa
Pavel Severa roku 2010
Místopředseda KDU-ČSL
Ve funkci: 29. května 1999 – 26. května 2001
14. předseda Poslaneckého klubu KDU-ČSL
Ve funkci: 1. února 2008 – 9. června 2009
Předchůdce	Michaela Šojdrová
Nástupce	Cyril Svoboda
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 1. ledna 1993 – 20. června 2002
Ve funkci: 2. června 2003 – 3. června 2010
Poslanec České národní rady
Ve funkci: 6. června 1992 – 31. prosince 1992 [1]
Zastupitel města Litomyšl (v letech 1994–1998 také radní města)
Ve funkci: 19. listopadu 1994 – 19. listopadu 1998
Stranická příslušnost
Členství	KDU-ČSL (1992–2009) TOP 09 (od 2009)
Narození	6. května 1965 (58 let) Litomyšl Československo Československo
Choť	ženatý
Děti	tři děti
Sídlo	Litomyšl
Alma mater	Metropolitní univerzita Praha
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Severa (* 6. května 1965 Litomyšl) je český politik, od 90. let 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL, od roku 2009 politik TOP 09.

Biografie

Po studiu Střední průmyslové školy stavební Vysoké Mýto pracoval od roku 1984 v investičním oddělení podniku Sigma Česká Třebová. Do podniku se vrátil po základní vojenské službě roku 1987, nyní na post stavbyvedoucího.

V září 1990 založil se Zdeňkem Sedlákem společnost G.H.P. spol. s r.o.,^[2] o měsíc později se stal jedním ze čtyř komplementářů komanditní společnosti Stavopres.^[3][4]

Vystudoval Vysokou školu veřejné správy a mezinárodních vztahů (pozdější Metropolitní univerzita Praha), kde v roce 2008 složil bakalářskou zkoušku. Je ženatý, má tři děti.^[4]

Během svého působení ve sněmovně byl znám svým vystupováním proti drogám. Byl mimo jiné iniciátorem tzv. protidrogového zákona.^[5]

Kandidatury do PČR za KDU-ČSL

Ve volbách v roce 1992 byl zvolen do České národní rady za KDU-ČSL (volební obvod Východočeský kraj). Zasedal ve výboru pro právní ochranu a bezpečnost.^[6][7]

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde mandát obhájil za KDU-ČSL v sněmovních volbách v roce 1996 a volbách v roce 1998. Po volbách v roce 2002 se poslancem nestal. Od srpna 2002 do června 2003 byl náměstkem ministra obrany. Po ukončení svého působení na ministerstvu obrany nastoupil v červnu 2003 jako náhradník do poslanecké sněmovny.^[4] Znovu byl zvolen v sněmovních volbách v roce 2006. V letech 1992–2002 a znovu v letech 2003–2006 byl místopředsedou branného a bezpečnostního výboru. V období let 2006–2010 byl místopředsedou nově utvořeného výboru pro bezpečnost a členem výboru pro obranu.^{[8][9][10][11][12]}

Sjezd KDU-ČSL v květnu 1999 ho zvolil jedním z místopředsedů strany.^[13] Dlouhodobě patřil k významným politikům strany. V období únor 2008 – červen 2009 zastával funkci předsedy poslaneckého klubu lidovců.^[12] Z KDU-ČSL, do které se přihlásil v roce 1992, ovšem vystoupil v červnu 2009.^[14]

Kandidatura do PČR za TOP 09

Následně se stal politikem nově utvořené politické strany TOP 09. Na podzim roku 2009 figuroval Severa jako lídr kandidátní listiny TOP 09 pro volby do Poslanecké Sněmovny PČR v Pardubickém kraji^[15], ale kvůli preferenčním hlasům, které získali jeho spolustraníci, se do sněmovny nedostal.^[16]

Komunální kandidatury za KDU-ČSL a TOP 09

Angažoval se i v komunální politice. V komunálních volbách v roce 1994 byl za KDU-ČSL zvolen do zastupitelstva města Litomyšl. Byl i členem městské rady. O zvolení do tamního zastupitelstva se neúspěšně pokoušel i v komunálních volbách v roce 2010 za TOP 09.^[4][17]

Generální sekretář TOP 09

V letech 2010 až 2018 byl generálním sekretářem TOP 09.^[18]

Kontroverze

Vynesení tzv. Kubiceho zprávy (2006)

Před parlamentními volbami v roce 2006 umožnil novinářům získat přísně tajnou Kubiceho zprávu o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy.^[19] Později to bylo vyhodnoceno jako přestupek, za který zaplatil pokutu 25 tisíc korun.^[20]

Majetkové machinace a směnky (2013–)

V rámci dědického řízení vdovy Dagmar Švecové bylo zjištěno, že Pavel Severa vlastní směnky za 10 miliónů Kč, které měl údajně zemřelému podnikatelovi Zdeňku Švecovi zapůjčit a o nichž neexistuje žádný doklad, který by tuto skutečnost dokládal.^[21] Dle usnesení vyšetřovatelů zde panuje podezření, že si „je opatřil nezákonným^[22], či dokonce podvodným^[23]jednáním“.^[24][25] Směnky měly být podepsány v roce 2013 krátce před Švecovou smrtí a době jeho těžké závislosti na alkoholu.^[26]

Severa byl obžalován z podvodu. Krajský soud v Hradci Králové ho obžaloby zprostil, státní zástupce se však proti tomuto rozhodnutí odvolal. Podle státního zástupce Severa peníze na nijak zdokumentované půjčky, které měl Švecovi poskytnout, neměl a tyto transakce ani neuvedl do čestných prohlášení o majetku, které jako poslanec podával.^[26]. Podle státního zástupce neměl Severa finanční příjmy, aby reálně takové sumy mohl půjčovat.^[27]

Trestní stíhání Pavla Severy skočilo jeho pravomocným zproštěním obžaloby. Vrchní soud v Praze dne 6. září 2021 odvolání státního zástupce zamítl s tím, že prvoinstanční soud nepochybil^[28]. Obžalován ze spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku byl naopak soudní znalec MUDr. Petr Roček, jehož posudek o nedobrém zdravotním stavu Zdeňka Švece byl pro státního zástupce jedním z hlavních argumentů, na kterých vystavěl Severovu obžalobu.^[29]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Profil na stránkách TOP 09
• Pavel Severa na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Zdroj