Pavel Čotek

Pavel Čotek
Pavel Čotek v 60. letech 20. století
Pavel Čotek v 60. letech 20. století
Narození 12. března 1922
Fryšava pod Žákovou horou, Morava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 20. července 2005 (ve věku 83 let)
Olomouc
ČeskoČesko Česko
Povolání hudební skladatel, pedagog, sbormistr a učitel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Čotek (12. března 1922 Fryšava pod Žákovou horou – 20. července 2005 Olomouc) byl český hudební skladatel, kritik a pedagog.

Život

Od dětství se učil hře na housle. V době studia na gymnáziu hrál v různých amatérských orchestrech. Po maturitě studoval na Pražské konzervatoři pedagogiku u Vojtěcha Bořivoje Aima, Bohumila Liebicha a Antonína Modra. Skladbu studoval nejprve soukromě Otakara Šína a Jaroslava Řídkého, později na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně, kde byl žákem Ctirada Kohoutka. Studium kompozice na JAMU dokončil v roce 1965.[1]

Byl učitelem hudby ve Slaném, v Poličce, Litomyšli a v Chocni. V té době byla jeho skladatelská činnost silně ovlivněna tehdejší politickou realitou. Jako dirigent a sbormistr různých mládežnických souborů získal i dobová ocenění jako Kulturní pionýr I. stupně nebo Odznak práce Československého svazu mládeže v oboru hudební skladby.

Od roku 1960 působil na katedře hudební vědy a výchovy Univerzity Palackého v Olomouci. Nejprve vyučoval hře na klavír a později i hudební teorii. V roce 1991 byl jmenován docentem na katedře hudební vědy, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 2002. Externě vyučoval také na konzervatoři v Ostravě. Významně se podílel na organizaci hudebního života v Olomouci. Byl spolutvůrcem Podzimního festivalu duchovní hudby, předsedou programové rady festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc, psal odborné i popularizační články a hudební kritiky. Byl členem a funkcionářem Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, pracoval jako člen komisí ústředních orgánů Svazu skladatelů v Ostravě i v Praze a po dvě období byl členem celostátního výboru Českého hudebního fondu v Praze;

Skladatelsky prošel vývojem od budovatelských začátků ve stylu socialistického realismu k hlavnímu proudu světové hudby 20. století. Vždy si však zachoval dostatečnou míru srozumitelnosti.

Největších úspěchů dosáhl svou tvorbou v 70. a 80. letech. Tehdy zkomponoval okolo osmdesáti skladeb, které byly úspěšně uváděny i nás i v zahraničí. Získal řadu ocenění, mimo jiné Cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců za sborový cyklus Všemi hlasy (1975) a výroční cenu za rok 1977 za sborovou tvorbu. Byl nositelem státního vyznamenání Za vynikající práci (1982), Zlaté medaile Univerzity Palackého (1987) a Ceny města Olomouc.

Dílo

Orchestrální skladby

  • Komorní hudba pro smyčce a bicí nástroje (1963);
  • Concertino grosso pro hoboj, klarinet, lesní roh a smyčce (1964);
  • Symfonické etudy pro velký orchestr (1965);
  • Koncert pro dva hráče na bicí nástroje a orchestr (1967);
  • Responsoria pro varhany a orchestr (1970);
  • Smyčcová scherza pro komorní orchestr (1973);
  • Glosa pro velký orchestr (1974, nahráno);
  • Lidové tance pro dechový orchestr (1982);
  • Olomoucké barokní ozvěny pro komorní orchestr (1993);
  • Moravské taneční nálady pro velký dechový orchestr (1997).

Komorní skladby

  • Klavírní chvilky (1955);
  • Suita pro housle a klavír (1958);
  • Sonatina pro klavír (1960);
  • Sonáta pro housle a klavír (1962);
  • Podobizna ptáka. Melodram pro dva hlasy a komorní soubor (1963);
  • Pět malých vět pro klarinet a klavír (1969);
  • Dechová hudba pro pikolu, trubku, basovou trubku, basový trombón a klavír (1970);
  • Agógé pro violu a klavír (1974);
  • Bicinium pro dva libovolné nástroje (1979);
  • Causerie pro basklarinet a klavír (1980);
  • Bluety pro pět dechových nástrojů (1982);
  • Miniatury (Metamorfózy) pro hoboj (1987);
  • Intermedio pro varhany (1993);
  • Canzone da sonar pro sopránový saxofon a klavír (1993).

Písně a sbory

  • Ohlasy národních písní pro ženský sbor a cappella (1948);
  • Pohlednice ze socialistického města. Mužský sbor (1951);
  • Ostravské nebe. Mužský sbor (1951);
  • Májová (1952);
  • Písničky k žatvě. Ženské sbory na lidovou poezii s doprovodem klavíru (1954);
  • Dvě písně na slova Josefa Hory pro střední hlas a klavír (1958);
  • Písničky na zimu pro soprán, flétnu a harfu (1961);
  • Copánek. Ženský sbor (1963);
  • Doma. Cyklus písní pro soprán a klavír na slova Milana Bureše a Petra Křičky (1968);
  • Dvě starojaponské písně pro soprán a klavír (1969);
  • Solfeggii per voci bianchi pro dětský sbor (1975–78);
  • Paměť. Cyklus sborů pro mužský, ženský a smíšený sbor (1980);
  • Kantáta z veselých not pro dětský sbor a orchestr na slova J. Havla (1980);
  • Prstem po Praze (1985);
  • Čtyři z Uničovska pro dětský sbor a klavír (1996);
  • Tři písně z Horácka (Vysočiny) (1996).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 147. 

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Gardavský, Čeněk a kol.: Skladatelé dneška, Praha, 1961
  • Ocisková, Eva: Skladatelský profil Pavla Čotka (diplomní práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci 1981)
  • Juráková, Ivana: Pedagogická a organizační činnost učitele a hudebního skladatele Pavla Čotka, nositele Vyznamenání za vynikající práci (diplomní práce na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci 1986)
  • Linková, Ilona: Písňová tvorba pro vyšší ženský hlas skladatele Pavla Čotka (tamtéž 1988)
  • Závodská, Lenka: Dětská písňová tvorba olomouckého skladatele Pavla Čotka (tamtéž 1991)
  • Matoušková, Pavla: Pavel Čotek - hudební skladatel a pedagog (klavírní tvorba) (tamtéž 2001)
  • Navrátil, Miloš: Současná tvář skladatele Pavla Čotka (Hudební rozhledy 26, 1973, č. 9, s. 421–428).
  • Ocisková, Eva: Pavel Čotek, Komponist und Pädagoge (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica-Aesthetica 12, 1993, Olomouc, VUP 1993, s. 115–126).
  • Vičarová, Eva, ed.: Hudba v Olomouci. Historie a současnost I. In honorem Pavel Čotek (Olomouc 2003, UP v Olomouci; s krátkým životopisem a soupisem díla).
  • Vičar, Jan: Za Pavlem Čotkem (Hudební rozhledy 58, č. 9, 2005, s. 20).

Externí odkazy

Zdroj