Paulina Wright Davis

Paulina Wright Davis
Rodné jméno Paulina Kellogg
Narození 7. srpna 1813
Bloomfield, New York
USAUSA USA
Úmrtí 24. srpna 1876 (ve věku 63 let)
Providence, Rhode Island
USAUSA USA
Národnost Američané
Povolání aktivistka za práva žen, sufražetka a spisovatelka
Ocenění Národní ženská síň slávy (2002)
Rhode Island Heritage Hall of Fame Women inductee
Choť Francis Wright (1833–1845)​
Thomas Davis (1849–1876)​
Podpis Paulina Wright Davis – podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paulina Wright Davis (rozená Kellogg; 17. srpna 1813 Bloomfield – 24. srpna 1876 Providence) byla americká abolicionistka, sufražetka a lektorka. Byla spoluzakladatelkou Novoanglické ženské společnosti za ženská práva (New England Woman Suffrage Association). V roce 2002 byla uvedena do Národní ženské síně slávy.

Životopis

Narodila se v Bloomfieldu v New Yorku kapitánovi Ebenezerovi Kelloggovi a Polly Kellogg (rozené Saxon). Rodina se v roce 1817 přestěhovala do pohraničí poblíž Niagarských vodopádů. Oba její rodiče zemřeli a Paulina od roku 1820 žila se svou tetou v Le Roy v New Yorku. Vstoupila do presbytariánské církve, ačkoli zjistila, že je není nakloněna k otevřeně hovořícím ženám. Chtěla se stát misionářkou, ale církev to ženám nedovolovala.[1]

V roce 1833 se provdala za Francise Wrighta, obchodníka ze zámožné rodiny z Utica v New Yorku.[2] Vyznávali podobné hodnoty a oba odešli ze své církve na protest proti jejímu pro-otrokářskému postoji. Oba také působili ve výkonném výboru Centrální newyorské společnosti proti otroctví (Central New York Anti-Slavery Society). V roce 1835 manželé společně zorganizovali shromáždění proti otroctví v Utica. Také podporovali reformy za ženská práva, stýkaje se se Susan B. Anthony,[3]Elizabeth Cady Stanton a Ernestine Rose. Během tohoto období, Paulina studovala ženské zdraví. Francis Wright zemřel v roce 1845. Manželé neměli žádné děti.[4]

Po manželově smrti se přestěhovala do New Yorku, aby mohla studovat medicínu. V roce 1846 přednášela o anatomii a fyziologii ženám.[5] Nechala si dovézt lékařkou figurínu a jezdila po východních státech USA kde učila ženy a naléhala, aby se staly lékařkami. V roce 1849 se provdala ze Thomase Davise, demokrata z Providence na Rhode Islandu a společně adoptovali dvě dcery.[6][7]

V roce 1850 začala svou energii věnovat ženským právům. Přestala přednášet a pomohla zorganizovat první Národní shromáždění za práva žen (National Women's Rights Convention) ve Worcesteru v Massachusetts, kterému předsedala a přednesla úvodní řeč.[8][9] Ve svém projevu argumentovala, že ženám nejsou poskytována ústavní práva na rovnou ochranu a řádný proces, a že jsou vládou považovány za „invalidní kastu“.[10] Od roku 1850 do roku 1858 byla předsedkyní Národního výboru pro ženská práva. V roce 1853 byla editorkou časopisu The Una,[11] který předala Caroline Healey Dall v roce 1855.[1]

Paulina Wright Davis byla v roce 1968 jednou ze zakladatelek Novoanglické ženské společnosti za ženská práva (New England Woman Suffrage Association). Když se skupina rozpadla, zapojila se s polečně se Susan B. Anthony do Národní asociace pro ženská práva (National Woman Suffrage Association, NWSA). V roce 1870 zorganizovala 20. výročí setkání hnutí za ženská práva a publikovala The History of the National Woman's Rights Movement (Historie hnutí za práva žen).[12]

Paulina Wright Davis zemřela 24. srpna 1876 v Providence na Rhode Islandu, 17 dní po jejích 63 narozeninách a byla velebena Elizabeth Cady Stanton.

První svazek History of Woman Suffrage (Historie hnutí za ženská práva) publikovaný v roce 1881 uvádí. „TATO DÍLA JSOU LASKAVĚ VĚNOVÁNA památce Mary Wollstonecraft, Frances Wright, Lucretie Mott, Harriet Martineau, Lydie Maria Child, Margaret Fuller, Sarah a Angeliny Grimké, Josephine S. Griffing, Marthy C. Wright, Harriot K. Hunt, M.D., Mariany W. Johnson, Alice a Phoebe Carey, Ann Preston, M.D., Lydie Mott, Elizy W. Farnham, Lydie F. Fowler, M.D., Pauliny Wright Davis, jejichž oddané životy a neohrožená slova v požadavku politických práv pro ženy byly při přípravě těchto stránek neustálou inspirací pro redaktory.“[13]

V roce 2002 byla uvedena do Národní ženské síně slávy.[12]

V roce 2003 byla uvedena do Síně slávy dědictví Rhode Islandu spolu se svým druhým manželem, Thomasem Davisem.[14]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paulina Wright Davis na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Davis, Paulina Kellogg Wright [online]. American National Biography Online [cit. 2014-04-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Paulina Kellogg Wright Davis [online]. Rhode Island Heritage Hall of Fame [cit. 2014-04-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Women's Rights National Park, Seneca Falls, NY [online]. New York Traveler.net [cit. 2014-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 11, 2011. 
  4. ↑ TALCOTT, Sebastian Visscher. Genealogical Notes of New York and New England Families. [s.l.]: Genealogical Publishing Com, 1883. Dostupné online. ISBN 9780806305370. S. 743. 
  5. ↑ Paulina Kellogg Wright Davis [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2014-04-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ JAMES, Edward T. and Wilson, Janet. Notable American Women, 1607–1950: A Biographical Dictionary, Volume 2. [s.l.]: Harvard University Press, 1971. Dostupné online. S. 444. 
  7. ↑ DANFORTH, Charolotte. American Heirloom Baby Names. [s.l.]: Penguin, 2006. Dostupné online. ISBN 9781101210482. 
  8. ↑ 2002 National Women's Hall of Fame Inductees [online]. The Tuscaloosa News [cit. 2014-04-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ Woman Suffrage in New England (U.S. National Park Service) [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ ISENBERG, Nancy. "Pillars in the Same Temple and Priests of the Same Worship": Woman's Rights and the Politics of Church and State in Antebellum America. The Journal of American History. June 1998, s. 98–128. Dostupné online [cit. October 22, 2021]. doi:10.2307/2568435. JSTOR 2568435. 
  11. ↑ LEMAY, Kate Clarke; GOODIER, Susan; TETRAULT, Lisa; JONES, Martha. Votes for Women: A Portrait of Persistence. 269: Princeton University Press, 2019. ISBN 9780691191171. 
  12. ↑ a b Paulina Kellogg Wright Davis [online]. National Women’s Hall of Fame [cit. 2014-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 9, 2012. 
  13. ↑ History of Woman Suffrage, Volume I [online]. Dostupné online. 
  14. ↑ Rhode Island Heritage Hall of Fame: Congressman Thomas Davis, Inducted 2003 [online]. Rhode Island Heritage Hall of Fame [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • WAYNE, Tiffany K. Woman Thinking: Feminism and Transcendentalism in Nineteenth-Century America. Lanham, MD: Rowman and Littlefield, 2005. 

Externí odkazy

Zdroj