Lucretia Mottová

Lucretia Mottová
Narození 3. ledna 1793
Nantucket, Massachusetts
USAUSA USA
Úmrtí 11. listopadu 1880 (ve věku 87 let) nebo 1880 (ve věku 86–87 let)
La Mott, Cheltenham, Pensylvánie
USAUSA USA
Příčina úmrtí zápal plic
Alma mater Oakwood Friends School
Povolání aktivistka za práva žen, abolicionistka, kazatelka, mírová aktivistka, učitelka, spisovatelka a sufražetka
Ocenění Národní ženská síň slávy (1983)
Choť James Mott
Děti Maria Mott
Thomas Mott[1]
Rodiče Thomas Coffin a Anna Folger
Příbuzní Martha Coffin Wright (sourozenec)
Anna Davis Hallowell (vnučka)
Benjamin Franklin (bratranec)
Mayhew Folger (strýc z matčiny strany)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
James a Lucretia Mottovi, 1842

Lucretia Mottová, rodným příjmením Coffinová, (3. ledna 1793 Nantucket – 11. listopadu 1880 La Mott, Cheltenham) byla americká kvakerka, abolicionistka, bojovnice za ženská práva a sociální reformátorka. Během shromáždění v Seneca Falls pomohla sepsat Deklaraci práv a postojů.

Životopis

Narodila se jako Lucretia Coffinová v Nantucket v Massachusetts, jako druhé dítě z osmi. Jejími rodiči byli Thomas Coffin a Anna Folgerová; z matčiny strany byla potomkem Petera Foulgera a Mary Morrillové a byla tak spřízněna s Benjaminem Franklinem.[2]

Ve třinácti letech začala chodit do kvakerské školy Nine Partners School ve státě New York, kde po vystudování začala působit jako učitelka. O ženská práva se začala zajímat poté, co zjistila, že učitelé v této škole mají třikrát větší plat než učitelky. Sblížila se s kolegou Jamesem Mottem, kterého si roku 1811 vzala za manžela.[3] Měli spolu 6 dětí (jedno zemřelo v dětském věku), které se postupně všechny zapojily do hnutí za zrušení otroctví a dalších sociálně reformních aktivit.

Aktivismus

Rodina žila ve Filadelfii v Pensylvánii, státě, kde žil velký počet kvakerů. Podobně jako mnoho z nich, Mottovi kupovali a konzumovali jen „svobodné zboží“, tzn. že bojkotovali zboží vyrobené otroky (bavlněné látky, cukr z cukrové třtiny…). V roce 1821 se Mottová stala kvakerskou kazatelkou. V roce 1833 se její manžel stal jedním ze zakladatelů Americké protiotrokářské společnosti, nejsilnější celoamerické organizace v boji proti otroctví v 19. století.

Roku 1840 byla Mottová delegována jako jedna z šesti Američanek na Celosvětový protiotrokářský sjezd, který se konal v Londýně. Ženské delegátky však byly vyloučeny z jednání sjezdu, jednak proto, že v té době ženám nepříslušelo veřejně vystupovat, jednak proto, že sjezd nechtěl směšovat svou protiotrokářskou agendu s bojem za ženská práva. Americké delegátky se tedy sjezdu účastnily v odděleném prostoru, přičemž někteří jejich mužští kolegové včetně hlavy Americké protiotrokářské společnosti, Williama Lloyda Garrisona, seděli na protest proti diskriminaci žen odděleně s nimi.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucretia Mott na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Geni.com.
  2. ↑ FAULKNER, CAROL (2011). Lucretia Mott's Heresy: Abolition and Women's Rights in Nineteenth-Century America. [s.l.]: University of Pennsylvania, 2013. 312 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-2279-1. S. 12. (anglicky) 
  3. ↑ PLHÁKOVÁ, Iva. Počátek boje za ženská práva v Americe před průmyslovou revolucí (1800-1848). Brno, Bakalářská práce. Masarykova univerzita. . Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj