Pandí diplomacie

Pandí diplomacie je výraz popisující čínskou praktiku darování a pronajímání zranitelných pand velkých ostatním státům k upevňování dobrých diplomatických vztahů.

Existují záznamy, podle kterých měla císařovna říše Tchang Wu Ce-tchien v roce 685 zaslat na japonský dvůr císaře Temmua pár medvědů, pravděpodobně pand. Také Čankajšek odeslal během druhé světové války dvě pandy do zoo v newyorském Bronxu jako poděkování za americkou pomoc.^[1] Pandy velké byly ale po dlouhou dobu i v Číně relativně neznámé^[2] a o „pandí diplomacii“ se začalo mluvit teprve během Studené války.^[3] V roce 2017 bylo takto umístěno do zahraničních zoologických zahrad 70 zvířat.^[1]

Během Studené války

Čínská lidová republika začala častěji používat pandy jako nástroj diplomacie v 50. letech 20. století. Mezi lety 1957 až 1983 bylo celkem 24 pand darováno devíti státům jako symbol přátelství.^[3] Mezi nimi například Severní Korea, Sovětský svaz, Spojené království nebo Spojené státy americké.^[1]

Během Nixonovy prezidentské návštěvy Číny v roce 1972 Mao Ce-tung přislíbil převézt dvě pandy do americké zoologické zahrady. Na oplátku Nixon daroval Číně pár pižmoňů severních. Po jejich příjezdu v dubnu 1972 první dáma Pat Nixonová pandy Ling Ling a Sing Sing oficiálně darovala National Zoo ve Washingtonu, D.C. Pandy si při první příležitosti prohlédlo přes 20 000 návštěvníků^[4] a odhadem 1 100 000 lidí je vidělo během jejich prvního roku v USA.^[5] Pandy se těšily velké oblibě a jejich darování bylo považováno za významný úspěch čínské diplomacie a důkaz ochoty navázat se „Západem“ oficiální mezinárodní vztahy.^[6] V roce 1974, motivován tímto úspěchem, požádal premiér Spojeného království Edward Heath o darování pand při návštěvě Číny. Pár Ťing Ťing a Ťia Ťia dorazil do Londýnské zoo o několik týdnů později.^[5] Ve stejné zoo v letech 1958–1972 pobývala velmi populární panda Ťi Ťi, která se stala inspirací pro logo WWF.^[3]

Zapůjčení

V roce 1984 pozměnil reformátor a de facto vůdce Číny Teng Siao-pching politiku tak, že všechny další pandí transakce mají charakter zapůjčení, nikoliv daru.^[1][3] První takový obchod proběhl během LOH v Los Angeles téhož roku a Čína si nechala platit za dvě pandy celkem 100 000 dolarů měsíčně.^[3] Od roku 1991 se začaly pandy půjčovat na delší, předem stanovenou dobu (10–15 let). Standardní podmínky pronájmu obsahují poplatek až 1 milionu dolarů za rok a klauzuli o vlastnictví případně narozených mláďat Čínskou lidovou republikou.^[4] Výjimkami z pronájmu bylo darování páru do Hongkongu v roce 2007 u příležitosti 10. výročí návratu pod čínskou správu^[4] a na Tchaj-wan v roce 2008 (Tuan Tuan a Jüan Jüan) – tchajpejské zoo navíc bylo umožněno ponechat si narozená medvíďata.^[7]

V roce 2008 silné zemětřesení v S’-čchuanu poničilo zařízení chovající pandy a bylo potřeba přemístit 60 zvířat. Část z nich byla postupně přepravena do zemí, se kterými uzavřela Čína výhodné obchodní dohody (např. Skotsko resp. Spojené království, Japonsko, Kanada, či Francie)^[4] a nebo které jí poskytovaly strategické suroviny jako například uran (Austrálie).^[3]

Mezinárodní ohlasy

Ostatními zeměmi jsou pandy velké chápány jako diplomatické korouhvičky, symbolizující současný stav vztahů s Čínou. Během návštěvy v květnu 2008 čínský prezident Chu Ťin-tchao oznámil zapůjčení dvou pand Japonsku se slovy „Pandy velké jsou v Japonsku velmi populární a jsou symbolem přátelských vztahů mezi Japonskem a Čínou.“^[8] Samotné zacházení s pandami může ovlivnit zahraniční politiku – britští diplomaté se například obávali, že přesun pandy z londýnské zoo do Moskvy v roce 1964 by mohl zhoršit napjaté čínsko-sovětské vztahy.^[9] V lednu 2006 byl americký náměstek ministerstva zahraničí Robert Zoellick během návštěvy S’-čchuanu vyfotografován s pětiměsíčním pandím medvídětem v náručí. Pořízený obrázek byl čínskými médii iterpretován jako Zoellickova podpora pro lepší americko-čínské vztahy.^[10] Podobně jsou čínskými médii používány fotografie mnoha zahraničních státníků.^[1]

V roce 2014 bylo kvůli zmizení letu MH370 o měsíc odloženo doručení páru pand (Fu Wa a Feng-i) do Malajsie k oslavě 40. výročí navázání diplomatických vztahů mezi zeměmi.^[11]

Indonésie získala v roce 2017 pro zoo Taman Safari v metropolitní oblasti Jakarty dvě pandy Cchaj Tchao a Chu Čchun k 60. výročí čínsko-indonéských vztahů.^[12]

V roce 2018 se Finsko zavázalo k respektování politiky jedné Číny díky čemuž byly poskytnuty zoo ve městě Ähtäri dvě pandy Ťin Pao a Chua Pao (místními jmény Lumi a Pyry).^[13]

V červnu 2019 během státní návštěvy Ruska zapůjčil čínský prezident Si Ťin-pching dvě pandy Žu Ji a Ting Ting pro nově postavený pandí pavilon Moskevské zoo na 15 let. Prezident Putin je přijal s „velikým respektem, jako znak Číny a známku přátelství a důvěry.“^[14]

Pandy v pražské zoo

Pandu velkou chtěla od roku 2020 chovat také Zoo Praha. Kvůli vysokým finančním nákladům však nové vedení hlavního města chov pand zamítlo a prezident Miloš Zeman o ně nepožádal.^[15] Pražský magistrát měl později výhrady k partnerské smlouvě s Pekingem, podle které se Praha zavázala respektovat politiku jedné Číny, čímž se znemožnilo zapůjčení v budoucnosti a pavilon pro pandy a langury čínské za 200 milionů korun nakonec postaven nebyl.^[16]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Panda diplomacy na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pandí diplomacie na Wikimedia Commons

Zdroj