Památník národního útlaku a odboje

Památník národního útlaku a odboje
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Město	Panenské Břežany
Adresa	Hlavní 11, 250 70 Panenské Břežany
Založeno	8. prosince 2016
Webové stránky

Památník národního útlaku a odboje (zkráceně PNÚO) je součástí Oblastního muzea Praha-východ. Nachází se v areálu tzv. Horního zámku v obci Panenské Břežany v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Památník tvoří spolu s Památníkem Lidice, Ležáky, Terezínem, kostelem sv. Cyrila a Metoděje nebo kobyliskou střelnicí pomyslnou osu paměti národa pro období Protektorátu Čechy a Morava.

Památník je pod správou příspěvkové organizace Oblastní muzeum Praha-východ, která 1. ledna 2012 získala do své správy historický areál Horního zámku v Panenských Břežanech. Součástí areálu je kromě zámku také rozlehlá zahrada, barokní kaple svaté Anny od Jana Blažeje Santiniho-Aichela a další cenné objekty.^[1]

Projekt vybudování Památníku národního útlaku a odboje byl zahájen v roce 2014 a byl z velké části financován dotacemi z Evropské unie.^[2] V rámci realizace projektu došlo k rekonstrukci kulturní památky Horního zámku, který byl z velké části zdevastovaný.^[3] Památník národního útlaku a odboje byl otevřen 8. prosince 2016. V národní soutěži muzeí Gloria musaealis 2016 zvítězil v kategorii „Muzejní počin roku“.^[4]

Zámek nechala na přelomu 17. a 18. století v Panenských Břežanech postavit abatyše Františka Helena Pieroni da Galiano,^[5] dcera architekta a matematika Giovanni Pieroniho. Zároveň nechala postavit i Santiniho kapli svaté Anny (1705–1707).^[6] V 19. století vlastnil zámek Matyáš Friedrich von Riese-Stallburg, který v Panenských Břežanech vybudoval další zámek, tzv. Dolní zámek. Finanční vyčerpání rodu Riese-Stallburg zapříčinilo, že majetek koupil podnikatel v cukrovarnickém průmyslu Ferdinand Bloch-Bauer. Před druhou světovou válkou vlastnil Horní zámek výrobce nábytku Friedrich (Bedřich) Gerstel a zřídil v něm předváděcí prostory svých produktů. Za Protektorátu Čechy a Morava se v Horním zámku usadil Karl Hermann Frank. V dolním zámku pobýval říšský protektor Konstantin von Neurath, po něm pak Reinhard Heydrich s manželkou a dětmi. Po druhé světové válce byl v Horním zámku domov důchodců.^[5]

Interaktivní expozice nesoucí název „Zločin a trest“ se nachází v prvním patře Horního zámku. Je otevřena celoročně a využívá moderních audiovizuálních technologií.^[5] Návštěvníky seznamuje s německou okupací českých zemí i s domácím a zahraničním odbojem a nezapomíná ani na potrestání válečných zločinců a kolaborantů. Návštěvník projde postupně několik místností, z nichž každá mapuje jedno období z let 1936–1945: od doby počátků projevů nacismu, přes Mnichovskou dohodu a zabrání Sudet, Protektorát Čechy a Morava, atentát na Heydricha až po lidové soudy a proces s K. H. Frankem. Vstupní hala je věnována Panenským Břežanům, jejich historii a osobnostem.^[3]

Expozice je pojata „prožitkově“: součástí je například model vagónu vlaku, ve kterém návštěvník „zažije“ transport do koncentračního tábora, rádio, ze kterého zní projev Adolfa Hitlera, model cely s uvězněným K. H. Frankem čekajícím na rozsudek, či místnost proměněná v soudní síň, kde může návštěvník zasednout či se postavit na místo obžalovaného a prožít tak procesy s válečnými zločinci a kolaboranty.^[3][5]

V rámci expozice jsou promítány krátké filmy a videa a jsou vystaveny autentické předměty, například stůl Konrada Henleina, replika pankrácké gilotiny, vojenské uniformy či předměty související s atentátem na Heydricha.^[3] Součástí expozice je i kámen z flossenbürgského Appellplatzu (v Panenských Břežanech totiž byla pobočka koncentračního tábora Flossenbürg a její vězni sloužili vdově Lině Heydrich v Dolním zámku).^[7] V roce 2018 byl v památníku slavnostně odhalen odlitek zdi z londýnského domu Porchester Gate, kde za druhé světové války sídlila československá vojenská zpravodajská služba a byla zde naplánována operace Anthropoid. Právě před touto zdí vznikly známé fotografie československých parašutistů.^[7][8]

• Ukázka některých exponátů z míst expozice Památníku národního útlaku a odboje
• 
  Model transportního vagónu do koncentračního tábora
• 
  Expozice
• 
  Stůl Konráda Henleina
• 
  Expozice
• 
  Čast expozice věnovaná operaci Anthropoid
• 
  Model zatáčky, místa atentátu na R. Heydricha
• 
  Expozice
• 
  Kopie pankrácké gilotiny
• 
  Cela K. H. Franka
• 
  Pohled do cely s postavou K. H. Franka
• 
  Soudní síň
• 
  Odlitek zdi z londýnského domu Porchester Gate

V přízemí budovy zámku je umístěna expozice nábytku firmy Emil Gerstel.^[3] Firma ve 20. a 30. letech 20. století vyráběla luxusní nábytek a vybavovala interiéry jak na evropských královských dvorech, tak i československým prezidentům T. G. Masarykovi a Edvardu Benešovi. Rodina posledního předválečného majitele firmy a Horního zámku Friedricha (Bedřicha) Gerstela se na začátku německé okupace stihla vystěhovat do USA a její majetek byl konfiskován ve prospěch Německé říše.^[9]

U zídky (ohrazení) před vstupem do zámku se nachází vystavená část plotu (kovová mříž) z místa atentátu na R. Heydricha. Plot tehdy ohraničoval areál tiskárny Prometheus v Praze-Libni, v jehož těsné blízkosti k útoku došlo.^[10] Na zídce za zámkem je umístěna pamětní deska připomínající vězně židovského ghetta v Terezíně a koncentračního tábora Flossenbürg.^[11] Přístupný je také park v areálu, včetně kaple svaté Anny.^[12]

• Vnitřní expozice nábytku Gerstel
• 
• 
• 
• 

• Některá místa v areálu Památníku národního útlaku a odboje
• 
  Část plotu z místa atentátu na R. Heydricha
• 
  Pamětní deska vězňům, kteří nuceně pracovali v Panenských Břežanech
• 
  Biblické memento uvedené na stěně v kapli sv. Anny

V památníku se každoročně koná „Den Jana Kubiše“. První ročník proběhl 27. května 2021 v den 79. výročí útoku na Reinharda Heydricha a od té doby se pravidelně koná vždy koncem května (nejbližší sobotu k výročí). Pouze v tento den je v památníku vystavován originál dopisu, který Jan Kubiš (podepsán Otta Jardů) zaslal z Prahy v květnu 1942, patnáct dnů před atentátem, Marii Žilanové z Chomle u Rokycan.^[13]

Kubiše s Marií Žilanovou seznámil její zaměstnavatel Vojtěch Kučera v době příprav operace Canonbury v Plzni. Dívka parašutistu u sebe nejen ubytovala, ale zúčastnila se i průzkumu terénu a organizování příprav leteckého útoku na Škodovy závody a v noci z 25. na 26. dubna 1942 byla u zapálení signálních ohňů pro britské bombardéry RAF. Po nezdařené akci odjel Kubiš do Prahy, aby splnil svůj hlavní úkol. Marii poslal dopis a také pohled, který se však nedochoval. Až po boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje se z fotografií mrtvého Kubiše v tisku Marie Žilanová dozvěděla jeho pravou totožnost.^[14] Dopis si schovala i přesto, že již 17. června byl Vojtěch Kučera s rodinou zatčen a poté byli všichni 24. října 1942 popraveni v KT Mauthausen. Marii Žilanovou však nikdo při výslechu neprozradil. O dopise promluvila až v roce 1988. Oslovil ji badatel Jaroslav Čvančara, kterému nakonec dopis věnovala, a ten dopis svěřil Památníku národního útlaku a odboje.^[13]

V rámci „Dne Jana Kubiše“ je vstup do památníku zdarma (či dobrovolné vstupné) a kromě dopisu Jana Kubiše si návštěvníci mohou prohlédnout nejen stálou expozici, ale také je pro ně připraven pestrý program v podobě přednášek, prezentací, promítání, autogramiád, koncertů, ukázek vojenské techniky či zbraní apod.^{[15][16][17][18]} Během 5. ročníku pořádaném 24. května 2025 byl poprvé veřejnosti předveden renovovaný automobil Mercedes-Benz 320 Cabriolet B, kterým pravděpodobně jezdil R. Heydrich.^[19]

• Den Jana Kubiše 2025
• 
  Informační panely o výsadcích do protektorátu
• 
  Renovovaný „Heydrichův“ Mercedes
• 
  Replika šifrovacího stroje Enigma I
• 
  Informační panel o Kubišově dopisu
• 
  Vystavený originál dopisu Jana Kubiše
• 
  Replika (model) ilegální radiotelegrafní stanice (vysílačka a přijímač) používané odbojem v letech 1939 až 1945

• Horní zámek (Panenské Břežany)
• Dolní zámek (Panenské Břežany)
• Oblastní muzeum Praha-východ
• Panenské Břežany

Zdroj