Palác Merkur

Palác Merkur
Fotografie palác Merkur z roku 1936. Na snímku je dobře patrný nápis „pojišťovna Merkur“.
Fotografie palác Merkur z roku 1936. Na snímku je dobře patrný nápis „pojišťovna Merkur“.
Účel stavby

Komerční prostory, bytové jednotky

Základní informace
Sloh funkcionalismus
Architekt Jaroslav Fragner
Výstavba 19341936
Stavebník Pojišťovna Merkur
Současný majitel Langhansova Galerie
Poloha
Adresa Revoluční 767/25
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
Ulice Hradební a Revoluční
Souřadnice
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Merkur je funkcionalistická budova na Revoluční třídě, Starém Městě, Praha 1, na jižním předmostí Štefánikova mostu.

Stavba

Skica paláce pojišťovny Merkur. Perspektiva z užší soutěže. Ozalid, akvarel, nalepeno na kartonu, 52x72 cm. 1934, Malostranský archiv Jaroslava Fragnera
Palác Merkur v roce 2021

Funkcionalistická stavba podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera byla stavěna mezi lety 1934–1936 na místě, kde původně stálo pět domů z druhé poloviny 19. století.[1]

Realizaci stavby umožnila regulace toku Vltavy z první poloviny třicátých let 20. století. Má osm pater, hlavní průčelí stavby je orientováno do Revoluční ulice.

Osmipatrová budova má hlavní průčelí orientováno do ulice Revoluční a Řásnovka. Kanceláře jsou částečně orientovány do Hradební ulice. Budova patří do seznamu architektonicky významných pražských staveb a slouží jako bytový a kancelářský objekt.[2]

Dvoupodlažní kavárna, která se nacházela v přízemí a prvním patře, prošla několika změnami – v 60. letech 20. století sloužila jako odbavovací centrum Československých aerolinií. Od 4. října 1967 až do 70. let zde fungoval populární studentský klub "Vltava".[3] Od 90. let ho nahradil autosalon „Autopalác Vltava“.

Již kolem roku 1920 při návrhu budov na Petrském nábřeží přemýšleli architekti Antonín Engel a Bohumil Hübschmann o realizaci „vstupní brány“ do města. Patřil k nim i Jan Kotěra. Jaroslav Fragner ve své původní koncepci z roku 1934 navrhl dvě symetrické budovy, které by doplnily Revoluční třídu po obou stranách, ale druhá stavba nebyla realizována.[4]

Reference

  1. MACHKOVÁ, Nina. Haštalská čtvrť - urbanistické a architektonické proměny ve 20. století. dspace.cuni.cz. 2014-09-10. Dostupné online [cit. 2024-04-26]. 
  2. Palác Merkur by OFFICE HUNTERS s.r.o. www.palacmerkur.cz [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  3. Jozef Petráň, Filozofové dělají revoluci: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy během komunistického experimentu (1948-1968-1989), Karolinum, Praha 2015, s. 289
  4. VÁVROVÁ, Edita. Brána do města [online]. Fakulta architektury, ČVUT Praha, 2012 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj