Písek (okres Frýdek-Místek)

Písek
	Dřevěný dům v Písku
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Jablunkov
Obec s rozšířenou působností	Jablunkov; (správní obvod)
Okres	Frýdek-Místek
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°33′33″ s. š., 18°48′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 889 (2023)
Rozloha	15,46 km²
Katastrální území	Písek u Jablunkova
Nadmořská výška	420 m n. m.
PSČ	739 84
Počet domů	538 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Písek 51; 739 84 Písek u Jablunkova ; pisekfm@trz.cz
Starostka	Věra Szkanderová
	Oficiální web: www.obecpisek.cz
	Písek
Další údaje
Kód obce	512028
Kód části obce	120944
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Písek (v místním nářečí, polsky a německy Piosek) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Rozkládá se v Jablunkovské brázdě podél pravého břehu řeky Olše zhruba 3 km jihovýchodně od města Jablunkov. Je rozdělen do několika místních části např. Folwark. Údolí lemují po severní (pravé) straně Slezské Beskydy s horou Ostrá (722 m); na straně jižní se zvedá Jablunkovské mezihoří s vrcholem Girova (840 m). Žije zde přibližně 1 900^[1] obyvatel. Značnou část obyvatel obce tvoří polská národnostní menšina.

Ve vzdálenosti 15 km severozápadně leží město Třinec, 24 km severozápadně město Český Těšín, 32 km západně město Frýdlant nad Ostravicí a 35 km západně město Frýdek-Místek.

Historie

Počátky Písku sahají do 15. století, kdy byla obec založena při fojtství, jehož majitelem byl Matěj Grazycz. První zmínka o ní pochází z roku 1466 a týká se prodeje tohoto sídla Janczovi, který byl druhým fojtem. Prodej potvrdil o pět let později těšínský kníže Václav I. V prvním urbáři z roku 1577 je zmíněno 11 osadníků. Dle stejného urbáře písecký fojt Jan Kurek předal pro stáří fojtství svým dvěma synům – Mackovi (Matějovi) a Janovi. Časem Jan prodal svou část bratru Matějovi. Svobodné písecké fojtství přestalo existovat v roce 1635, kdy následník Matěje Adam Kurek fojtství prodal těšínské kněžně Alžbětě Lukrecii. Od 2. poloviny 17. století byli fojtové dosazováni vrchností a obec spravovali vždy ze svého domu, takže historická budova fojtství, jak tomu bývá v jiných obcích, se zde nedochovala.^[4]

Obec, která se nachází na periferii, se rozvíjela pomalu – v polovině 17. století měla 11 vlastníků půdy a 15 hospodářských usedlostí. Lidé žili ze zemědělství a řemesel. Byl zde mlýn a pila (1650) a válcovací stolice pro válcování plátna z Valašska 1659). Tato stolice fungovala až do konce 19. století. K oživení došlo až na konci 18. století a po zprovoznění Košicko-bohumínské dráhy, kdy začala přes Písek doprava dřeva z Koňákova a Javořinky na pilu v Návsí. V roce 1874 byla v Písku zřízena zděná polská lidová škola a další škola v osadě Baginec. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Písku 1036 lidí, z toho 1010 (99,1%) Poláků a 0,9% Němců.^[5]

Obyvatelstvo

Věková struktura obyvatel obce Písek roku 2011

Církve a náboženské společnosti

Většina obyvatel Písku se hlásí k římskokatolické církvi. Katolíci přísluší k farnosti v Jablunkově a k jejich bohoslužbám v Písku slouží filiální kostel Božího milosrdenství.

Druhou nejpočetnější náboženskou skupinu představují členové Slezské církve evangelické augsburského vyznání, kteří jsou od roku 2009 sdružení ve farním sboru se sídlem v Písku, kde mají i kostel. Písečtí evangelíci příslušeli v letech 1791–2009 k evangelickému sboru v Návsí. V roce 2010 byl v Písku vysvěcen nový evangelický kostel.

Pamětihodnosti

Přírodní rezervace Plenisko

Galerie

Budova základní a mateřské školy
Hasičská zbrojnice
Průčelí evangelického kostela

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piosek na polské Wikipedii.

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ TICHÁNEK, Jiří. Fojtství na Frýdecko-Místecku. Ostrava: Šmíra-Print, 2009. 462 s. Dostupné online. ISBN 978-80-904336-3-2, ISBN 80-904336-3-4. OCLC 455850818 S. 311–312.
↑ ZAHRADNIK, Stanisław. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Trzyniec: s. n. Dostupné online. OCLC 749519031 (polsky) OCLC: 749519031.