Oxid ceritý

Oxid ceritý
Obecné
Systematický název Oxid ceritý
Anglický název Cerium(III) oxide (systematický název)
Cerium sesquioxide
Německý název Cer(III)-oxid
Sumární vzorec Ce2O3
Vzhled zlatožlutý až zelený prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS 1345-13-7
Vlastnosti
Molární hmotnost 328,24 g/mol
Teplota tání 2 177 °C (2 450 K)
Teplota varu 3 730 °C (4 003 K)
Hustota 6,2 g/cm3
Rozpustnost ve vodě nerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
rozpustný v kyselině sírové, nerozpustný v kyselině chlorovodíkové
Struktura
Krystalová struktura šesterečná
Bezpečnost
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid ceritý je anorganická sloučenina (oxid) se vzorcem Ce2O3. Je to jeden ze dvou oxidů ceru, patřícího mezi kovy vzácných zemin, konkrétně lanthanoidy.

Výroba

Oxid ceritý se vyrábí redukcí oxidu ceričitého vodíkem při teplotě okolo 1 400 °C za vzniku na vzduchu stabilního Ce2O3:

2 CeO2 + H2 → Ce2O3 + H2O.

Použití

Automobilový katalyzátor

Ce2O3 se používá jako automobilový katalyzátor, slouží ke snižování obsahu oxidu uhelnatého ve výfukových plynech motorových vozidel.

Nejprve se vzdušným kyslíkem oxiduje Ce2O3 na CeO2:

2 Ce2O3 + O2 → 4 CeO2,

oxid ceričitý se poté redukuje oxidem uhelnatým na oxid ceritý:

2 CeO2 + CO → Ce2O3 + CO2.

Osvětlování

Směs oxidu ceritého a oxidu cínatého v keramické formě se používá na osvětlování. Tento materiál pohlcuje ultrafialové záření o vlnové délce 320 nm a poté vyzařuje viditelné (fialové) světlo, jehož vlnová délka je 412 nm.[2]

Podobné sloučeniny

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cerium(III) oxide na anglické Wikipedii.

  1. a b Dicerium trioxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Spectral Studies of New Luminophors for Dental Porcelain[nedostupný zdroj]

Zdroj