Otto Toeplitz

Otto Toeplitz
Narození 1. srpna 1881
Vratislav
Úmrtí 15. února 1940 (ve věku 58 let)
Jeruzalém
Příčina úmrtí tuberkulóza
Místo pohřbení židovský hřbitov na Olivové hoře (31°46′26″ s. š., 35°14′35″ v. d.)
Národnost Židé
Alma mater Vratislavská univerzita (do 1905)
Univerzita v Göttingenu
Povolání matematik, historik matematiky a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé Univerzita v Göttingenu (1906–1913)
Kielská univerzita (1913–1928)
Univerzita v Bonnu (1928–1935)
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě (1939–1940)
Děti Uri Toeplitz
Rodiče Emil Toeplitz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Toeplitz (1. srpna 1881 Vratislav, Německé císařství – 15. února 1940 Jeruzalém, Britský mandát Palestina)[1] byl německý matematik. Pracoval především v oborech funkcionální analýzy a lineární algebry.

Zpočátku se zabýval zejména algebraickou geometrií, později, pod vlivem Davida Hilberta, spektrální teorií, která vzešla z Hilbertova práce v oblasti integrálních rovnic a dalšími metodami rodící se funkcionální analýzy. Známá je také jeho práce v oblasti kvadratických forem.[1]

Je po něm pojmenováno několik matematických vět a konceptů. V lineární algebře jsou to zejména Toeplitzova matice a Silvermanova-Toeplitzova věta, ve funkcionální analýze pak Toeplitzova algebra, Hellingerova-Toeplitzova věta a Calderónův-Toeplitzův operátor.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Toeplitz na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b Otto Toeplitz.

Zdroj