Ota Šafránek

Ota Šafránek
Ota Šafránek
Rodné jméno	Otto Passer
Narození	18. února 1911 ; Praha; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. října 1980 (ve věku 69 let) ; Praha; Československo
Povolání	redaktor, prozaik, dramatik
Národnost	česká
Manžel(ka)	Hermína Franková (1969–1976)
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Ota Šafránek, vlastním jménem Otto Passer (18. února 1911, Praha – 28. října 1980, tamtéž) byl český redaktor, prozaik a dramatik, autor knih pro děti a mládež.^[1]

Život a dílo

Pocházel z rodiny obchodníka s konfekcí. Roku 1930 po maturitě nepokračoval z finančních důvodů ve studiu a věnoval se nejprve obchodu a pak se stal berním úředníkem. Po roce 1945 pracoval v kulturní komisi Ústřední rady odborů, do roku 1946 byl redaktorem časopisu Vpřed a pak působil v nakladatelství Orbis. Od roku 1949 pracoval jako dramaturg v Divadle Na Fidlovačce, pak v pražském Varieté a od roku 1951 v Divadle státního filmu. Od roku 1953 byl redaktorem a v letech 1954–1955 šéfredaktorem časopisu Divadlo. Poté byl spisovatelem z povolání s výjimkou let 1957–1961, kdy byl šéfredaktorem časopisu Dikobraz.^[1]

Debutoval roku 1940 psychologickou novelou Svatební dar. Po skončení války se věnoval především literatuře pro děti a mládež (naučné knihy, moderní pohádky i dobrodružné příběhy). Jako dramatik se snažil o vytvoření nového dramatu, které by politicky podporovalo budování komunistické společnosti. Jeho dílo doplňují dva překlady ze slovenštiny.^[1]

Bibliografie

Próza

Svatební dar (1940), novela o synovi hledajícím po letech svého otce.
Pohodlný Klaudián (1942), román, ve kterém se proti sobě staví zahálčivý život a snaha zaujmout odpovědné místo v životě.
Než vypluje loď (1947), povídka pro děti popularizující dvouletý hospodářský plán, zdramatizováno.
Jak trpaslík rostl (1947), pohádka.
Bosí rytíři (1947), dobrodružná povídka pro mládež s detektivní zápletkou, o skupině žižkovských chlapců z doby předmnichovské republiky, roku 1958 přepracováno.
Pohádky osmi večerů (1948), pro děti.
Proč v květnu padal sníh (1948), pro děti.
Krásná Vladíkova loď (1956), povídka pro děti.
Dcera v Londýně (1963), satirická povídka.
Povídání na usnutí (1964), pohádky pro děti.
Jsem Ge, muž z Mooha (1965), science-fiction pro děti.
Větší počet tanečnic (1965), povídka o ženách, živících se obveselováním pánů v nočních podnicích.
Silvestr v šesti (1966), povídka, líčící v dramatické zkratce osudy tří generací, jejich myšlení a cítění.
Tmo, kdo tam v tobě je? (1967), pohádka pro děti o holčičce, co se bojí tmy.
Větší počet tanečnic (1967), soubor povídek a novel, líčících v retrospektivě prostředí někdejších pražských nočních podniků a také osudy lidí, kteří se nechtěli zapojit do nového života ve vlasti a vsadili na pochybné vyhlídky v zahraničí. Obsahuje novely a povídky Větší počet tanečnic, Dcera v Londýně, Už nikdy nikde a Originál hra pro dva.
Evergreen aneb Jedinečné třeštění (1968), detektivní příběh, v němž se pátrá po nezvěstné dívce, milující společnost bezstarostných mužů.
Firma Hrášek a Bernardýn (1970), pohádkový román o jedenáctiletém chlapci, který najde ztraceného bernardýna.
Polštář plný příběhů (1971), pohádkové příběhy pro děti.

Divadelní hry

Červencová noc (1947), hráno též s titulem Ohnivý dělník), hra o poslední noci Mistra Jana Husa.
Oni bez vyznamenání (1948).
Muzikantská Liduška (1949), libreto k operetě Jiřího Julia Fialy na motivy povídky Vítězslava Hálka, společně s Vlastimilem Školaudym.
Čest poručíka Bakera (1950), hráno též s titulem Ráno startují letadla, hra „nastavující zrcadlo americkému imperialismu“.^[1]
Zvíře v paláci (1950).
Růžové poupě (1952), pohádková divadelní hra pro děti.
Vlastenec (1953), hra o Josefovi Kajetánu Tylovi.
Kudy kam? (1954), hráno též s titulem Rozkvétající ženy nebo Dáme se rozvést, komedie řešící problém péče o domácnost v rodinách, kde i žena je zaměstnána a účastní se veřejného života.
Pohádka z Kampy (1956), komedie, příběh milenecké dvojice.
Krejčovská pohádka aneb Sedm jednou ranou (1959) pohádková divadelní hra pro děti.
Doba hvězdoplavců (1961), hra pro ochotnické divadlo.
Mistr Kodet doma (1966), rozhlasová hra.
Pražské tetinky a jejich zpustlé mravy (1974), podle Václava Klimenta Klicpery.
Střelba na reklamního textaře (1978), komedie.

V knihovně Divadelního ústavu jsou uloženy texty autorových her Osmina důstojníka, Pásla panenka páva a Podúředník Pršala (vše bez vročení).^[1]

Překlady

1954 – Magda Matušíková: Kristína, divadelní hra, společně s Alenou Urbanovou.
1954 - Jozef Gregor-Tajovský: Statky – zmatky, divadelní hra, společně s Dagmar Gregorovou.

Filmové scénáře a adaptace

Hotovo, jedem! (1946), scénář k animovanému filmu režiséra Eduarda Hofmana, společně s režisérem.
Noc v obrazárně (1948), scénář k loutkovému filmu, režie Arnošt Továrek.
Kudy kam? (1956), film pole autorovy divadelní hry, režie Vladimír Borský, spolupráce na scénáři.
Slitování, Světlano! (1962), scénář k televiznímu filmu, režie Jaroslav Novotný.
Rohová hospoda (1965), scénář k televiznímu filmu podle vlastní povídky Dcera v Londýně, režie Jaroslav Dudek.
Silvestr v šesti (1967), scénář k televiznímu filmu podle vlastní povídky, režie Jaroslav Dudek.