Ostrovy Korálového moře

Území Ostrovy Korálového moře
Coral Sea Islands Territory
vlajka Ostrovů Korálového moře
vlajka
znak Ostrovů Korálového moře
znak
Hymna
Advance Australia Fair
Geografie

Poloha Ostrovů Korálového moře
Poloha Ostrovů Korálového moře

Rozloha 3 km² (257. na světě)
z toho 0 % vodní plochy
Nejvyšší bod bezejmenné místo na ostrově Cato (6 m n. m.)
Časové pásmo +10
Poloha
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 4[pozn. 1] (2018)
Hustota zalidnění 0 ob. / km²
Jazyk angličtina
Státní útvar
Státní zřízení území pod správou Austrálie
Vznik 1969 (teritorium vyčleněno z Queenslandu)
Král Karel III.
Předseda vlády Anthony Albanese
Měna Australský dolar (AUD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 036 AUS AU
MPZ AUS
Národní TLD .au
Korálová zahrada Acropora s obří škeblí. Raging Horn, ostrovy Korálového moře

Teritorium Ostrovy Korálového moře (anglicky: Coral Sea Islands Territory) je vnější teritorium Austrálie, které sestává ze skupiny malých a většinou neobydlených tropických ostrovů a útesů v Korálovém moři, severovýchodně od Queenslandu v Austrálii. Jediný obydlený ostrov je ostrov Willis. Území pokrývá 780 000 km2, z nichž většinu tvoří oceán, rozprostírající se na východ a na jih od vnějšího okraje Velkého bariérového útesu a zahrnuje ostrov Heralds Beacon, útes Osprey, skupinu Willis a patnáct dalších skupin útesů/ostrovů. Nejvyšší bod teritoria se nachází na ostrově Cato.[1]

Dějiny a status

Ostrovy Korálového moře byly poprvé zmapovány v roce 1803. V 70. a 80. letech 19. století se na ostrovech těžilo guáno, ale absence spolehlivého zásobování sladkou vodou bránila dlouhodobému osídlení.[1] Ostrovy Korálového moře se staly australským vnějším teritoriem v roce 1969 na základě Coral Sea Islands Act (předtím byla oblast považována za součást Queenslandu) a v roce 1997 se rozšířily o Alžbětin útes a Middletonský útes, které leží o téměř 800 km jižněji.

Tyto dva útesy jsou mnohem blíže k Ostrovu Lorda Howea v Novém Jižním Walesu (asi 150 km) než k nejjižnějšímu ostrovu zbytku teritoria, ostrovu Cato. Ostrovy, přesypy a útesy Velkého bariérového útesu nejsou součástí tohoto teritoria, nýbrž patří přímo ke Queenslandu. Vnější okraj Velkého bariérového útesu je hranicí mezi Queenslandem a teritoriem Ostrovů Korálového moře.

Teritorium je majetkem nebo také vnějším teritoriem Austrálie, spravované z Canberry oddělením infrastruktury, regionálního rozvoje a měst. Dříve bylo spravováno oddělením generálního prokurátora[2] a oddělením dopravy a regionálních služeb.[3] Za obranu odpovídá Austrálie a toto teritorium pravidelně navštěvuje Australské královské námořnictvo.

Austrálie spravuje automatické meteorologické stanice na mnoha ostrovech a útesech a nárokuje si exkluzivní rybářskou zónu o délce 370 km. Neprobíhá zde žádná ekonomická aktivita (kromě významného, ale dosud nekvantifikovaného charterového rybářského a potápěčského průmyslu) a střídá se zde pouze tří až čtyřčlenný personál pro provoz meteorologické stanice na ostrově Willis (Jižní ostrůvek), zřízené v roce 1921.[4] V listopadu 2011 australská vláda oznámila, že v Korálovém moři je plánována chráněná oblast o rozloze 989 842 km2.[5]

Nejvyšší soud ostrova Norfolk má nad ostrovy jurisdikci,[6] nicméně platí zde zákony Teritoria hlavního města Austrálie.[7] Kód FIPS 10-4 pro dané území je CR, zatímco ISO 3166 jej zahrnuje do Austrálie (AU).

V červnu 2004, symbolický politický protest vedený aktivisty za práva gayů se sídlem v Austrálii, prohlásil ostrovy v korálovém moři za suverénní mikronárod. Dne 17. listopadu 2017 stejná skupina prohlásila království za „rozpuštěné“ na základě výsledků Australského poštovního plebiscitu o manželství.[8]

Geografie

Mapa ostrovů Korálového moře

Součástí teritoria je kolem 30 samostatných útesů a atolů, z nichž dvanáct je zcela ponořeno nebo se vynořují jen za odlivu, 18 zbývajících se skládá z celkového počtu asi 51 ostrůvků a přesypů (18 z nich je součástí atolu Lihou Reef), na některých je vegetace.

Velikost atolů se značně liší – někdy jde jen o několik kilometrů v průměru, až k pravděpodobně druhému největšímu atolu na světě, Lihou Reef, jehož laguna měří 100 x 30 km a plocha (včetně laguny) činí 2500 km² (ovšem plocha souše na ostrůvcích tohoto atolu činí pouhých 0,91 km²). Všechny ostrovy jsou velmi nízké.

Willisovy ostrůvky jsou důležitými hnízdišti pro ptáky a želvy, ale obsahují zanedbatelné přírodní zdroje. Zahrnují méně než 3 km² země. Není zde žádný přístav, pouze kotviště na moři.

Umělé stavby

Automatické bezpilotní meteorologické stanice jsou umístěny na následujících útesech nebo atolech:

  • Útes Bougainville
  • Ostrov Cato
  • Útes Flinders (Korálový přesyp Flinders)
  • Útes Frederick
  • Holmesův útes
  • Útes Lihou (Želví ostrůvek)
  • Útes Marion
  • Mooreův útes

Majáky se nacházejí na následujících útesech nebo ostrovech:

  • Útes Bougainville
  • Útes Frederick
  • Útes Lihou
  • Útes Saumarez
  • Východní diamantový ostrůvek

Ostrov Willis, jediný obydlený ostrov, má řadu struktur.

Odkazy

Poznámky

  1. Teritorium není stále obydleno, je zde stanice pro sledování počasí obvykle se čtyřmi zaměstnanci.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Coral Sea Islands na anglické Wikipedii.

  1. a b Geoscience Australia - Fab Facts, Dimensions, External Territories, Coral Sea Islands. web.archive.org [online]. 2006-08-21 [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-08-21. 
  2. Territories of Australia. web.archive.org [online]. 2008-02-06 [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-02-06. 
  3. Territories of Australia. web.archive.org [online]. 2007-12-16 [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-16. 
  4. Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-01. 
  5. Australia plans huge marine reserve in Coral Sea. BBC News. 2011-11-25. Dostupné online [cit. 2022-04-13]. (anglicky) 
  6. INFRASTRUCTURE. Coral Sea Islands Act 1969. www.legislation.gov.au [online]. [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. INFRASTRUCTURE. Application of Laws Ordinance 1973 (Coral Sea Islands). www.legislation.gov.au [online]. [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Coral Sea Islands – De Facto. www.defactoborders.org [online]. [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj