Ostroretka stěhovavá

Jak číst taxoboxOstroretka stěhovavá
alternativní popis obrázku chybí
Ostroretka stěhovavá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše Živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ryby (Osteichthyes)
Podtřída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád máloostní (Cypriniformes)
Čeleď kaprovití (Cyprinidae)
Rod Ostroretka (Chondrostoma)
Binomické jméno
Chondrostoma nasus
L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) je sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých. Je původním druhem moravských vod, ale vysazováním se rozšířila i do řeky Labe. Tato ryba žije v početných hejnech. Tvoří významnou část potravy hlavatky obecné.

Popis

Tělo je štíhlé, z boků mírně zploštělé. Má výrazná spodní ústa, která slouží k seškrabávání řas z povrchu kamenů. Hřbet je šedomodrý, boky stříbřité. Párové ploutve a řitní ploutev jsou načervenalé, ostatní tmavé. Dožívá se přibližně 20 let a dosahuje délky až 60 cm a hmotnosti 3 kg.

Výskyt

Obývá hlavně lipanové a parmové pásmo. Na Moravě a ve Slezsku (povodí Odry a Dunaje) je původním druhem, avšak v Čechách byla na mnoha místech vysazena uměle (Vltava, Berounka, Ohře, Labe…). Zatím se však nikde nerozšířila nadměrně. Vedle České republiky se také vyskytuje ve Francii, Německu, Itálii a celé východní Evropě.

Potrava

Hlavní součást stravy ostroretek tvoří řasy, které seškrabává z povrchu kamenů. Mimo to přijímá i larvy hmyzu.

Rozmnožování

Tření probíhá v období od března do května. Podobně jako u ostatních druhů kaprovitých ryb se během tření objevuje viditelná třecí vyrážka. V této době ostroretka táhne ve velkých hejnech proti proudu řeky do mělkých partií. Samice naklade 1000 - 60 000 jiker na kamenité nebo štěrkové dno.

Ostroretka stěhovavá a člověk

Ostroretka je mezi rybáři velmi oblíbenou sportovní a bojovnou rybou. Loví se na plavanou, položenou - feeder nebo muškařením. Velmi početná je na Moravě v Bečvě a Svratce. Ve Slezsku, zejména na řekách Opava, Moravice, Olše, se vyskytují exempláře běžně i o délce nad 50 centimetrů a hmotnosti až 2,1 kg. V 21. století je decimována jako ostatní reofilní druhy (ryby preferující život ve vodách s větším průtokem) populacemi migrujících kormoránů z oblasti Pobaltí, zejména Estonska a Lotyšska.

Lov

Ostroretka se živí zejména řasami, jikrami a hmyzem. Nepatří mezi agresivní ryby, spíše si v klidu prohledává dno a čeká, co přijde. Pro lov ostroretek je nejvhodnější návnadou marmyška, či rotačka s přidaným červíkem nebo svazečkem mladých zelených řas. Návnadu je nejlepší nechat u dna a čas od času s ní potřást, aby si jí ryba všimla. Přestože ostroretka není agresivní, její záběr je velmi rychlý a silný. Typickým pohybem ostroretek je škubání hlavou ve snaze vysmeknout se z háčku, a v prutu je to cítit.

Nejvhodnější období pro lov ostroretek je buďto léto v mělčích proudech, či podzim v hlubších nadjezích. Je však možné chytit ostroretku i v zimě.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]

Literatura

  • Fritz Terofal, Claus Militz: Sladkovodní ryby. Ikar Praha spol. s r. o., Praha 1997, 1. vydání, ISBN 80-7202-140-0
  • Otto Pospíšil : Naše ryby. OTTOVO nakladatelství, s. r. o., Praha 2000, 1. vydání, ISBN 80-7181-403-2
  • Freyhof, J. IUCN Red List – Chondrostoma nasus [online]. IUCN, 2011 [cit. 2014-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  • MRK.cz

Externí odkazy

Zdroj