Oskar Zawisza

Oskar Zawisza
Narození 23. listopadu 1878
Jablunkov
Úmrtí 18. ledna 1933 (ve věku 54 let)
Těrlicko
Národnost polská
Povolání Církevní heraldika

Římskokatolický duchovní
Nábož. vyznání římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oskar Zawisza (23. listopadu 1878, Jablunkov – 18. ledna 1933, Těrlicko) byl kněz římskokatolické církve polské národnosti, skladatel a aktivista v oblasti vzdělávání. Působil na přelomu 19. a 20. století na území Těšínska.

Život a působení

Oskar Zawisza se narodil v Jablunkově jako syn učitele. Vystudoval německé gymnázium v Bílsku. Při studiích vstoupil do tajné organizace Jedność (Jednota),[1] která se zaměřovala na vzdělávání v oblasti polské historie a reálií. Po maturitě studoval v olomouckém kněžském semináři a následně ve vidnavském kněžském semináři.[1] Byl žákem českého skladatele Josefa Nešvera. Na kněze byl vysvěcen 23. července 1902 a poslán jako novokněz do farnosti Petrovice u Karviné (1902). Poté působil ve farnostech Bludovice, Dolní Lutyně a Strumeň. Během působení ve Strumeni se aktivně zabýval lidovou slovesností a sepsal knihu Dějiny Strumeně. V roce 1909 se přesunul do Těšína, kde pokračoval ve svém kulturním působení a aktivně přispíval do časopisů zaměřených na Těšínsko a polskou lidovou kulturu (např. Gwiazdka Cieszyńska a Zaranie Śląskie).

1. července 1911 se stal farářem v Těrlicku. Během svého působení ve farnosti podporoval charitativní činnost a podporoval vzdělávání chudobných. Rozvíjel také svou kulturně-historickou činnost, napsal knihy Dějiny Těrlicka a Dějiny Karviné. V roce 1920 založil sirotčinec pro polské děti. V Těrlicku založil ochotnické divadlo a orchestr.[1] V roce 1932 pronesl řeč na pohřbu polských pilotů Franciszka Żwirki a Stanisława Wigury[2][3], kteří tragicky zemřeli při havárii jejich letadla v Těrlicku.

Poslední mši svatou odsloužil na svátek sv. Barbory dne 4. prosince 1932,[1] avšak již těžce nemocný. Zemřel 18. ledna 1933, pochován byl za hojné účasti o tři dny později.[1]

Zawisza přispíval do časopisů Gwiazdka Cieszyńska a Zaranie Śląskie, zabýval se také historickým a etnografickým výzkumem a je autorem několika knih.

Dílo

  • Dzieje Strumienia (Dějiny Strumeně)
  • Dzieje Karwiny (Dějiny Karviné)
  • Ogólna historya Cierlicka (Dějiny Těrlicka)
  • Śpiewnik góralski (Goralský zpěvník)
  • Czarna Księżna, pani z Kościelca (Černá kněžna, paní z Kostelce)[1]
  • Havířský zpěvník (5 oddílů písně náboženské, vlastenecké, havířské, smuteční a havířské zdravice)[1]
  • Opera Dożynki (Dožínky)
  • Święta Barbara, patronka górników (Svatá Barbora, patronka havířů) - melodramat[1]
  • Opera Czarne diamenty (Černé diamanty)
  • Symfonická báseň Znad brzegów Olzy (Od břehů Olše)
  • Symfonie Z niwy śląskiej (Ze slezské nivy)

Příspěvky v časopise Zaranie Śląskie [2]

  • Kolonizace Těšínského knížectví (v polském originále: Kolonizacja w Księstwie Cieszyńskim[3]) (1908/1909, sešit 3 a 4)
  • Nejstarší obyvatelé Těšínského knížectví (v polském originále: O najstarszych mieszkańcach Księstwa Cieszyńskiego[3]) (1910, sešit 3/4)
  • Příspěvky k dějinám slezské kultury (1911/1912, sešit 1)
  • Průchod vojsk krále Jana III. Sobieského Těšínskem (1933, sešit 3)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h https://doo.cz/media-cinnost/ke-stazeni/category/26-okno-2021.html?download=471:okno-03-2021
  2. ↑ a b https://www.tesin.cz/?kdo-je-kdo=oskar-zawisza
  3. ↑ a b c https://silesia.edu.pl/index.php/Zawisza_Oskar

Literatura

  • GOLEC, Józef; STEFANIA BOJDA. Słownik biograficzny Ziemi Cieszyńskiej. Cieszyn: [s.n.], 1993. OCLC 69547117 S. 267. 
  • Kocych-Imielska, Maria (1989). Zapomniany historyk i ludoznawca. In: Kalendarz Cieszyński 1990. Cieszyn, pp. 128–130.
  • MIĘKINA, Leon. Znów minie wiek...: Antologia literatury nadolziańskiej. Cieszyn: Macierz Ziemi Cieszyńskiej, 2001. ISBN 83-88271-11-3. S. 162. 

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Zawisza na anglické Wikipedii.

Zdroj