Orel východní

Jak číst taxoboxOrel východní
alternativní popis obrázku chybí
Orel východní
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dravci (Accipitriformes)
Čeleď jestřábovití (Accipitridae)
Rod orel (Haliaeetus)
Binomické jméno
Haliaeetus pelagicus
(Pallas, 1811)
Mapka s rozšířením: oranžová - hnízdiště zelená - celoroční výskyt modrá - zimoviště fialová - oblasti, do kterých vzácně zalétá
Mapka s rozšířením:
oranžová - hnízdiště
zelená - celoroční výskyt
modrá - zimoviště
fialová - oblasti, do kterých vzácně zalétá
Mapka s rozšířením:
oranžová - hnízdiště
zelená - celoroční výskyt
modrá - zimoviště
fialová - oblasti, do kterých vzácně zalétá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orel východní (Haliaeetus pelagicus), známý též pod názvy orel kamčatský, bělokřídlý nebo Stellerův (podle svého objevitele, německého přírodovědce Georga Wilhelma Stellera[2]), je velký dravec z čeledi jestřábovitých.

Vyskytoval se ve dvou poddruzích: H. p. pelagicus a H. p. niger, který je v současné době již zřejmě vyhuben.[3]

Popis

Orel východní je největším zástupcem rodu Haliaeetus, nejtěžším dravcem světa a jedním z největších dravců vůbec.[2] Dorůstá 86,5–105 cm a v rozpětí křídel měří 203–241 cm. Samice dosahují hmotnosti obvykle v rozmezí od 6,8 do 9 kg, samci pak od 4,9 do 6 kg. Je převážně černý se žlutým zobákem a bílým zbarvením na končetinách, ocasu, spodních krovkách ocasních a křídlech.

Rozšíření

Hnízdí na Kamčatském poloostrově, v pobřežních oblastech Ochotského moře jižně až po řeku Amur a severně po Sachalin a Šantarovy ostrovy v Rusku. Je částečně tažný se zimovišti na jihu Kurilských ostrovů a na ostrově Hokkaidó v Japonsku.

Potrava

Orel východní se živí zejména rybami, převážně pak lososy, pstruhy a treskami. Mimo ně však požírá i vodní ptáky (kachny, racky, mladé labutě), savce, kraby, chobotnice a mršiny.[4]

Rozmnožování

Je monogamní. Objemné hnízdo z větví staví vysoko na stromě nebo na skále. Během dubna až května samice klade 1–3 zeleno-bílá vejce, na kterých sedí po dobu 39–45 dnů. Mláďata jsou po vylíhnutí popelavě šedá s bílou spodinou těla. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku 4–5 let.

Ačkoli jsou jejich hnízda občas pleněna savci a krkavcovitými, dospělí ptáci již nemají žádného přirozeného predátora a jsou na vrcholu potravního řetězce.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Steller's Sea Eagle na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. 
  3. ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. 
  4. Animals. National Geographic [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. NELSON, Danielle. Haliaeetus pelagicus (Steller's sea eagle). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj