Olivier de Bacquehem

Olivier de Bacquehem
13. ministr obchodu Předlitavska
Ve funkci:
16. března 1886 – 11. listopadu 1893
Panovník František Josef I.
Předchůdce Karl von Pusswald (správce)
Nástupce Gundaker Wurmbrand-Stuppach
9. ministr vnitra Předlitavska
Ve funkci:
12. listopadu 1893 – 19. června 1895
Panovník František Josef I.
Předseda vlády Alfred Windischgrätz
Předchůdce Eduard Taaffe
Nástupce Erich von Kielmansegg
Zemský prezident Slezska
Ve funkci:
1882 – 1886
Panovník František Josef I.
Předchůdce Alexander von Summer
Nástupce Karl Maria von Coudenhove
Štýrský místodržitel
Ve funkci:
1895 – 1898
Panovník František Josef I.
Předchůdce Guido Kübeck von Kübau
Nástupce Manfred Clary-Aldringen
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
??? – 1917

Narození 25. srpna 1847
Opava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. dubna 1917
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profese právník, soudce a politik
Commons Olivier Marquis de Bacquehem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olivier de Bacquehem, též Olivier Marquis de Bacquehem (25. srpna 1847 Opava[1]22. dubna 1917 Vídeň[2]), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1886–1893 ministr obchodu Předlitavska, v období let 1893–1895 ministr vnitra Předlitavska.

Biografie

Vystudoval právo a pak působil ve státních službách, zpočátku jako soudní úředník a úředník ministerstva kultu a vyučování, později v systému místodržitelství. V roce 1882 se stal zemským prezidentem (místodržícím) Slezska.[3][2]

Dne 16. března 1886 se stal ministrem obchodu Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho. Ministerstvo vedl do 11. listopadu 1893. V následující vládě Alfreda Windischgrätze zastával od 12. listopadu 1893 do 19. června 1895 post ministra vnitra Předlitavska.[4] Jako ministr obchodu pokračoval v zestátňování některých železničních drah a výstavbě nových tratí. Za jeho působení v rezortu byl přijat další zákon o lokálních drahách. Pomocí státních subvencí podporoval i lodní říční dopravu a námořní dopravu.

V roce 1895 po odchodu z vládních postů nastoupil na pozici místodržícího Štýrska. Z funkce odešel v roce 1898 kvůli nevoli, kterou vzbudila Badeniho jazyková nařízení. Proti nim se ve Štýrském Hradci konaly masové demonstrace, proti nimž nasadil vojsko.[2] Roku 1900 přešel do správního soudu, kterému později předsedal.[3] Byl členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[2]

Zemřel v dubnu 1917 po krátké nemoci na následky chřipky.[2]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu Olivera de Bacquehem farnost Opava
  2. a b c d e Bývalý ministr markýz Bacquehem zemřel. Národní politika. Duben 1917, roč. 35, čís. 110, s. 3. Dostupné online. 
  3. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Bacquehem, Oliver Marquis de (1847-1917), Verwaltungsjurist, s. 42. (německy) 
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588. 

Externí odkazy

Zdroj