Manfred Clary-Aldringen

Manfred z Clary-Aldringenu
Předseda vlády Předlitavska
Ve funkci:
2. října 1899 – 21. prosince 1899
Panovník František Josef I.
Předchůdce Franz Thun und Hohenstein
Nástupce Heinrich von Wittek
Štýrský místodržitel
Ve funkci:
1. prosince 1898 – 1918
Panovník František Josef I., Karel I.
Předchůdce Olivier de Bacquehem
Slezský zemský prezident
Ve funkci:
22. února 1896 – 1898
Panovník František Josef I.
Předchůdce Karl Maria Coudenhove
Nástupce Josef Thun-Hohenstein
Narození 30. května 1852
Rakouské císařství Vídeň, Rakouské císařství
Úmrtí 12. února 1928 (ve věku 75 let)
Rakouská republika Salcburk, První Rakouská republika
Choť hraběnka Františka Pejačević (od 1884)
Rodiče Edmund Mořic z Clary-Aldringenu a Alžběta Alexanda z Ficquelmontu
Děti Edmund z Clary-Aldringenu
Marie Karolína z Clary-Aldringenu
Příbuzní Marie Markéta z Clary-Aldringenu[1], Alžběta Alexandra z Clary-Aldringenu[1], Edmund z Clary-Aldringenu[1], Karel Antonín z Clary-Aldringenu[1] a Františka z Clary-Aldringenu[1] (vnoučata)
Alma mater Vídeňská univerzita
Profese politik
Commons Manfred von Clary und Aldringen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Manfred z Clary-Aldringenu (německy Manfred Graf von Clary und Aldringen, 30. května 1852, Vídeň – 12. února 1928, Salcburk) byl rakouský šlechtic z rodu Clary-Aldringenů a politik. V roce 1899 zastával funkci ministerského předsedy Předlitavska a stal se nejvýznamnějším členem svého rodu v 19. století.

Biografie

Narodil se jako syn Edmunda Mořice z Clary-Aldringenu a jeho manželky Alžběty Alexandry z Ficquelmontu.

Studoval právní vědy na univerzitě ve Vídni, v roce 1877 vstoupil do státní služby. Od 2. února 1896 do roku 1898 zastával pozici slezského zemského prezidenta.[2][3][4]

Jako významný politik zrušil Gautschova jazyková nařízení (v únoru 1898 nahradila Badeniho jazyková nařízení, která přikazovala, aby se úřední věci vyřizovaly v jazyce strany, čímž se snažil zavést češtinu jako úřední jazyk, což vzbudilo vídeňský odpor a Badeni musel odstoupit). V období od 2. října do 21. prosince 1899 působil jako předseda rakouské vlády a do povědomí se zapsal právě zrušením tohoto nařízení, čímž vzbudil odpor tentokrát na české straně a na funkci musel rezignovat. Od 1. prosince 1898 až do roku 1918 byl místodržitelem ve Štýrsku. Mimo to byl dlouholetým členem Panské sněmovny Říšské rady.

V roce 1884 se ve Vídni oženil s hraběnkou Františkou Pejačević (1859–1938), bohatou dědičkou chorvatského rodu Pejačevićů, dcerou Ladislava Pejačeviće. Měli spolu čtyři děti.

  • 1. Edmund u Clary-Aldringenu (2. 5. 1885 Vídeň – 10. 7. 1953 Salcburk), manž. 1911 hraběnka Margarita von Lodron-Laterano und Castelromano (26. 8. 1889 Himmelberg – 18. 3. 1949 Salcburk)[5][6]
  • 2. Marie Karolína z Clary-Aldringenu (19. 5. 1886 Vídeň – 11. 7. 1979 tamtéž), manž. 1918 hrabě Josef Hardegg (17. 12. 1876 Vídeň – 18. 2. 1945 tamtéž)[7][8]
  • 3. Ladislav z Clary-Aldringenu (11. 7. 1888 Seebenstein – 12. 2. 1895 Klagenfurt)[9]
  • 4. Dorotea z Clary-Aldringenu (30. 10. 1892 Vídeň – 29. 4. 1976 Salcburk), svobodná a bezdětná[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ Prager Tagblatt. 1896-02-23, s. 10. Dostupné online [cit. 2015-07-17]. 
  3. ↑ Der neue Landeschef von Schlesien. Mährisches Tagblatt. 1896-02-26, s. 3. Dostupné online [cit. 2015-07-17]. 
  4. ↑ Troppau. Wiener Zeitung. 1898-12-29, s. 8. Dostupné online [cit. 2015-07-17]. 
  5. ↑ Edmund, Graf von Clary und Aldringen : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ Margarita, Gräfin zu Lodron-Laterano und Castelromano. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ Josef, Graf zu Hardegg auf Glatz und im Machlande : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Marie Karoline von Clary und Aldringen b. 19 Mai 1886 d. 11 Juli 1979 − Rodovid DE. de.rodovid.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ladislas, Graf von Clary und Aldringen : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ Dorothea, Gräfin von Clary und Aldringen : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Clary-Aldringen, s. 34. 
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 63. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 9. sešit : C. Praha: Libri, 2008. 369–502 s. ISBN 978-80-7277-366-4. S. 437. 

Externí odkazy

Zdroj