Olga Stehlíková

Olga Stehlíková
Narození 31. března 1977
Příbram
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Pseudonym Jaroslava Oválská
Povolání Básnířka, redaktorka, editorka, literární kritička
Alma mater Univerzita Karlova
Témata publicistika, žurnalistika, literární tvorba a poezie
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Olga Stehlíková
Olga Stehlíková, 2012

Olga Stehlíková (* 31. března 1977 Příbram) je česká básnířka, prozaička, redaktorka a literární kritička.

Život

Vystudovala Vyšší odbornou školu publicistiky a poté bohemistiku, lingvistiku a fonetiku na FF UK. Byla jednou z editorek revue Pandora, je editorkou webového magazínu Ravt. Píše recenze pro literární periodika, pro Český rozhlas Vltava připravuje a moderuje literární pořady a pro ČT ART pořad Jedna báseň.[1]

Jako nakladatelská redaktorka se podílela na desítkách knih, např. na antologii Nejlepší české básně za rok 2014, sbírce Ladislava Zedníka Město jeden kámen, oceněné Magnesií literou, nebo sbírce Ondřeje Macla Miluji svou babičku více než mladé dívky, za niž získal Cenu Jiřího Ortena.[2]

Přes dlouhodobou práci v literárním provozu debutovala až v roce 2014 sbírkou Týdny, která byla oceněna Magnesii Literou v kategorii poezie. Následoval experimentální projekt vejce/eggs, sbírka netradičního formátu se 101 dvojveršími a jejich anglickými překlady a s hudebním doprovodem Tomáše Brauna.[3] V roce 2018 vydala sbírku Vykřičník jak stožár a pod pseudonymem Jaroslava Oválská spolu s Milanem Ohniskem sbírku Za lyrický subjekt.[4]

Dílo

Poezie

  • Týdny (2014)
  • vejce/eggs (2017)
  • Jaroslava Oválská: Za lyrický subjekt (spoluautor Milan Ohnisko; 2018)
  • Vykřičník jak stožár (2018)
  • O čem mluví Matka, když mlčí (2019)
  • Zkouška Sirén (2022)

Pro děti

  • Kařut a Řabach (2019)
  • Kluci netančej (2019)
  • Já, člověk (2021)[5]
  • Mojenka (2022)

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://art.ceskatelevize.cz/autor/olga-stehlikova
  2. ↑ ZBOŘIL, Jonáš. Jedna z nejdůležitějších žen české poezie. V básních Stehlíkové mluví i planety. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ http://www.iliteratura.cz/Clanek/39879/stehlikova-olga-vejceeggs
  4. ↑ https://www.kosmas.cz/autor/47181/olga-stehlikova/
  5. ↑ Já, člověk (Olga Stehlíková) | Detail knihy | ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj