Obyvatelstvo Československa

Obyvatelstvo Československa dosáhlo nejvyššího počtu obyvatel v roce 1990, kdy v zemi žilo 15,6 milionu lidí, převážně Čechů, Slováků, Maďarů, Romů, Slezanů, Rusínů, Ukrajinců, Němců, Poláků a Židů. Národnostní složení se v průběhu dějin měnilo, od sudetských Němců jako nejvýznamnějšího etnika k Čechům a Slovákům, kteří tvořili dvě třetiny populace. Škála náboženství byla taktéž pestrá, dominantním bylo římskokatolické křesťanství. Podle průzkumu skupina obyvatel s římskokatolickou vírou do značné míry přispívala k výši přírůstku, avšak její podíl v populaci setrvale klesal. Hustota zalidnění činila přibližně 121 osob na kilometr čtvereční, přičemž nejvyšší byla na Moravě, a to 154 osob na kilometr čtvereční.

Věkové pyramidy obyvatel Česka (vlevo) a Slovenska (vpravo) z roku 2020

Populační statistiky

Populační statistiky Československa v letech 1945–1992
Rok Střední stav počtu obyvatel (x 1000) Živě narození Zemřelí Přirozená změna Hrubá míra porodnosti (na 1000 obyv,) Hrubá míra úmrtnosti (na 1000 obyv,) Přirozený přírůstek (na 1000 obyv,) Plodnost Plodnost (ČR) Plodnost (SR)
1945 14 152 276 062 252 449 23 613 19,5 17,8 1,7 2,77 2,51 3,03
1946 12 915 292 658 182 157 110 501 22,7 14,1 8,6 3,08 3,07 3,09
1947 12 164 294 404 146 768 147 636 24,2 12,1 12,1 3,21 3,21 3,21
1948 12 339 289 026 142 374 146 652 23,4 11,5 11,9 3,03 2,82 3,24
1949 12 340 276 537 146 359 130 178 22,4 11,9 10,5 2,98 2,68 3,28
1950 12 393 288 062 142 871 145 191 23,2 11,5 11,7 3,165 2,77 3,56
1951 12 509 286 233 143 163 143 070 22,9 11,5 11,4 3,16 2,74 3,58
1952 12 633 280 967 134 623 146 344 22,2 10,7 11,5 3,13 2,69 3,57
1953 12 739 271 671 134 435 137 236 21,3 10,6 10,7 3,055 2,61 3,50
1954 12 861 266 712 134 502 132 210 20,7 10,5 10,2 3,015 2,58 3,45
1955 12 997 265 179 126 217 138 962 20,4 9,7 10,7 3,025 2,58 3,47
1956 13 117 261 976 126 341 135 635 20,0 9,6 10,4 3,015 2,57 3,46
1957 13 234 252 740 134 442 118 298 19,1 10,2 8,9 2,915 2,49 3,34
1958 13 335 235 034 125 803 109 231 17,6 9,4 8,2 2,78 2,31 3,25
1959 13 411 216 973 131 236 85 737 16,2 9,8 6,4 2,61 2,15 3,07
1960 13 484 217 291 125 472 91 819 16,1 9,3 6,8 2,60 2,12 3,08
1961 13 769 218 378 126 376 92 002 15,9 9,2 6,7 2,585 2,13 3,04
1962 13 863 217 456 138 716 78 740 15,7 10,0 5,7 2,49 2,14 2,84
1963 13 953 235 998 133 107 102 891 16,9 9,5 7,4 2,64 2,33 2,95
1964 14 055 241 298 134 859 106 439 17,2 9,6 7,6 2,635 2,36 2,91
1965 14 150 231 695 141 018 90 677 16,4 10,0 6,4 2,49 2,18 2,80
1966 14 233 222 615 142 141 80 474 15,6 10,0 5,6 2,345 2,01 2,68
1967 14 302 215 985 144 425 71 560 15,1 10,1 5,0 2,20 1,90 2,50
1968 14 360 213 807 153 271 60 536 14,9 10,7 4,2 2,115 1,83 2,40
1969 14 416 222 934 161 276 61 658 15,5 11,2 4,3 2,14 1,85 2,43
1970 14 350 228 531 165 567 62 964 15,9 11,5 4,4 2,155 1,91 2,40
1971 14 384 237 242 165 231 72 011 16,5 11,5 5,0 2,20 1,98 2,42
1972 14 465 251 455 160 615 90 840 17,4 11,1 6,3 2,28 2,07 2,49
1973 14 563 274 703 168 196 106 507 18,9 11,6 7,3 2,425 2,29 2,56
1974 14 678 291 800 171 743 120 057 19,9 11,7 8,2 2,515 2,43 2,60
1975 14 798 289 425 169 562 119 863 19,6 11,5 8,1 2,465 2,40 2,53
1976 14 916 287 192 170 652 116 540 19,3 11,4 7,9 2,435 2,35 2,52
1977 15 028 281 296 173 395 107 901 18,7 11,5 7,2 2,395 2,32 2,47
1978 15 132 279 094 174 914 104 180 18,4 11,6 6,8 2,385 2,32 2,45
1979 15 231 272 352 175 786 96 566 17,9 11,5 6,4 2,36 2,28 2,44
1980 15 267 248 901 186 116 62 785 16,3 12,2 4,1 2,205 2,10 2,31
1981 15 317 237 728 180 039 57 689 15,5 11,8 3,7 2,15 2,02 2,28
1982 15 370 234 356 181 158 53 198 15,3 11,8 3,5 2,135 2,01 2,26
1983 15 416 229 484 186 907 42 577 14,9 12,1 2,8 2,115 1,96 2,27
1984 15 457 227 784 183 927 43 857 14,7 11,9 2,8 2,11 1,97 2,25
1985 15 499 226 036 184 105 41 931 14,6 11,9 2,7 2,11 1,96 2,26
1986 15 534 220 494 185 818 34 676 14,2 12,0 2,2 2,07 1,94 2,20
1987 15 573 214 927 180 224 34 703 13,8 11,6 2,2 2,045 1,91 2,18
1988 15 607 215 909 178 169 37 740 13,8 11,4 2,4 2,045 1,94 2,15
1989 15 638 208 472 181 649 26 823 13,3 11,6 1,7 1,975 1,87 2,08
1990 15 661 210 553 183 785 26 768 13,4 11,7 1,7 1,99 1,89 2,09
1991 15 592 207 923 178 908 29 015 13,3 11,5 1,8 1,955 1,86 2,05
1992 15 625 196 345 173 760 22 585 12,6 11,1 1,5 1,855 1,72 1,99
Populační statistiky Česka a Slovenska v letech 1993–2022
Rok Střední stav počtu obyvatel (x 1000) Živě narození Zemřelí Přirozená změna Hrubá míra porodnosti (na 1000 obyv,) Hrubá míra úmrtnosti (na 1000 obyv,) Přirozený přírůstek (na 1000 obyv,) Plodnost Plodnost (ČR) Plodnost (SR)
1993 15 656 194 281 170 892 23 389 12,4 10,9 1,5 1,80 1,67 1,93
1994 15 683 172 949 168 759 4 190 11,0 10,8 0,2 1,555 1,44 1,67
1995 15 695 157 524 170 599 -13 075 10,0 10,9 -0,9 1,40 1,28 1,52
1996 15 689 150 569 164 018 -13 449 9,6 10,5 -0,9 1,33 1,19 1,47
1997 15 687 149 967 164 824 -14 857 9,6 10,5 -0,9 1,30 1,17 1,43
1998 15 686 148 117 162 683 -14 566 9,4 10,4 -1,0 1,265 1,16 1,37
1999 15 679 145 694 162 170 -16 476 9,3 10,3 -1,0 1,23 1,13 1,33
2000 15 674 146 061 161 725 -15 664 9,3 10,3 -1,0 1,215 1,14 1,29
2001 15 603 141 851 159 735 -17 884 9,1 10,2 -1,1 1,175 1,15 1,20
2002 15 580 143 627 159 775 -16 148 9,2 10,3 -1,1 1,18 1,17 1,19
2003 15 582 145 398 163 518 -18 120 9,3 10,5 -1,2 1,19 1,18 1,20
2004 15 589 151 411 159 029 -7 618 9,7 10,2 -0,5 1,235 1,23 1,24
2005 15 621 156 641 161 413 -4 772 10,0 10,3 -0,3 1,265 1,28 1,25
2006 15 658 159 735 157 742 1 993 10,2 10,1 0,1 1,285 1,33 1,24
2007 15 720 169 056 158 492 10 564 10,8 10,1 0,7 1,35 1,44 1,26
2008 15 836 176 930 158 112 18 818 11,2 10,0 1,2 1,41 1,50 1,32
2009 15 908 179 565 160 334 19 231 11,3 10,1 1,2 1,45 1,49 1,41
2010 15 952 177 563 160 289 17 274 11,1 10,1 1,0 1,445 1,49 1,40
2011 15 895 169 486 158 751 10 735 10,7 10,0 0,7 1,435 1,42 1,45
2012 15 917 164 111 160 626 3 485 10,3 10,1 0,2 1,395 1,45 1,34
2013 15 928 161 574 161 249 325 10,1 10,1 0,0 1,40 1,46 1,34
2014 15 959 164 893 157 011 7 882 10,3 9,8 0,5 1,45 1,53 1,37
2015 15 980 166 368 164 999 1 369 10,4 10,3 0,1 1,485 1,57 1,40
2016 16 014 170 220 160 101 10 119 10,6 10,0 0,6 1,555 1,63 1,48
2017 16 053 172 374 165 357 7 017 10,7 10,3 0,4 1,605 1,69 1,52
2018 16 100 171 675 167 213 4 462 10,7 10,4 0,3 1,62 1,70 1,54
2019 16 152 169 285 165 596 3 689 10,5 10,3 0,2 1,63 1,70 1,56
2020 16 159 166 850 188 378 -21 528 10,3 11,7 -1,4 1,65 1,71 1,59
2021 15 959 168 358 213 352 -44 994 10,6 13,4 -3,8 1,735 1,83 1,64
2022 16 189 153 967 179 802 -25 835 9,5 11,1 -1,6 1,605 1,64 1,57

V roce 1991 mělo Československo 15,6 milionu obyvatel, z nichž podle uvedené národnosti bylo 62,8 % Čechů (včetně Moravanů), 31 % Slováků, 3,8 % Maďarů, 0,7 % Romů[1] a 0,4 % Slezanů. Menší skupiny Rusínů, Ukrajinců, Němců, Rakušanů, Poláků a Židů (postholokaustní komunita) tvořily dohromady zbývajících 1,6 % obyvatelstva.

Přírůstek obyvatel

V roce 1985 činil přírůstek 2,7 %, do roku 1990 klesl na 1,7 %. Pokles byl v České republice výraznější než na Slovensku. V roce 1989 činila střední délka života 67,7 let u mužů a 75,3 let u žen. Přibližně 23,1 % obyvatel bylo mladších 15 let a 19 % starších 60 let.

Hustota zalidnění

Hustota zalidnění v roce 1986 činila přibližně 121 osob na kilometr čtvereční. Nejhustěji osídleným geografickým regionem byla Morava, kde žilo přibližně 154 osob na kilometr čtvereční. V Čechách to bylo kolem 120 a na Slovensku kolem 106 obyvatel na kilometr čtvereční. Největší města a jejich odhadovaný počet obyvatel v lednu 1986 byly následující:

Československá společnost setrvala v podobě malých měst a městeček. Přibližně 65 % obyvatel se řadilo k městskému obyvatelstvu.

Národnostní složení

Národnostní složení v roce 1987 bylo v příkrém kontrastu s první republikou (viz historie). Sudetští Němci, kteří tvořili většinu obyvatelstva v pohraničních oblastech, byli po druhé světové válce násilně vyhnáni a Podkarpatská Rus, chudá část země tvořená převážně Ukrajinci a Maďary, byla po druhé světové válce odstoupena Sovětskému svazu. Češi a Slováci, kteří v roce 1930 tvořili asi dvě třetiny prvorepublikového obyvatelstva, pak představovali v roce 1950 asi 94 % obyvatel, třetí nejpočetnější skupinou byli Maďaři.[zdroj?]

Po odsunu německého obyvatelstva byly části bývalých Sudet, zejména okolí Krnova a okolních obcí v horské oblasti Jeseníků, osídleny komunistickými uprchlíky ze severního Řecka, kteří opustili svou vlast v důsledku řecké občanské války. Tito Řekové tvořili velkou část obyvatel města a regionu až do přelomu 80. a 90. let 20. století. Ačkoli se řecká komunistická komunita v Krnově a na Jesenicku označovala jako „Řekové“, ve skutečnosti se jednalo o etnicky různorodé obyvatelstvo, včetně řeckých Makedonců, Slavomakedonců, Valachů, pontských Řeků a turecky mluvících Urumů neboli kavkazských Řeků.[2]

Aspirace etnických menšin byly svorníkem prvorepublikové politiky. V 80. letech 20. století tomu tak již nebylo. Nicméně etnicita byla i nadále všudypřítomným tématem a nedílnou součástí života v Československu. Ačkoli se etnické složení země zjednodušilo, rozdělení na Čechy a Slováky zůstalo zachováno – obě skupiny mají velmi podobnou historii, ale někdy i velice rozdílné aspirace.[zdroj?]

Od roku 1950 do roku 1983 se podíl Slováků na celkovém počtu obyvatel neustále zvyšoval. Podíl českého obyvatelstva klesl asi o 4 %, zatímco podíl slovenského obyvatelstva vzrostl o něco více. Skutečné počty však neohrozily českou většinu – v roce 1983 stále připadali na jednoho Slováka více než dva Češi. V polovině 80. let se míra plodnosti českého a slovenského obyvatelstva vyrovnala, ale ta slovenská klesala pomaleji.[zdroj?]

Náboženství

Náboženské složení obyvatelstva bylo v roce 1930 následující:[3]

Náboženství v Československu (1930)
katolické
73,5 %
protestantské
7,67 %
církev husitská
5,39 %
řecké a arménskokatolické
3,97 %
judaismus
2,42 %
pravoslaví
0,99 %
bez vyznání
5,8 %

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of Czechoslovakia na anglické Wikipedii.

  1. Romů bylo de facto mnohem více – často bývali započítáváni jako příslušníci jiné národnosti, převážně maďarské
  2. https://english.radio.cz/story-greeks-czechia-8703203
  3. Culture and Customs of the Czech Republic and Slovakia by Craig Stephen Cravens, str. 35

Externí odkazy

Zdroj