Následnictví litevského trůnu
Určení následníka litevského trůnu je poněkud složité vzhledem k dějinám samotné Litvy. Současná Litva je republikou, která navazuje na tzv. meziválečnou Litevskou republiku.
Roku 1385 vstoupilo litevské velkoknížectví do tzv. Krewské unie spolu s Polskem, což byla personální unie obou států. Nešlo o pevný či trvalý svazek. Na rozdíl od tzv. lublinské unie, která v roce 1569 spojila Velkoknížectví litevské smlouvou s Polským královstvím. Díky ní vytvořila Litva s Polskem stát dvou uznaných národů, tzv. Republiku obou národů. Ve státě měli větší vliv Poláci. Od té dobybyl polský král volen a automaticky se stal i velkoknížetem litevským.
Tento státní celek existoval až do roku 1791, kdy z něj Ústava z 3. května 1791 učinila unitární stát, konstituční království Republika obou národů. Tento stát ovšem existoval pouze do roku 1795, kdy došlo k třetímu dělení Polska a území Litvy se ocitlo po ruskou nadvládou až do roku 1918, kdy byla vyhlášena nezávislost Litvy.
Rodokmen potenciálních následníků
-
Kazimír IV. (1427–1492)
-
Vladislav Jagellonský (1456–1516), český král
-
Anna Jagellonská (1503–1547), česká královna
-
Karel Štýrský (1540–1590)
-
Ferdinand II. (1578–1637), český král
-
Ferdinand III. (1608–1657), český král
-
Leopold I. (1640–1705), český král
-
Josef I. (1678–1711), český král
-
Marie Josefa Habsburská (1699–1757)
-
Fridrich Kristián Saský (1722–1763)
-
Fridrich August I. (1750–1827), jako vévoda varšavský
- Antonín I. (1755–1836)
-
Maxmilián Saský (1759–1838)
- Fridrich August II. (1797–1854)
- Jan I. (1801–1873)
- Albert I. (1828–1902)
- Jiří I. (1832–1904)
- Fridrich August III. (1865–1932)
-
Fridrich Kristián (1893–1968)
- Maria Emanuel (1926–2012)
- Albert (1934–2012)
-
Ernst Jindřich (1896–1971)
-
Timo (1923–1982)
- Ruediger (1953–2022)
-
Daniel (*1975), pretendent saského trůnu
- Gero (*2015)
- Arne (*1977)
- Nils (*1978)
- Moritz (*2009)
-
Daniel (*1975), pretendent saského trůnu
-
Fridrich Kristián (1893–1968)
-
-
Karel VI. (1685–1740), český král
-
Marie Terezie (1717–1780), česká královna
-
Leopold II. (1747–1792), český král
-
František I. Rakouský (1768–1835), český král, zakladatel primogeniturní větve
-
František Karel Habsbursko-Lotrinský (1802–1878)
-
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský (1833–1896)
-
Otto Habsbursko-Lotrinský (1865–1906)
-
Karel IV. (1887–1922), český král
-
Otto Habsbursko-Lotrinský (1912–2011)
- Karel Habsbursko-Lotrinský (*1961), pretendent rakouského a českého trůnu
-
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (1771–1847), zakladatel těšínské větve
-
Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (1818–1874)
-
Karel Štěpán Rakousko-Těšínský (1860–1933)
-
Leo Karel Habsbursko-Lotrinský (1893–1939)
-
Leo Štěpán Rakousko-Těšínský (1928–2020)
- Albrecht, hrabě Habsburský (*1963)
-
František I. Rakouský (1768–1835), český král, zakladatel primogeniturní větve
-
Josef I. (1678–1711), český král
-
Zikmund I. Starý (1467–1548)
-
Zikmund II. August (1520–1572)
-
Kateřina Jagellonská (1467–1548), manžel švédský král Jan III.
-
Zikmund III. Vasa (1566–1632)
-
Vladislav IV. Vasa (1595–1648)
-
Jan Kazimír II. Vasa (1609–1672)
-
-
-
Anna Jagellonská (1476–1503)
-
Žofie Pomořanská (1498–1568)
-
Alžběta Dánská (1524–1586)
-
Žofie Meklenburská (1557–1631)
-
Augusta Dánská (1580–1639)
-
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský (1597–1659)
-
Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský (1641–1695)
-
Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský (1671–1702)
-
Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský (1700–1739)
- car Petr III. Ruský (1728–1762)
- car Pavel I. Ruský (1754–1801)
-
Alexandr II. (1777–1825), králem od r. 1815
-
Mikuláš I. (1796–1855), formálně sesazen sejmem r. 1831, prakticky zůstal králem
-
Alexandr III. (1818–1881)
-
Alexandr IV. (1845–1894)
-
car Mikuláš II. (1868–1918)
- Alexej Nikolajevič, následník-cesarevič (1904–1918)
- car/velkokníže Michail Alexandrovič (1878–1918)
- velkokněžna Xenie Alexandrovna (1875–1960)
-
kníže Andrej Alexandrovič (1897–1981) – větev Michailovičové
-
kníže Andrej Andrejevič (1923–2021)
- kníže Alexej Andrejevič (*1953) nárokovatel trůnu
- (1) kníže Petr Andrejevič (*1961)
- (2) kníže Andrej Andrejevič (*1963)
-
kníže Rostislav Alexandrovič (1902–1978)
-
kníže Rostislav Rostislavovič (1938–1999)
-
(3) kníže Rostislav Rostislavovič (*1985)
- (4) Rostislav Rostislavovič (*2013)
- (5) kníže Nikita Rostislavovič (*1987)
-
(3) kníže Rostislav Rostislavovič (*1985)
-
kníže Nikolaj Rostislavovič (1945–2000)
- (6) kníže Nikolaj Nikolajevič (*1968)
-
(7) kníže Daniel Nikolajevič (*1972)
- (8) kníže Jackson Daniel (*2009)
-
kníže Rostislav Rostislavovič (1938–1999)
-
kníže Andrej Alexandrovič (1897–1981) – větev Michailovičové
-
-
velkokníže Nikolaj Nikolajevič (1831–1891) – větev Nikolajevičové
- velkokníže Petr Nikolajevič (1864–1931)
- kníže Roman Petrovič - (1896–1978)
- kníže Nikolaj Romanovič- (1922-2014)
- kníže Dimitrij Romanovič – (1926-2016)
- velkokníže Michail Nikolajevič (1832–1909) – větev Michailovičové
-
velkokníže Alexandr Michailovič (1866–1933), švagr cara Mikuláše II.
-
kníže Andrej Alexandrovič (1897–1981)
-
kníže Andrej Andrejevič (1923–2021)
- kníže Alexej Andrejevič (*1953), nárokovatel trůnu
- (1) kníže Petr Andrejevič (*1961)
- (2) kníže Andrej Andrejevič (*1963)
-
kníže Rostislav Alexandrovič (1902–1978)
-
kníže Rostislav Rostislavovič (1938–1999)
-
(3) kníže Rostislav Rostislavovič (*1985)
- (4) Rostislav Rostislavovič (*2013)
- (6) kníže Nikita Rostislavovič (*1987)
-
(3) kníže Rostislav Rostislavovič (*1985)
-
kníže Nikolaj Rostislavovič (1945–2000)
- (7) kníže Nikolaj Nikolajevič (*1968)
-
(8) kníže Daniel Nikolajevič (*1972)
- (9) kníže Jackson Daniel (*2009)
-
kníže Rostislav Rostislavovič (1938–1999)
-
kníže Andrej Alexandrovič (1897–1981)
-
-
-
Vladislav Jagellonský (1456–1516), český král