Žofie Meklenburská

Žofie Meklenburská
královna dánská a norská
Portrét
Královna Žofie Meklenburská v r. 1578
autor Hans Knieper
Doba vlády 1572 – 1588
Tituly šlesvicko-holštýnská vévodkyně
Narození 4. září 1557
Wismar
Úmrtí 4. října 1631 (ve věku 74 let)
Nykøbing Falster
Pohřbena Katedrála v Roskilde
Předchůdce Dorotea Sasko-Lauenburská
Nástupce Anna Kateřina Braniborská
Manžel Frederik II. Dánský
Potomci Alžběta
Anna
Kristián IV.
Ulrich
Augusta
Hedvika
Jan
Dynastie Meklenburští
Otec Oldřich III. Meklenburský
Matka Alžběta Dánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Meklenburská (dánsky Sophie af Mecklenburg, německy Sophie von Mecklenburg, 4. září 1557, Wismar – 4. října 1631, Nykøbing Falster) byla rodem meklenburská princezna a sňatkem s dánským a norským králem Frederikem II. dánská a norská královna.

Život

Jejím otcem byl vévoda Meklenburska-Güstrow Oldřich III. Meklenburský (1527–1603), matkou princezna Alžběta Dánská (1524–1586), nevlastní sestra dánského krále Kristiána III.

Manželství a potomci

V roce 1571 přibyla na návštěvu do Kodaně teta Frederika II. Alžběta Dánská se svým manželem, meklenburským princem Oldřichem III. a čtrnáctiletou dcerou Žofií, o kterou se zajímal dánský král. K uzavření manželství však bylo zapotřebí vyjádření teologické fakulty Kodaňské university, neboť příští snoubenci byli blízce příbuzní (Žofiina matka a Frederikův otec byli po otci sourozenci, třebaže měli každý jinou matku). Povolení bylo uděleno a po krátkých zásnubách bylo manželství uzavřeno. Svatba Žofie s dánským a norským králem Frederikem II. se konala 20. července roku 1572 v Kodani a následujícího dne byla nová dánská královna v katedrále Panny Marie v Kodani korunována.

Sňatek Žofie a Frederika byl – tak jako většina svazků v té době – sjednán z dynasticko-politických důvodů. Přes to i přes velký věkový rozdíl mezi manželi (23 let) bylo jejich manželství šťastné. Královna často doprovázela manžela na cestách po zemi a věnovala se především rodinnému životu. Král, který se podepisoval „FS“, tvrdil, že to neznamená Fredericus Secundus, ale Fredericus & Sophia.

Z tohoto manželství vzešlo sedm potomků, tři synové a čtyři dcery. Protože považovala chování svého manžela za špatný příklad pro děti, poslala tři nejstarší z nich na vychování ke své matce.

  • Alžběta (25. srpna 1573 – 19. července 1625), ⚭ 1590 Jindřich Julius Brunšvicko-Lüneburský (15. října 1564 – 30. července 1613), vévoda brunšvicko-lüneburský, administrátor biskupství Halberstadt a Minden
  • Anna (14. prosince 1574 – 4. března 1619), ⚭ 1589 Jakub I. Stuart (19. června 1566 – 27. března 1625), král Skotska, Anglie a Irska
  • Kristián IV. (12. dubna 1577 – 28. února 1648), korunní princ, král dánský a norský od roku 1588 až do své smrti,
    ⚭ 1597 Anna Kateřina Braniborská (26. července 1575 – 29. března 1612)
    ⚭ 1615 Kirsten Munková (6. července 1598 – 19. dubna 1658), morganatické manželství
  • Oldřich (30. prosince 1578 – 27. března 1624), biskup ve Schwerinu
  • Augusta (8. dubna 1580 – 5. února 1639), ⚭ 1596 Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský (27. února 1575 – 31. března 1616), vévoda holštýnsko-gottorpský
  • Hedvika (5. srpna 1581 – 26. listopadu 1641), ⚭ 1602 Kristián II. Saský (23. září 1583 – 23. června 1611), saský kurfiřt
  • Jan (9. července 1583 – 28. října 1602), před smrtí zasnoubený s Xenií, dcerou ruského vládce Borise Godunova

Regentství

Katedrála v Roskilde, místo posledního odpočinku dánských králů, kde byla pochována i Žofie Meklenburská

Do manželovy smrti v roce 1588 nehrála ve veřejném životě velkou roli. Po jeho skonu přijala jedenatřicetiletá vdova v roce 1590 regentství země ve jménu svého neplnoletého (v té době teprve jedenáctiletého) syna Kristiána; regentkou byla do roku 1594. Postarala se o německé vychovatele pro mladého krále a z jejího popudu došlo k obecnému používání němčiny na dánském dvoře, což se nesetkávalo s kladnou odezvou u představitelů regentské rady vládnoucí spolu s královnou. Královna velmi obratně nakládala se státními financemi, odklánějíc z nich co se dalo do královské pokladny. Její panování došlo do napjatých vztahů mezi ní na jedné straně a synem s regentskou radou na straně druhé – s radou byla ve stavu trvalé vojny. Když Kristián IV. dosáhl plnoletosti, přikázal matce opustit dvůr a usadit se na jejích statcích na zámku v Nykøbing na ostrově Falster na jihu Dánska. Žofie se musela smířit s porážkou i s faktem, že její syn již není dítětem, které může ovládat. Po roce však došlo mezi matkou a synem ke smíru.

Vyhnání

Ve vyhnanství v Nykøbingu, kde královna žila na statcích připsaných jí manželem, se zabývala léčivými rostlinami a sbíráním lidových písní. Společně s pastorem Andersem Vedelem vydala první sbírku lidových písní v knižní podobě a tím se přičinila o zachování dánské lidové kultury. Přestavěla zámek v Nykøbingu a založila v něm obrazovou galerii. Zajímala se o mnoho věcí, mj. o astronomii – ještě za manželova života zřídila astronomickou observatoř na ostrově v Sundu a pozvala do ní známého astronoma Tychona Braha. Platila za jednu z nejvzdělanějších královen své doby.

Byla velmi zdatným správcem svých majetků a snadno rozmnožovala své finance poskytujíc dobře úročené půjčky svému synovi i různým jiným princům. Současníci charakterizovali královnu jako panovačnou osobu i tvrdou matku, velmi nediplomatické a nepoddajné povahy, lpící na materiálních věcech. Zemřela jako nejbohatší žena Evropy – majetek, který po sobě zůstavila, byl odhadnut na obrovskou sumu 5,5 milionů rigsdalerů a stal se jablkem sváru mezi jejími dětmi. Její syn Kristián IV. byl u ní v okamžiku její smrti zadlužen sumou 2 miliony rigsdalerů. Kromě jiného zanechala po sobě Žofie obrovské sklepy plné skvělých vín; tyto zásoby nebyly v době panování Kristiána IV. vyčerpány, ač král dělal, co mohl – kořistili z nich ještě Švédové za okupace Dánska v 2. polovině 17. století.

Královna si často stěžovala na špatné vztahy s Kristiánem. Oba ovšem měli dominantní a panovačné povahy a za těchto okolností byly harmonické vztahy mezi matkou a synem jen málo pravděpodobné.

Smrt

Královna Žofie zemřela v požehnaném věku 74 let 4. října 1631 na svých statcích v Nykøbingu na ostrově Falster. Pochována byla v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů.

Vývod z předků

Externí odkazy

Dánská královna
Předchůdce:
Dorotea Sasko-Lauenburská 		1572–1588
Žofie Meklenburská 		Nástupce:
Anna Kateřina Braniborská
Norská královna
Předchůdce:
Dorotea Sasko-Lauenburská 		1572–1588
Žofie Meklenburská 		Nástupce:
Anna Kateřina Braniborská
Šlesvicko-holštýnská vévodkyně
Předchůdce:
Kristýna Hesenská 		1572–1588
s Kristinou Hesenskou, do r. 1586
Žofie Meklenburská 		Nástupce:
Augusta Dánská
Anna Kateřina Braniborská

Zdroj