Andrej Andrejevič Romanov

Andrej Andrejevič Romanov
kníže imperátorské krve
Portrét
Úplné jméno князь Андрей Андреевич Романов
Tituly Jeho výsost
Narození 21. ledna 1923
Londýn, Spojené království
Úmrtí 28. listopadu 2021 (ve věku 98 let)
San Anselmo
Předchůdce Dmitrij Romanov
Nástupce Alexej Romanov
Manželka Elena Dourneva
Kathleen Norris
Inez von Bachelin
Potomci Alexej Andrejevič
Petr Andrejevič
Andrej Andrejevič
Dynastie Romanov-Holstein-Gottorp
Otec kníže Andrej Alexandrovič Ruský
Matka Elisabetta Ruffo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kníže Andrej Andrejevič Romanov (rusky князь Андрей Андреевич Романов; 21. ledna 1923 v Londýně28. listopadu 2021[1][2]) byl ruský šlechtic a výtvarník.

Životopis

Narodil se v Londýně, jako nejmladší syn knížete Andreje Alexandroviče Ruského (1897–1981) a jeho první ženy Alžběty Sasso-Ruffo (1886–1940). Kníže Andrej byl nejstarší mužský vnuk velkokněžny Xenie Alexandrovny, a tím pádem prasynovec posledního ruského cara, Mikuláše II.[3] Jako vnuk Xenie Alexandrovny a pravnuk Alexandra III. byl z hlediska primogenitury prvním v nároku na zrušený ruský a finský trůn. Jeho kmotrem byl britský král Eduard VIII.[4] Své dětství strávil v domě pro hosty na zámku Windsor.[5]

Kníže Andrej dostal vzdělání na Imperial Service College a za druhé světové války sloužil u Britského královského námořnictva. Roku 1949 opustil Británii a odcestoval do USA, kde na čas pracoval jako tesař.[6] Dne 20. prosince 1954 přijal americké občanství.[3]

Pobýval v Marin County v Kalifornii. Napsal biografii s názvem, The Boy Who Would Be Tsar („Chlapec, který měl být carem“), která je doplněna jeho vlastními ilustracemi.

Jeho dílo bylo vystavováno po celém světě včetně expozice v Gallery 16 v San Franciscu. Jeho The Boy Who Would Be Tsar byla zaštítěna Gallery 16 Editions a navržena umělcem Griffem Williamsem.

Manželství a potomci

Kníže Andrej byl ženatý třikrát. Poprvé se oženil 9. září 1951 v San Franciscu s Elenou Dournevou (narozenou roku 1927). Měli jednoho syna před tím, než se v roce 1959 rozvedli.

  • Kníže Alexej Andrejevič Romanov (nar. 27. dubna 1953)

Podruhé se oženil s Kathleen Norrisovou (1935–1967), kterou si vzal 21. března 1961 v San Franciscu. Spolu měli dvě děti. Kathleen Norrisová byla vnučkou K. Norrisové a Charlese G. Norrise.

  • Kníže Petr Andrejevič Romanov (nar. 21. listopad 1961)
  • Kníže Andrej Andrejevič Romanov (nar. 20. února 1963)

Naposledy byl ženatý s Inez von Bachelin (nar. 1933).

Titul a oslovení

Pozn. Po říjnové revoluci v Rusku se členové ruské carské rodiny často vzdávali svého teritoriálního označení “Ruský” a užívali knížecí titul s příjmením Romanov.[7] Nicméně tento titul, a dokonce i právo na příjmení Romanov je některými lidmi napadán.[8]

Odkazy

Reference

  1. Prince Andrew Andreevich Romanoff (1923-2021). Royal Musings [online]. 2021-11-28 [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. 2021-11-29 ВЕЧНАЯ ПАМЯТЬ. Скончался А.А. Романов (1923-2021). imperialhouse.ru [online]. 2021-11-29 [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (rusky) 
  3. a b LUNDY, Darryl. The Peerage [online]. [cit. 2007-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. VAN DER KISTE, John, Coryne Hall. Once A Velkokněžna. [s.l.]: Sutton Publishing, 2004. ISBN 0750935219. S. 209. (anglicky) 
  5. FARR, Kristin. Art Review: Andrew Romanoff: The Boy Who Would Be Tsar [online]. 2007-02-05 [cit. 2007-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-22. (anglicky) 
  6. LIBERATORE, Paul. Liberatore at Large: Shrinky Dink autobiography tells the storybook life of a Russian prince in Inverness [online]. 2007-01-22 [cit. 2007-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-05. (anglicky) 
  7. Almanach de Gotha. 186th. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 0953214249. S. 314. (anglicky) 
  8. Dynastic Succession [online]. imperialhouse.ru [cit. 2009-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 09-06-2009. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Dmitrij Romanovič Romanov
Znak z doby nástupu Kníže carské krve
3. v pořadí ke trůnu
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Alexej Andrejevič Romanov

Zdroj