Následnictví bulharského trůnu
Následnictví bulharského trůnu bylo stanoveno v bulharské větvi sasko-kobursko-gothajské dynastie na základě salického práva (z otce na nejstaršího syna), bulharským panovníkem se tudíž může stát pouze potomek rodu mužského pohlaví.
Simeon II.
Tradiční titul bulharských panovníka je car, ovšem s královským důstojenstvím. Posledním bulharským carem byl Simeon II., který vládl v letech 1943-1946, ale vzhledem k jeho nízkému věku fakticky vládla regentská rada. V roce 1946 zorganizovala Bulharská komunistická strana referendum (které je podle některých zdrojů považováno za zfalšované), po němž byla zrušena monarchie v Bulharsku a dar Simeon II. odešel monarchie v témž roce s rodinou ze země do Egypta.
Po ukončení komunistické nadvády v Bulharsku v 90. letech 20. století byl Simeon II. pozván zpět do země a v letech 2001-2005 byl zvolen do funkce bulharského premiéra. V té době užíval občanské jméno je Simeon Borisov Sakskoburggotski. Současní následníci trůnu jsou pretendenti.
Linie následnictví
Linie následnictví na bulharský trůn je následující:
-
JV car Ferdinand I. (1861–1948)
-
JV car Boris III. (1894–1943)
-
JV car Simeon II. (*1937)
-
Kardam, kníže tarnovský (1962–2015)
- (1) Jkv Boris (*1997)
- (2) Jkv Beltran (*1999)
-
(3) Jkv Kyrill (*1964)
- (4) Jkv Tassilo (*2002)
-
(5) Jkv Kubrat (*1965)
- (6) Jkv Mirko (*1995)
- (7) Jkv Lukáš (*1997)
- (8) Jkv Tirso (*2002)
-
(9) Jkv Konstantin-Assen (*1967)
- (10) Jkv Umberto (*1999)
-
Kardam, kníže tarnovský (1962–2015)
