Náměstí 28. října (Hradec Králové)

Náměstí 28. října
Umístění
Stát ČeskoČesko Česko
Město Hradec Králové
Městská část Pražské Předměstí
Poloha 50°12′47,2″ s. š., 15°48′57,57″ v. d.
Historie
Starší názvy náměstí císaře Františka Josefa I. (1916–1918)

náměstí Na Špici (1918–1922) Havlíčkovo náměstí (1922–1946)

náměstí 28. října (od 1946)
Další údaje
Kód ulice 132021
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náměstí 28. října je náměstí na Pražském Předměstí v západní části Hradci Králové. Náměstí nepravidelného trojúhelníkového půdorysu leží na spojnici mezi hlavním nádražím (ulice S. K. Neumanna) a centrem Hradce Králové (Dukelská třída). Z náměstí také vedou ulice Chelčického, U Koruny (směrem na Kukleny) a Břetislavova. Dominantou náměstí je funkcionalistický kostel Božského srdce Páně.

Historie

Dnešní náměstí 28. října leží na staré křižovatce několika cest na samém okraji starého Pražského předměstí. Odedávna tudy vedla stará silnice z Hradce Králové do Prahy (dnes souběžná s ulicí U Koruny). Druhá cesta, vedoucí souběžně z dnešní ulicí S. K. Neumanna, směřovala dále k roztroušeným šosovním dvorům na západ od města (dnešní místní část Svobodné Dvory) směrem na Hořice. Jak dokládají archeologické průzkumy, stával v místech náměstí ve středověku kostel svatého Mikuláše (založen před rokem 1346), který zanikl v roce 1436 z rozkazu husitského kněze Ambrože.[1] Na místě kostela stával ještě v 18. století sloup s vyobrazením svatého Mikuláše, u kterého bývala zastavení při náboženských procesích.[2] Existence sloupu dokládají také nejstarší dochované mapy města a jeho okolí z poloviny 18. století.

Ve druhé polovině 18. století byl na rozcestí na volné ploše zřízen zájezdní hostinec Na Špici, který zde stával až do vyhoření v roce 1912. Před hostincem býval sad a celá plocha zůstala i nadále nezastavěna.[2] Již v roce 1911 však s prostranstvím jako přirozeným náměstím počítaly první regulační plány Václava Rejchla a Oldřicha Lisky. Náměstí ale tehdy ještě připomínalo spíše venkovskou náves než část města.[3]

Významnou událostí bylo položení základního kamene kostela Božského srdce Páně v roce 1928 k desátému výročí vzniku Československé republiky.[4] Tento kostel se stal dominantou náměstí a ovlivnil architekturu domů, které začaly v okolí kostela vznikat v průběhu 20. a 30. let 20. století.[3] V místech, kde byl vybudován kostel, měl podle dřívějších nerealizovaných plánů vzniknout lidový biograf.[4] Ve roce 1928 také došlo k úpravě celého prostranství, kdy byl odstraněn sad a náměstí bylo přetvořené na tržiště.[2] Přes náměstí tehdy ještě vedla hlavní státní silnice na Prahu.

V 50. letech 20. století byla dokončena výstavba Gočárovy třídy, která svedla dopravu z náměstí a byla zaslepena ulice U Koruny. Náměstí sloužilo především jako ovocný a zeleninový trh, přičemž tato tradice se zde udržela do 70. let 20. století, kdy byla pro potřeby trhovců vybudována krytá železobetonová konstrukce na Blažíčkově náměstí.[3]

Vzhled prostoru se začal měnit od 70. let 20. století. V letech 1975 až 1976 proběhla asanace domů na jižní starně Dukelské ulice a na jejím místě byl následně (1978–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1981) vybudován obchodní dům PRIOR a souběžně s ním také Dům služeb.[3][5] Před obchodním domem Prior byla zbudována kašna. V letech 1979 až 1982 byla na jižní straně náměstí vybudována budova Kovoprojektu, v 90. letech pak budova České spořitelny.[3] Všechny tyto stavby celkovou podobu náměstí výrazně proměnily.

Počátkem 90. let 20. století město začalo uvažovat o rekonstrukci náměstí. Tehdejší studie počítala s výstavbou rychlého občerstvení, což vyvolalo vlnu protestů obyvatel města.[6]

V roce 2008 opět začalo město připravovat rekonstrukci náměstí s tím, že stavba začne nejdříve v roce 2010 a celá akce vyjde na 60 až 70 mil. Kč.[5] Nová podoba náměstí byla královéhradeckými zastupiteli nakonec schválena v roce 2010. Byl vybrán návrh, jehož autory byli Martin Hájek, Václav Hájek a Radka Košťálová.[7][8][9]

V letech 2012–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2013 proběhla rekonstrukce celého náměstí, kdy došlo k celkové úpravě prostoru, vybudování vodních prvků, tržnice, mobiliáře a vegetačním úpravám.[8] Práce na rekonstrukci začaly v květnu 2012 a trvaly do konce roku 2013. Původně měla trvat do listopadu, ale nakonec došlo asi ke měsíčnímu zpoždění[10][6]. Náklady byly nejprve odhadnuty na 80 mil. Kč[11], nakonec si vyžádaly 98,78 mil. Kč[10]. Na náměstí vzniklo nové zázemí pro stánkový prodej, místa pro odpočinek s unikátním mobiliářem. Vozovky získaly nový povrch. Přibyl rovněž umělý vodní prvek podtrhující hlavní linii prostoru a zakomponovaný reliéf státní vlajky, který připomíná význam 28. října pro Česko.[11] Při rekonstrukci také archeologové našli kostrové hroby, které potvrdily přítomnost hřbitova u středověkého kostela svatého Mikuláše.[1]

Po výstavbě obchodního domu Atrium (2008) se na náměstí 28. října vrátily původní ovocné a zelinářské trhy.[3] Na náměstí se nachází městská tržnice, která nabízí 36 prodejních míst.[12]

Názvy

V roce 1916, kdy bylo nařízeno pojmenování hradeckých veřejných prostorů, získalo náměstí jméno náměstí císaře Františka Josefa I., tedy stejný název, jaký získalo v témže roce například dnešní Denisovo náměstí v Kuklenách. Po vzniku Československa byl název přeměněn na náměstí Na Špici, který upomínal na lidový název prostoru a zde po desetiletí stojící zájezdní hostinec stejného jména. V roce 1922 byl název změněn na Havlíčkovo náměstí, který zůstal až do roku 1946. Tehdy byl název přeměněn na náměstí 28. října, který má náměstí i v současnosti.[9]

Zajímavosti náměstí

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Zaniklé středověké kostely v Hradci Králové. storymaps.arcgis.com [online]. [cit. 2025-09-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c DOMEČKA, Ludvík. Královéhradecko [online]. Hradec Králové: Sbor pro zpracování a vydání monografie Královéhradecka, 1928 [cit. 2025-09-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra; ŠILHÁNEK, Petr. Ulice, náměstí a nábřeží Hradce Králové. Hradec Králové: Civitas per populi, 2009. 185 s. ISBN 978-80-903813-8-4. 
  4. ↑ a b Kostel Božského Srdce Páně. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2025-09-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Obchodní dům Prior. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2025-09-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Archiweb - Oprava náměstí 28. října v Hradci Králové je hotová. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Náměstí 28. října bude v Hradci Králové místem pro setkávání. Hradec Králové [online]. 2008-10-27 [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Funkční a architektonické řešení prostoru Náměstí 28. října v Hradci Králové - Česká komora architektů. www.cka.cz [online]. [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b DEJMEK, Bohumír. Historie a současnost Hradce Králové ve jménech ulic [online]. Hradec Králové: Gaudeamus, 1993 [cit. 2025-09-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Rekonstrukce náměstí 28. října a ulice S. K. Neumanna a Dukelská. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b PRUŠKA, Jan. Náměstí v centru města brzy oživí fontána. Hradecký deník. 2012-02-19. Dostupné online [cit. 2025-09-01]. 
  12. ↑ Městská tržnice na náměstí 28. října. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2025-09-01]. Dostupné online. 

Zdroj