Hořice

Hořice
Mariánský sloup na náměstí Jiřího z Poděbrad v Hořicích
Mariánský sloup na náměstí Jiřího z Poděbrad v Hořicích
Znak města HořiceVlajka města Hořice
znakvlajka
Lokalita
Status město
Pověřená obec Hořice
Obec s rozšířenou působností Hořice
(správní obvod)
Okres Jičín
Kraj Královéhradecký
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°21′58″ s. š., 15°37′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 8 476 (2025)[1]
Rozloha 21,43 km²[2]
Nadmořská výška 311 m n. m.
PSČ 508 01
Počet domů 2 267 (2021)[3]
Počet částí obce 7
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 20
Kontakt
Adresa městského úřadu náměstí Jiřího z Poděbrad 342
508 19 Hořice
mesturad@horice.org
Starosta Martin Pour
Oficiální web: www.horice.org
Hořice
Hořice
Další údaje
Kód obce 572926
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořice (německy Horschitz) jsou město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Leží asi 23 kilometrů jihovýchodně od Jičína a 25 kilometrů severozápadně od Hradce Králové. Město je známé především výrobou hořických trubiček, nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům 300 zatáček Gustava Havla. Žije zde přibližně 8 500[1] obyvatel. Podle názvu katastrálního území a železniční stanice se město často označuje jako Hořice v Podkrkonoší.

Historie

Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné.

První písemná zmínka o Hořicích pochází z roku 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině Strahovského kláštera, v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko.

V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na vrchu Gothard 357[4] m) svedena bitva, kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a Čeněk z Vartemberka s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo.

V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi. Jeho syn Petr Strozzi odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla Invalidovna nakonec postavena v Praze-Karlíně.

Pošta v obci byla založena 1. září 1787.[5]

Pískovcové lomy v Hořicích kolem roku 1890

V prusko-rakouské válce byla rozhodující bitva svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku.

Hořice jsou město kamene, známý je tzv. hořický pískovec. V roce 1884 byla v Hořicích založena známá odborná škola pro zpracování kamene, jíž prošla během její více než stoleté historie celá řada našich významných umělců – Mořic Černil, Ivan Jilemnický, Bohumil Kafka, Quido Kocián, Otakar Kubín, Jan Štursa, Marie Wagnerová-Kulhánková, Vladimír Preclík a mnoho jiných.

Hořice se po vzniku prvních okresů v roce 1850 přiřadily pod politický okres Hradec Králové a po vzniku první Československé republiky až do let po II. světové válce pod okres Novopacký, přičemž byly v obou případech sídlem okresu soudního. Poté se v letech 1949–1960 staly na krátkou dobu okresním městem i Hořice. Po roce 1960 se staly součástí velkého okresu Jičín.

V sobotu 10. července 1926 navštívil město první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Po slavnostním uvítání na náměstí a zápisu do pamětní knihy navštívil Sokolovnu, školu a poobědval v Hotelu Beránek. Poté se vydal na Chlum, aby si prohlédl stavbu věže samostatnosti.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 6 710 a 5 681 7 028 a 6 017 7 894 8 814 a 7 839 9 897 a 8 745 9 787 a 8 640 9 421 a 8 299 7 700 7 754 8 090 9 251 9 282 9 091 8 783 8 185
Počet domů 759 794 791 952 1 114 1 230 1 489 1 673 1 631 1 674 1 735 2 124 2 164 2 256 2 267

Městská správa

Místní části

Městské symboly

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 1. února 1994.[8]

Školy

Ve městě se nachází 4 střední školy: Střední průmyslová škola kamenická a sochařská založená v osmdesátých letech 19. století (dnes 4 obory), dále Hořické gymnázium (1 obor), Střední škola řemesel a základní škola Hořice (7 oborů) a Gymnázium, SOŠ, SOU a VOŠ Hořice (6 oborů + vyšší odborná škola). Dále zde nalezneme 3 základní školy, 4 mateřské školy a 2 základní umělecké školy.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hořicích.
  • Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741–1748 podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera
  • Mariánský sloup z roku 1824 od zdejšího sochaře Josefa Rychtery, ojedinělý klasicistní sloup se sochami svatého Petra, Pavla a Jana Evangelisty na podstavci stál původně v dolní části náměstí, byl postupně přemísťován a až roku 1866 definitivně umístěn uprostřed náměstí, v roce 1951 byl rozebrán a uložen v kamenosochařské škole, odkud byl v roce 2005 po restaurování Jiřím Novákem instalován na původní místo
  • Novogotická radnice z roku 1872
  • Městské muzeum a galerie Hořice[9]
  • Kostel svatého Gotharda na vrchu Gothard – původně románský kostel založený strahovskými řeholníky ve 12. století byl v 18. století barokně přestavěn.
  • Kaple Panny Marie Hlohové – empírová kaplička z roku 1826 na hřbetu hořického Chlumu
  • Synagoga (dnes využívaná jako kostel Církve československé husitské), starý židovský hřbitov a nový židovský hřbitov
  • Galerie kamenných plastik – na úbočí Gothardu je umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995.[10]
  • Masarykova věž samostatnosti – rozhledna vybudovaná v letech 1926–1938 a pojmenovaná po prvním československém prezidentovi Tomáši G. Masarykovi.

Významní rodáci

Partnerská města

Galerie

  • Galerie kamenných plastik na úbočí vrchu Gothard
    Galerie kamenných plastik na úbočí vrchu Gothard
  • Kostelík svatého Gotharda
    Kostelík svatého Gotharda
  • Kostel Narození Panny Marie
    Kostel Narození Panny Marie
  • Českobratrský kostel
    Českobratrský kostel
  • Sochařský park U svatého Josefa
    Sochařský park U svatého Josefa

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Základní mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ PM titul = Historický kalendář. Poštovní noviny. Září 2017, čís. 17, s. 10. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Udělené symboly – Hořice [online]. 1994-02-01 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Muzeum Hořice: Titulní stránka. muzeum.horice.org [online]. [cit. 2024-11-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ http://www.symposiumhorice.cz
  11. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika SM Z19 • 1907-1914, s. 221. Dostupné online.
  12. ↑ Virtuální muzeum Jaroslava Haška & Josefa Švejka

Související články

Externí odkazy

Zdroj