Nové Město na Moravě (zámek)

Zámek Nové Město na Moravě
pohled z náměstí
pohled z náměstí
Účel stavby
Základní informace
Sloh novorenesanční
Výstavba 1589
Přestavba 1745 (barokní), 1874 (novorenesanční)
Stavebník Vilém Dubský z Třebomyslic
Další majitelé Dubští z Třebomyslic, Kratzerové ze Schönsperka, Miniati di Campoli
Současný majitel Kraj Vysočina
Poloha
Adresa Vratislavovo náměstí 1, Nové Město na Moravě, ČeskoČesko Česko
Ulice Vratislavovo náměstí
Souřadnice
Nové Město na Moravě (zámek)
Nové Město na Moravě (zámek)
Nové Město na Moravě (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 27286/7-4261 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Nové Město na Moravě se nachází na Vratislavově náměstí v Novém Městě na Moravě a dnes je zde umístěna Horácká galerie. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Zámek v Novém Městě na Moravě nechal na místě původní tvrze vystavět Vilém Dubský z Třebomyslic v roce 1589. Z této stavby se dodnes dochoval půdorys a klenby v přízemí. Z půdorysu je zřejmé, že se jednalo o obdélníkovou stavbu s věží uprostřed. V roce 1643, když byl zámek v majetku Šimona Kratzera ze Schönsperka, ho vyloupili Švédové. Po jejich odchodu byl zámek přizpůsoben hospodářským účelům. V roce 1723 jej těžce poškodil požár a postupně pustl, až jej v roce 1745 dala představená správy nadace brněnského Ústavu šlechtičen Miniati di Campoli přebudovat v barokním slohu. Zachován zůstal obdélníkový půdorys, ale areál byl zvětšen a rozšířen, takže vznikl čtyřkřídlý zámek. Také interiér byl zbarokizován a v předním traktu byla zřízena kaple. Přední část sloužila příležitostným pobytům představených správy nadace, zadní část se stala sídlem patrimoniálních úřadů a po roce 1848 správy velkostatku. V roce 1874 došlo k další přestavbě zámku, tentokrát ve stylu neorenesance. Tím se výrazně změnil vzhled průčelí a interiérů a střecha byla pokryta břidlicí.

Horácká galerie

Dnes zde sídlí Horácká galerie. Dokumentuje dílo nejvýznamnějších osobností regionálního umění. Rozsáhlé soubory pozůstalostí Jana Laudy, Josefa Mařatky, Vincence Makovského, Karla Pokorného, Jana Štursy a jiných autorů byly získány darem nebo odkazem umělců. Součástí sbírkového fondu je soustředěná kolekce hutního skla ze 60. a 70. let 20. století, pocházející z produkce známé sklárny ve Škrdlovicích u Žďáru nad Sázavou.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-05]. Identifikátor záznamu 138519 : zámek, s omezením: bez novodobé garáže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

Zdroj