Škrdlovice

Škrdlovice
kaple sv. Cyrila a Metoděje
kaple sv. Cyrila a Metoděje
Znak obce ŠkrdloviceVlajka obce Škrdlovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Žďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působností Žďár nad Sázavou
(správní obvod)
Okres Žďár nad Sázavou
Kraj Vysočina
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°38′5″ s. š., 15°55′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 710 (2023)[1]
Rozloha 5,76 km²[2]
Katastrální území Škrdlovice
Nadmořská výška 645 m n. m.
PSČ 592 21
Počet domů 251 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Škrdlovice 48
591 01 Žďár nad Sázavou 1
Skrdlovice@Skrdlovice.cz
Starosta Mgr. Tomáš Broum, MBA
Oficiální web: www.skrdlovice.cz
Škrdlovice
Škrdlovice
Další údaje
Kód obce 596876
Kód části obce 162701
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Škrdlovice (německy Skerdlowitz) jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 710[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1454. Název obce pochází z doby kolonizace a je vztahován k osobnímu jménu osazovatele Skrle, odtud Skrlovice. Jazykovým vývojem bylo doplněno písmeno „d“ čímž vznikl název Škrdlovice s pěti samostatně stojícími souhláskami na začátku slova.

Sklárna

Sklářskou huť Beránek na hutnicky zpracované sklo, později označovanou Sklárna Škrdlovice, založil roku 1941 sklář Emanuel Beránek (1899–1973) se svými bratry Jindřichem, Bohuslavem a Josefem při vlastním domě; ve výrobě pokračoval také jeho syn.[4] V roce 1948 byla sklárna znárodněna, od roku 1952 ji převzalo Ústředí lidové a umělecké výroby (ÚLUV) pro speciální, rukodělné zpracování skla. Mezi skláři se vystřídalo několik významných mistrů (například Jaroslav Svoboda, František Vízner, Jan Brož)[5]. Výroba volně tvarovaného hutního skla trvá skončila v roce 2000. Sklářská výroba však pokračuje v nedaleké obci Karlov, kde v roce 1990 založil sklárnu Jaroslav Svoboda.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Škrdlovic[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 834 851 778 762 753 704 664 558 607 559 570 574 579 624 655

Školství

  • Základní škola a Mateřská škola Škrdlovice

Sport

Motocyklová soutěž o Cenu Žďárských vrchů byla ve Škrdlovicích založena v srpnu roku 1973 na okruhu dlouhém 3,08 km. [7]

Pamětihodnosti

  • Kaple sv. Cyrila a Metoděje – moderní stavba; základní kámen k ní roku 1998 požehnal papež Jan Pavel II.
  • Staletá lípa – bizarně vyhlížející 15 m vysoký dutý kmen lípy velkolisté má v prsní výšce obvod 650 cm. Lípa stojí v nejstarší části obce u č.p. 13, při pravděpodobné trase Libické stezky, nejstarší spojnice mezi Prahou a Brnem, nazývané též knížecí. K lípě se váže pověst o zakladateli obce, uhlíři Skrlovi, který měl tuto lípu zasadit při založení obce. Kronikář v místní kronice napsal v roce 1930 o lípě odumírající, neboť blesk jí srazil korunu. Dnes má lípa nasazen nový vrch a kmenovou dutinou rostou vnitřní kořeny, což svědčí o tom, že se má k světu.
  • Kříž– 300 metrů východně od autobusové zastávky směrem na obec Světnov

Galerie

  • Hospůdka pod Čerťákem
    Hospůdka pod Čerťákem
  • Kříž datovaný 1833
    Kříž datovaný 1833
  • Škrdlovická lípa
    Škrdlovická lípa
  • Škrdlovice letecky
    Škrdlovice letecky

Významní rodáci

  • Jiří Vinopal 3.3.1978 známý sociolog a metodolog sociologie. Vedoucí katedry sociologie FF UK.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Lenka Marisol Klímová: Kluci Beránkovi: něco z historie rodu Beránků a sklárny ve Škrdlovicích. Škrdlovice 2014. ISBN 978-80-260-7436-6.
  5. ↑ Československé sklo, dějiny a vzorníky
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 604–605. 
  7. ↑ Jiří Wohlmut: Moravské a slezské závody a okruhy: Století moravského silničního závodění. Grada Publishers Praha 2020, s. 274-276.

Externí odkazy

Zdroj