Nosorožci
 Nosorožcovití | |
|---|---|
 Nosorožec, Parku Cornelle, Itálie
| |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
savci (Mammalia) |
| Řád |
lichokopytníci (Perissodactyla) |
| Čeleď |
nosorožcovití (Rhinocerotidae) Gray, 1820 |
 Areál rozšíření
| |
| Rody | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nosorožcovití (Rhinocerotidae) jsou jednou z recentních (žijících) čeledí řádu lichokopytníků. V současnosti známe 5–6 recentních druhů ve čtyřech rodech. Všechny druhy nosorožců jsou ohrožené.
Popis
Nosorožci mají tělo pokryté kožovitými pláty jako pancířem, také mají více žeber než ostatní lichokopytníci. Mohou dosahovat hmotnosti až 3,6 tuny, patří tedy k největším současným suchozemským živočichům (po slonech).
Čich a sluch mají velmi citlivý, ale špatně vidí, jsou krátkozrací.
Navzdory některým neoficiálním tvrzením se tito nosorožci patrně nedokážou pohybovat rychlostí přes 50 km/h. Přímá pozorování a počítačové modely ukázaly, že maximální rychlost těchto velkých lichokopytníků činí asi 7,5 m/s (27 km/h).[1]
Roh
Roh nosorožce není vyplněn kostí, je tvořen pouze rohovinou, keratinem.
Lov pro rohy
Nosorožci jsou pro své rohy v mnoha zemích ilegálně loveni:
- Rozdrcený roh čili prášek z rohu nosorožce tvoří totiž součást některých lidových léčiv a afrodisiak, například v tradiční čínské medicíně. Nicméně Čína již přistoupila, alespoň oficiálně, k ochraně přírody podle CITES.
- V jiných zemích se z rohů zase vyřezávají rukojeti tradičních nožů a dýk.
Obecně je dnes „nutnost lovu nosorožců“ celosvětově odmítána jako přežitek a barbarství,[zdroj?] ovšem lidová praxe jim stále nepřeje.
Systém nosorožcovitých a míra ohrožení jednotlivých druhů
Rod: Ceratotherium
Tradičně chápán jako monotypický rod zastoupený jediným druhem nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum) se dvěma poddruhy. V současné době některé výzkumy[2] potvrzují, že se jedná o dva samostatné druhy (část vědecké obce či IUCN však toto rozdělení dosud nepřijímají):
- nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum) – 10 080 dospělých jedinců, klesající populace, téměř ohrožený
- nosorožec tuponosý severní (Ceratotherium cottoni)[2] – 2 dospělí jedinci, klesající populace, kriticky ohrožený
Rod: Diceros
- nosorožec dvourohý (Diceros bicornis) – 3 142 dospělých jedinců, stoupající populace, kriticky ohrožený
Rod: Dicerorhinus
- nosorožec sumaterský (Dicerorhinus sumatrensis) – 30 dospělých jedinců, klesající populace, kriticky ohrožený
Rod: Rhinoceros
- nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) – 18 dospělých jedinců, stabilní populace, kriticky ohrožený
- nosorožec indický (Rhinoceros unicornis) – 2 100–2 200 dospělých jedinců, stoupající populace, zranitelný
Vyhynulé druhy
Rod: Coelodonta
- † nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis)
Rod: Elasmotherium
- † nosorožec jednorohý (Elasmotherium)
Odkazy
Reference
- ↑ SOCHA, Vladimír. Jak rychlý je ve skutečnosti slon. OSEL.cz [online]. 17. června 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b Jak to, že je ve 21. století možné objevit šestého nosorožce světa?. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu nosorožcovití na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo nosorožec ve Wikislovníku
- Taxon Rhinocerotidae ve Wikidruzích
