Nizámí Gandževí

Nizámí Gandžaví
Narození 1141
Gandža
Úmrtí 1209 (ve věku 67–68 let)
Gandža
Místo pohřbení Gandža
Pseudonym نظامی
Povolání básník, spisovatel a filozof
Významná díla Khamsa
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nizámí Gandžaví, persky نظامی گنجوی, občanským jménem Nizám-ud-dín Abú-Muhammad Iljás b. Júsuf b. Muajjad (1141, Gandža – 1209, Gandža) byl perský básník, narozený na území dnešního Ázerbájdžánu. Je jedním z nejvýznamnějších představitelů perské literatury. Dnes je považován za národního básníka v Ázerbájdžánu, ale i v Tádžikistánu, Afghánistánu, Íránu a v kurdských oblastech. Nebyl dvorním básníkem, takže o jeho životě se dochovalo málo informací. K nejoceňovanějším patří jeho cyklus pěti poém zvaný Chamse nebo Pandž Gandž (Pětice), mající tyto části:

  • Machzan al-Asrar (Pokladnice tajemství) – mysticko-epický příběh arabského původu inspirovaný súfismem
  • Khosrow o Shirin (Husrav a Šírén) – romantický příběh nešťastné lásky sásánovského krále Husrava a arménské princezny Šírén, poněkud připomínající Tristana a Isoldu.
  • Lajli o Madžnun (Lejla a Madžnun) – milostná romace pocházející z předislámské Arábie, má tragické vyústění.
  • Eskandar Námeh – legendární životopis Alexandra Velikého.
  • Haft Pajkar (Sedm obrazů nebo Sedm princezen) – volný cyklus sedmi kratších poém, které vypráví králi Bahrámu Gorovi jeho konkubíny. Známý je Příběh panice, vyznačující se rozpustilým humorem.

Myšlenkově je považován za představitele humanismu, přičemž předběhl humanismus evropský o několik století. Byl kritikem feudalismu a jeho popis budoucího šťastného zlatého věku připomíná žánr utopie. Nizámí byl i ústřední postavou vědeckého zájmu významného českého orientalisty Jana Rypky.

Literatura

  • GULIZADE, M. J.: Nizami Gandževi (žizň i tvorčestvo). Baku, Izdateľstvo Akademii nauk Azerbajdžanskoj SSR 1953.

Externí odkazy

Zdroj