Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov

Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov
Narození 24. lednajul. / 5. února 1836greg.
Nižnij Novgorod
Úmrtí 17.jul. / 29. listopadu 1861greg. (ve věku 25 let)
Petrohrad
Příčina úmrtí tuberkulóza
Místo pohřbení Litěratorskije mostki
Pseudonym -бов
Povolání literární kritik, novinář, básník, spisovatel, filozof a publicista
Alma mater Hlavní pedagogický institut
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov (rusky Николай Александрович Добролюбов; 24. lednajul./ 5. února 1836greg. Nižnij Novgorod – 17. listopadujul./ 29. listopadu 1861greg. Petrohrad) byl ruský literární kritik, publicista, filosofující materialista a revoluční demokrat.

Životopis

V roce 1856 se seznámil s N. G. Černyševským a N. A. Někrasovem, s nimiž přispíval do časopisu Sovremennik. Psal především satiry, parodie, fejetony, kritické stati. Zemřel na tuberkulózu ve věku 25 let.

Názory

Spolu s Černyševským byl ideologem rolnické revoluce v Rusku.[1] Dobroljubov, když rozvíjel Bělinského myšlenku o vykořisťovatelské podstatě kapitalismu, napsal, že dělnická třída v kapitalistických zemích je vystavena dvojímu útlaku — útlaku buržoazie a statkářů, kteří se proti ní spojili. S vítězstvím kapitalismu se mění jen forma vykořisťování, stává se rafinovanější, ale její podstata zůstává stejná.[2]

Dobroljubov byl významným literárním kritikem.[3] Rozvinul estetické ideje a principy Bělinského, Gercena a Černyševského, aplikoval je při rozboru umělecké tvorby Ostrovského, Gončarova, Turgeněva, Nikitina, Dostojevského, Saltykova-Ščedrina.[4] Širokou popularitu v Rusku získala Dobroljubovova stať Paprsek světla v říši temna, jejíž název se stal frazémem.

Hodnocení

Klasikové marxismu-leninismu zdůrazňovali význam tvorby N.A.Dobroljubova. Karl Marx psal, že staví Dobroljubova jako spisovatele „do jedné řady s Lessingem a Diderotem“. Friedrich Engels nazýval Dobroljubova a Černyševského „socialistickými Lessingy“.[5] Československý historik Julius Dolanský psal, že Dobroljubov „patří obdivuhodné řadě ruských lidí, kteří už ve své době viděli daleko dopředu a byli mluvčími pokroku“.[6] V sovětské éře byl Dobroljubov pro své kritické názory ceněn, v současnosti je téměř zapomenut.

České překlady

  • DOBROLJUBOV, Nikolaj Aleksandrovič. Oblomovština: kritický rozbor románu "Oblomov" od J.A. Gončarova. Překlad Vilém Mrštík. Praha: Rozhledy, 1896. 55 s. cnb001050000.
  • DOBROLJUBOV, Nikolaj Aleksandrovič. Vybrané literární stati. 1., autoris. vyd. Praha: Svoboda, 1950. 316 s. cnb000677346.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Stručný filosofický slovník, s. 107.
  2. ↑ Makarov, s. 190.
  3. ↑ Stručný filosofický slovník, s. 109.
  4. ↑ Ščipanov, s. 341.
  5. ↑ Ščipanov, s. 342.
  6. ↑ Dolanský.

Literatura

  • DOLANSKÝ, Julius, 1964. Ruští revoluční demokraté. Praha: Lidová demokracie. 140 s. (Politická knihovna Čs. strany lidové / sv. 63). 
  • JIRÁSEK, Josef. Přehledné dějiny ruské literatury. II. díl, (Od šedesátých let minulého století do roku 1918). Vydání druhé. V Brně: Josef Stejskal, 1946. 227 s. cnb000622056. S. 13–15.
  • KRUŽKOV, Vladimir Semjonovič. Světový názor N.A. Dobroljubova. 1., autoris. vyd. Praha: SNPL, 1955. 568 s. cnb000717624.
  • MAKAROV, Alexej, 1972. Stručné dějiny filosofie (původním názvem: Историко-философское введение к курсу марксистско-ленинской философии, Istoriko-filosofskoje vveděnije k kursu marksistsko-leninskoj filosofii). Překlad Stanislav Kučera; ilustrace Josef Týfa (autor obálky). 1. vyd. Praha: Mladá fronta. 226 s. (Most, svazek 7). Kapitola „Filosofie ruských revolučních demokratů XIX. stol.”, s. 178–192. 
  • MASARYK, Tomáš Garrigue. Rusko a Evropa: studie o duchovních proudech v Rusku. 2. svazek. Praha: Ústav Tomáše Garrigua Masaryka, 1996. 495 s. ISBN 80-901971-1-6. S. 51–55.
  • PAROLEK, Radegast a HONZÍK, Jiří. Ruská klasická literatura: [1789-1917]. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1977. 629 s. cnb000164376. S. 227–231.
  • SMIRNOV, V. Z. N.A. Dobroljubov o výchově. 1. vyd. Praha: SPN, 1956. 82 s. cnb000680430.
  • ŠČIPANOV, I. J., 1976. Filosofické a sociologické myšlení v Rusku ve 40. až 60. letech XIX. století. Materialismus revolučních demokratů a jejich boj proti idealismu. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 309–353.
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 7. díl. V Praze: J. Otto, 1893. 957 s. cnb000277218. S. 726. Dostupné online
  • , 1955. Stručný filosofický slovník (původním názvem: Краткий философский словарь). Redakce : Pavel Judin, Mark Rozental; překlad : J. Bauer aj. 1. vyd. Praha: SNPL. Kapitola „DOBROLJUBOV Nikolaj Alexandrovič”, s. 107–110. 

Externí odkazy

Zdroj