Nicolae Tonitza

Nicolae Tonitza
Narození 13. dubna 1886
Bârlad
Úmrtí 27. února 1940 (ve věku 53 let)
Bukurešť
Místo pohřbení hřbitov Ghencea
Alma mater Národní umělecká univerzita George Enescua
Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolání karikaturista, malíř, litograf, novinář, grafik a kritik umění
Ovlivněný Honoré Daumier
Ștefan Luchian
Käthe Kollwitzová
Frans Masereel
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nicolae Tonitza (13. dubna 1886 Bârlad27. února 1940 Bukurešť) byl rumunský malíř, grafik a výtvarný teoretik. Jeho tvorba vycházela z expresionismu a kladla důraz na sociální témata. Posmrtně se stal komerčně nejúspěšnějším rumunským malířem.[1]

Studoval na výtvarné škole v Jasech a Akademii výtvarných umění v Mnichově u Hugo von Habermanna, v letech 1909 až 1911 pobýval v Paříži. Přispíval do časopisu Arta Română, věnoval se politickým karikaturám. Po návratu do Rumunska maloval kostelní fresky, pracoval jako pedagog a novinář. Bojoval v první světové válce a padl do bulharského zajetí, za účast v bitvě u Tutrakanu obdržel Řád Michala Chrabrého.

V roce 1924 se zúčastnil Biennale di Venezia, vystavoval také v Barceloně a Amsterdamu. Ve své tvorbě uplatnil humanistický pohled na život obyčejných lidí, inspiroval se krajinou na pobřeží Černého moře, byl také ovlivněn orientálním uměnim. Spolupracoval s levicovým deníkem Adevărul a ilustroval knihy Galy Galactiona. Vydával časopis Artele Frumoase a spolu s Oscarem Hanem, Franciscem Șiratem a Ștefanem Dimitrescem založil modernistickou Skupinu čtyř (Grupul celor patru).[2] V roce 1937 se stal rektorem akademie v Jasech.

Zemřel předčasně, jeho zdraví bylo podlomeno následky válečných útrap i bohémského života. Je pochován na hřbitově v bukurešťské čtvrti Ghencea.

Galerie

Reference

  1. Ziarul Metropolis Dostupné online
  2. Radio Romania Cultural Dostupné online

Externí odkazy

Zdroj