Neocallitropsis pancheri

Jak číst taxoboxNeocallitropsis pancheri
alternativní popis obrázku chybí
Neocallitropsis pancheri
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď cypřišovité (Cupressaceae)
Rod Neocallitropsis
Florin, 1944
Binomické jméno
Neocallitropsis pancheri
(Carrière) de Laub., 1972
Synonyma
  • Eutacta pancherii
  • Callitris pancherii
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mladý jedinec

Neocallitropsis pancheri je stálezelený, dvoudomý, jehličnatý strom vonící po kafru, jenž roste pouze na souostroví Nová Kaledonie na jihovýchodě Melanésie v Tichém oceánu. Je jedním z nejvzácnějším stromů, patří mezi vývojově nejstarší jehličnany na světě. Dříve byl tento druh směšován s rodem Callitris, k němuž má fylogeneticky velmi blízko. Po důkladném vědeckém prověření genetických vztahů byl ale zařazen do pro něj speciálně vytvořeného monotypického rodu Neocallitropsis, jenž v rámci cypřišovitých patří do podčeledi Callitroideae. Nynější rodové jméno vychází z podobnosti s rodem Callitris a druhové jméno je upomínka na francouzského botanika Jeana Armanda Isidora Panchera, pracujícího v polovině 19. století přes 10 let na Nové Kaledonii.[2][3]

Rozšíření

Tato exotická, endemitní dřevina se vyskytuje pouze na největším novokaledonském ostrově Grande Terre. Roste v jeho jižní části, kde je rozptýlena do 12 různě velkých arel, obvykle v těžko dostupném hornatém terénu. Tři z nich obsahují o málo víc než 1000 jedinců, dvě jich mají několik stovek a zbytek je tvořen skupinkami tvořenými od 2 do 40 stromů. Jedna odloučená, asi 180 km vzdálená skupina, je tvořena 45 jedinci a nachází na středozápadě ostrova. Celková velikost populace byla v roce 2010 odhadována na 2500 stromů.[2][3][4]

Ekologie

Vyskytuje se podél údolních a horských řek a potoků v nadmořské výšce od 30 do 1140 m n. m. Roste v křovinatém prostředí připomínající středomořskou makchii, na ultramafických substrátech na podloží utvořeném serpentinitem. Půda je tam načervenalá, málo úrodná a místy obsahuje niklovou rudu garnierit. Strom je náchylný na poškození chladem (vadí mu již teplota nižší než +4 °C) a v evropských botanických zahradách se proto nepěstuje.[2][3][5][6]

Popis

Neopadavý, dvoudomý, jehličnatý strom dosahující maximální výšky 10 m nebo keř vysoký do 2 metrů. Strom je štíhlého nebo širokého tvaru, někdy bývá vícekmený, často je ovšem nepravidelný a větve se odklánějí za sluncem. Kůra kmene je v mládí hnědá a ve stáří šedohnědá, je víceméně hladká a ve stáří se odlupuje v tenkých vláknitých pruzích. Dřevo má silnou kafrovou vůni.

Tvar listů se mění s věkem stromu, mladí jedinci je mají rovné, dlouhé 8 až 14 mm a široké 0,8 mm, ve středním věku jsou listy u vrcholu vzhůru zakřivené a dlouhé 6 až 15 mm a široké 1,8 až 2,5 mm, dospělci mají listy dlouhé 4 až 5 mm a široké 2 mm. Listy jsou zelené nebo žlutozelené, tuhé, kopinaté a s několika řadami dýchacích průduchů. Charakteristickým rysem rodu Neocallitropsis je neobvykle uspořádaní listů, vyrůstají v přeslenech po čtyřech a jednotlivé přesleny jsou vzájemně pootočené o 45°, takže na větvičce vytvářejí osm řad listů.

Samčí strom má šištice terminální, kulovité, dlouhé až 10 mm a široké do 6 mm, mikrosporofyly jsou na základně šištic velké 3×3 mm a směrem vzhůru se podstatně zmenšují. Samičí strom má šištice velké 1,5 až 2 cm, jež rostou na koncích krátkých větviček. Jsou tvořené osmi čárkovitými semennými šupinami velkými 7×2 mm, které vytvářejí dva čtyřčetné přesleny a uvnitř mají pyramidální sloupek. Bazální šupiny šištic mívají po jednom vajíčku, šupiny v druhé řadě mohou mít jedno až dvě vajíčka. Šištice dozrávají v roce opylení, ve zralosti jsou velké asi 1,5 cm a jedna obsahuje průměrně jedno až čtyři plodná semena. Semena mívají tři nebo čtyři hrany, jsou velká asi 6×2 mm a mají nevelké, blanité křídlo asi 0,6 mm velké.[2][3][5][6][7]

Ohrožení

Neocallitropsis pancheri roste extrémně pomalu, jeho dřevo má velkou hustotu, je pevné, odolné proti hnilobě a obsahuje voňavý olej velmi žádaný v parfumérii. Jeho subpopulace jsou z geografického a ekologického pohledu vzájemně roztříštěné. Ještě koncem 20. století se stromy i přes zákaz kácely pro potřebu důlního průmyslu (těžba niklu) a při vodních stavbách (přehrada Yaté), stejně jako pro jeho aromatický olej; nutnost jejich ochrany ještě nepronikla do povědomí místních lidí. Ohrožení tohoto druhu je natolik vážné, že je zakázáno jakékoliv kácení i suchých stromů. Několik jižních subpopulací se vyskytuje v chráněných oblastech, stromy jsou však i tam ohrožovány požáry, které ve vyschlé, křovinaté a špatně dostupné krajině vznikají přirozeně nebo lidským přičiněním. Druh Neocallitropsis pancheri je proto Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) prohlášen za ohrožený druh.[2][5][8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ a b c d e JAGEL, A.; DÖRKEN, V. M. Morphology and morphogenesis of the seed cones of the Cupressaceae, part III - Callitroideae. S. 91–108. Bulletin of the Cupressus Conservation Project [online]. Cupressus Conservation Project, Geneve, CH, 12.2015 [cit. 00.00.2011]. Roč. 4, čís. 3, s. 91–108. Dostupné online. ISSN 2235-400X. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Neocallitropsis [online]. Christopher J. Earle, The Gymnosperm Database [cit. 2010-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-15. (anglicky) 
  4. ↑ FARJON, Aljos. Catalogue of Life: Neocallitropsis pancheri [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2014 [cit. 2010-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Neocallitropsis pancheri [online]. Royal Botanic Garden, Edinburgh, UK, rev. 01.09.2015 [cit. 2010-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-04. (anglicky) 
  6. ↑ a b Neocallitropsis pancheri [online]. American conifers society, Los Angeles, CA, USA [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Dendrologie.cz: Neocallitropsis pancheri [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 08.06.2007 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ THOMAS, P. IUCN Red List of Threatened Species: Neocallitropsis pancheri [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2010 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Zdroj