Negropontské panství

Negropontské panství (od roku 1390) Signoria di Negroponte Reame di Negroponte ←  1204–1470  → vlajka
Geografie Negropontská triarchie (oranžová) a další státy v jižním Řecku kolem roku 1210
Hlavní město	Chalkis
Rozloha	3 660 km²
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Řekové, Italové
Jazyky	benátština (úřední), řečtina (majoritní)
Náboženství	římskokatolické (státní), řecké ortodoxní, judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	feudální monarchie, od roku 1390 kolonie
Mateřská země	Latinské císařství Latinské císařství (vazalství) Benátská republika Benátská republika (protektorát 1209–1390, kolonie 1390–1470)
Vznik	1204 – vznik státu
Zánik	1470 – dobytí Osmanskou říší
Státní útvary a území
Předcházející Byzantská říše Následující Osmanská říše

Negropontská triarchie byl křižácký stát na řeckém ostrově Euboia (benátsky Negroponte) vzniklý po čtvrté křížové výpravě z dobytého území Byzance. Stát byl pod silným vlivem Benátské republiky a pod vládou několika lombardských rodů byl rozdělen do tří baronství: Chalkis, Karystos a Oreos. Kolem roku 1390 se stal skutečnou benátskou kolonií pod názvem Negropontské panství (benátsky Reame di Negroponte nebo Signoria di Negroponte). Roku 1470 byl dobyt Osmanskou říší a kolonie zanikla.

Po čtvrté křížové výpravě si křižáčtí vůdci mezi sebou rozdělili dobyté území Byzantské říše. Euboiu získal Bonifác z Montferratu, který se stal soluňským králem, který ji pak jako léno udělil vlámskému šlechtici Jakubovi II. z Avesnes. Jakub se hned zaměřil na opevňování Chalkidy, ale záhy na to roku 1205 zemřel a ostrov získali Benátčané, konkrétně tři baroni Ravano dalle Carceri, Giberto dalle Carceri a Pecoraro da Mercanuovo, přičemž Ravano se pod titulem dominus insulae Nigropontis prohlašoval pánem nad celou Euboiou.

Panství si mezi sebou rozdělili do tří třetin (terzieri) – triarchií. Severní část s centrem v Oreu (italsky terzero del Rio), centrální s centrem v Chalkidě (terzero della Clissura) a jižní s městem Karystos (terzero di Caristo). Chalkis zároveň sloužilo jako hlavní město všech tří zmiňovaných částí. Bylo nazýváno Negropontem nebo také „città de' Lombardi“, tj. „městem Lombarďanů“.

Ravano byl iniciátorem neúspěšného lombarského povstání proti Latinskému císařství Jindřicha Flanderského, přičemž se obrátil na Benátky o ochranu. V březnu roku 1209 s nimi podepsal spojeneckou smlouvu, která uznala benátskou svrchovanost a obchodní výsady Benátčanům. Následně k zajištění politické rovnováhy uznal Ravano v květnu také vazalský vztah k Latinskému císařství.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Triarchy of Negroponte na anglické Wikipedii.

Zdroj