Benátské kolonie

; vlajka	; znak
	Motto Viva San Marco
Geografie	; Benátská republika a její zámořské kolonie, 1789
	; Benátská republika a její zámořské kolonie, 1789
Hlavní město	Benátky
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Italové, Řekové, Chorvati, Slovinci, Albánci, Srbové aj.
Jazyky	italština, benátština, latina (oficiální jazyky), ostatní: chorvatština, řečtina, istrijština, furlanština, lombardština, ladinština, dalmatština, albánština, srbština, slovinština
Náboženství	římskokatolické (státní), ortodoxní, judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	kolonie spravované parlamentní konstituční oligarchickou korunovanou republikou
Mateřská; země	Benátská republika
Měna	benátský dukát, benátská lira atd.
Vznik	kolem roku 992
Zánik	14. května 1797 – obsazení Benátek Napoleonem
	Státní útvary a území
	dalmátské městské státy
	Byzantská říše
	Kyperské království
	Osmanská říše
	Habsburská monarchie
	francouzská vláda nad Iónskými ostrovy (1797–1799)

Stato da Màr (doslova „Mořský stát“) nebo Domini da Mar („Mořské panství“) jsou názvy pro všechny zámořské kolonie ovládané Benátskou republikou. Opakem tohoto svazku bylo tzv. Domini de Terraferma nebo Stato da Tera (doslova „Pevninské panství“, „Pevninský stát“), který zahrnoval území republiky na pevnině, tj. samotné Benátky s jeho okolím a Furlansko. Až do konce 18. století byl benátský stát významnou námořní mocností, která zajišťovala především obchod mezi Evropou a Blízkým Východem. Na vrcholu své moci ovládaly Benátky kromě svého okolí také Istrii, Dalmácii (část Chorvatska), části dnešní Albánie, Krétu, část řeckého pobřeží (včetně výsep na Peloponnésu), Kypr a další opěrné body a ostrovy ve Středomoří a Černomoří. Za dobu vzniku benátské koloniální říše se považuje konec 10. století, kdy Benátčané zvítězili nad slovanskými Narentiny v Dalmácii, kteří se živili pirátstvím v Jadranském moře. Konec říše představoval rok 1797, kdy Benátky obsadil Napoleon Bonaparte.