Benátská Dalmácie

Benátská Dalmácie Dalmazia veneziana ←  1409–1797  → vlajka znak
Geografie Benátská Dalmácie (růžová) v roce 1560
Hlavní město	Zara (Zadar)
Obyvatelstvo
Jazyky	latina, benátština, dalmatština, jihoslovanské
Náboženství	římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	guvernorát
Mateřská země	Benátská republika Benátská republika
Měna	benátský dukát
Státní útvary a území
Předcházející Chorvatské království (1102–1526) Následující Dalmatské království

Benátská Dalmácie (latinsky Dalmatia Veneta, italsky Dalmazia veneziana) byl územní správní celek Benátské republiky v části Dalmácie v době 15. až 18. století. Hlavním městem tohoto celku bylo město Zara (nynější Zadar).

Po dvacet let trvající vleklé válce mezi uherským králem Zikmundem Lucemburským a neapolskou dynastií Anjou, se král Ladislav I. Neapolský rozhodl roku 1409 dobytou Dalmácii prodat Benátské republice za skromných sto tisíc dukátů.

Zikmund se pokusil ztracenou Dalmácii získat zpět, ovšem Benátčanům se podařilo porazit Zikmundovu armádu, kterou vedl Pippo Spano z Ozory, v bitvě u Motty roku 1412. Dalmácie pak po několik století zůstala državou Benátské republiky.

Benátská Dalmácie zanikla v roce 1797, kdy bylo území Benátské republiky kompletně obsazeno francouzskými vojsky Napoleona Bonaparta a Benátská republika byla zrušena. Území bývalé benátské Dalmácie bylo na krátko zahrnuto pod nově utvořené Italské království a následně do Ilyrských provincií, které bylo autonomní součástí Francouzského císařství. Po konečné porážce Napoleona bylo území Vídeňským kongresem roku 1815 přiřknuto Rakouskému císařství.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benátská Dalmácie na Wikimedia Commons

Zdroj