Nanebevzetí Panny Marie (Škréta, 1649)

Nanebevzetí Panny Marie
Autor Karel Škréta
Rok vzniku 1649
Technika olej na plátně
Rozměry 437 × 265 cm
Umístění Kostel Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském

Nanebevzetí Panny Marie je oltářní obraz barokního malíře Karla Škréty v kostele Matky Boží před Týnem v Praze 1 na Starém Městě pražském. V rámci souboru barokních oltářních obrazů Karla Škréty a Petra Brandla je od roku 2006 národní kulturní památkou.

Historie

Po skončení třicetileté války začali měšťané hojně zřizovat oltáře v novém barokním slohu. Mezi ně patří i hlavní oltář v kostele Matky Boží před Týnem, který byl i symbolickým poděkováním pražanů Matce Boží za ukončení dlouhého válečného konfliktu a za uhájení Prahy před Švédy v roce 1648, podobně jako Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. To potvrzuje i nápis, který se nachází v horní části oltáře, v kartuši pod podstavcem sochy Archanděle Michaela:

M[A]R[I]Æ MAGNÆ URBIS HVJVS TVTELARI SVPER CÆLOS OMNES ASSVMPTÆ HÆC ARA POSITA EST ET DICATA ANNO A VIRGINEO EJVS PARTV MDCXLIX (česky: Marii, ochránkyni tohoto Velikého [=Starého] města, vzaté nad všechna nebesa, byl tento oltář postaven a věnován roku od jejího panenského porodu 1649).

Podle testamentu expeditora při české komoře Zikmunda Jiřího Mráze z Milešovky stál oltář v hrubé stavbě už v roce 1645. Od Karla Škréty, který byl představeným staroměstského malířského cechu, si toto dílo objednal staroměstský magistrát, čili samospráva města. Škréta namaloval i obraz Nejsvětější trojice, který se nachází v oltářním nástavci. Pro Týnský chrám namaloval celkem devět obrazů; některé si od něho objednaly různé patricijské rodiny pro vedlejší oltáře. Na obraz Nanebevzetí se Škréta důkladně připravoval: na lavírované kresbě, která je v grafické sbírce Národní galerie, si načrtl horní část Nanebevzetí, kde je Maria s anděly. I když byl oltář posvěcen roku 1649, v roce 1654 Škréta dodatečně domaloval na obrazu ještě dvě postavy. [1][2][3]

Po čtyřiceti letech byl na začátku záři 2010 společně s obrazem Nejsvětější Trojice v oltářním nástavci restaurován. Po dvouměsíčním restaurování byl i s obrazem Nejsvětější trojice vystaven na výstavě Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo, která proběhla v Jízdárně Pražského hradu a ve Valdštejnské jízdárně. Po celou bobu, co nebyly obrazy v oltáři, byly zde místo nich fotokopie. [4][5][6] Předtím byly obrazy naposledy sejmuty v roce 1974, když byly vystavovány při výstavě Karla Škréty.[7]

Popis díla

Obraz v hlavním oltáři

Jedná se o olej na plátně o rozměrech 437 × 265 cm. Obraz je rozdělen na dvě poloviny – pozemskou a nebeskou – a děj se odehrává v krajině. V dolní části obrazu jsou kolem Mariina hrobu apoštolové. Hrob stojí na levé straně obrazu a apoštolové kolem něj svůj údiv vyjadřují pomocí gest, ať už ukazováním na nanebevzetí nebo hleděním do prázdného hrobu. V popředí na pravé straně sedí evangelista Marek, který si pravou rukou zastiňuje oči před září z nebe a levou rukou drží otevřenou knihu. Apoštol, který stojí pootočený na levé straně malby, svým pohledem přes rameno na diváka a pozdviženýma rukama plní funkci zprostředkovatele Mariina nanebevzetí. V horní nebeské polovině je bělostná Maria v oblacích nesena anděly do nebe. Maria má rozepjaté ruce a hledí vzhůru, jak by na Nejsvětější trojici na obrazu v oltářním nástavci; osoby Trojice se dívají dolů na Marii a drží pozvednutou korunu, jež je pro ni připravena.[3][2] U nanebevzetí se Škréta inspiroval italskými vzory, Tizianem, Carraccii a Renim. Nanebevzetí je směrem vzhůru světelně odstupňováno.[8]

Odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ NEUMANN, Jaromír. Český barok. Praha: Odeon, 1969. S. 163. 
  2. ↑ a b STOLÁROVÁ, Lenka; VLNAS, Vít. Karel Škréta — 1610-1674: doba a dílo. Praha: Národní galerie, 2010. ISBN 978-80-7035-458-2. S. 226. 
  3. ↑ a b NEUMANN, Jaromír. Karel Škréta — 1610-1674. Praha: Národní galerie, 1974. S. 96–98. 
  4. ↑ Škrétův obraz Nanebevzetí Panny Marie načas opouští Týnský chrám [online]. iDnes.cz [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Z Týnského chrámu zmizely Škrétovy obrazy [online]. Deník.cz [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Škrétův oltářní obraz z Týnského chrámu bude ozdobou výstavy. Radio Prague International [online]. Český rozhlas [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ Obrazy z Týna budou k vidění na výstavě Karla Škréty v Národní galerii [online]. Topzine [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ CHADRABA, Rudolf. Dějiny českého výtvarného umění [Díl] 2, sv. 1. Od počátků renesance do závěru baroka. Praha: Academia, 1989. 390 s. ISBN 80-200-0069-0. S. 331. 

Externí odkazy

Zdroj