NGC 772

NGC 772
NGC 772
NGC 772
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ interagující galaxie a spirální galaxie
Třída SA(s)b HII[1]
Objevitel William Herschel
Datum objevu 29. listopadu 1785
Rektascenze 01h 59m 19,6s[1]
Deklinace +19°00′27″[1]
Souhvězdí Beran (lat. Aries)
Zdánlivá magnituda (V) 10,3[2]
Úhlová velikost 7,2′ × 4,3′[2]
Vzdálenost 115 M[3] ly
Plošná jasnost 13,9[2]
Poziční úhel 130°[2]
Rudý posuv 0,008246 ± 0,000010[1]
Kupa galaxií LGG 40[4]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 120 000[3]ly
Označení v katalozích
New General Catalogue NGC 772
IRAS IRAS 01565+1845 a IRAS F01565+1845
Uppsala General Catalogue UGC 1466
Principal Galaxies Catalogue PGC 7525
Atlas of Peculiar Galaxies APG 78
Jiná označení NGC 772, PGC 7525, UGC 1466, MCG +03-06-11, GC 463, H I 112, H 181, Arp 78, CGCG 461-018, IRAS 01565+1845, HIPASS J0159+18, LGG 040-002, Kara 80
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 772 je spirální galaxiesouhvězdí Berana. Její hvězdná velikost je 10,3m a úhlová velikost 7,2′ × 4,3′.[2] Je vzdálená 115 milionů světelných let, průměr má 240 000 světelných let. Galaxii objevil William Herschel 29. listopadu 1785.[3]

Pozorování

Galaxie leží v západní části souhvězdí a pod tmavou oblohou je náznakem viditelná i malými hvězdářskými dalekohledy. Středně velký dalekohled ji ukáže jako eliptickou mlhavou skvrnku s jasnějším jádrem.[5]

Vlastnosti

Interakce se satelitní galaxií NGC 770 způsobila deformaci jejího spirálního ramene a tyto galaxie jsou spolu propojeny slabými proudy hmoty.[6] V katalogu pekuliárních galaxii je dvojice NGC 772 a NGC 770 zařazena ve skupině spirálních galaxií s malými společníky s vysokým povrchovým jasem. Je největším členem skupiny galaxií LGG 40, jejímiž dalšími členy jsou NGC 770, UGC 1519 a UGC 1546.[4]

Supernovy

V roce 2003 byly v této galaxii nalezeny dvě supernovy typu II. Ta první s názvem SN 2003hl v maximu dosáhla magnitudy 16,5 a druhá dostala název SN 2003iq a dosáhla podobné magnitudy 16,4.[7]

Galerie


Reference

  1. a b c d NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 772 [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 772 [online]. SEDS.org [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 772 [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b GARCIA, A. General study of group membership. II - Determination of nearby groups. S. 47–90. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Červenec 1993 [cit. 2020-12-01]. Roč. 100, s. 47–90. Dostupné online. Bibcode 1993A&AS..100...47G. (anglicky) 
  5. KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Beran [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 
  6. Arp 78: Pekuliární galaxie v Beranovi [online]. NASA, 2020-09-18 [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 
  7. List of Supernovae [online]. Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (IAU) [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 


Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 772 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 772 [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 772 [online]. SEDS.org [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 772 [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 772 [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Beran [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 
  • Arp 78: Pekuliární galaxie v Beranovi [online]. NASA, 2020-09-18 [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 
  • Katalog NGC 772 [online]. [cit. 2020-12-01]. Dostupné online. 

Zdroj