NGC 3

NGC 3
Snímek NGC 3 z přehlídky DESI Legacy Surveys
Snímek NGC 3 z přehlídky DESI Legacy Surveys
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000)
Typ S0[1]
Objevitel Albert Marth
Datum objevu 29. listopadu 1864
Rektascenze 00h 07m 16.8s[2]
Deklinace +08°18′06″[2]
Souhvězdí Ryby
Zdánlivá magnituda (V) 13,4 (V)[2]
Úhlová velikost 1,1′ × 0,6′[3]
Vzdálenost 53 Mpc[4] (173 mil. světelných let ly)
Rudý posuv 0,0130 ± 0,0002[5]
Fyzikální charakteristiky
Absolutní magnituda (V) −20,3 (V)
Označení v katalozích
New General Catalogue NGC 3
IRAS IRAS F00046+0801 a IRAS 00047+0801
Uppsala General Catalogue UGC 58
Principal Galaxies Catalogue PGC 565
Jiná označení PGC 565 · UGC 58 · MCG +01-01-037 · CGCG 408-035 · 2MASX J00071680+0818058 · IRAS 00047+0801
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 3 je poměrně slabá čočková galaxie (typ S0) v severním souhvězdí Ryb. Vzdálenost galaxie od Slunce činí přibližně 53 megaparseků, což odpovídá asi 173 milionům světelných let.[4] Na obloze má zdánlivou jasnost 13,4 mag a úhlové rozměry 1,1′ × 0,6′.[3]

Objev a historie pozorování

NGC 3 objevil 29. listopadu 1864 německý astronom Albert Marth pomocí 48palcového (122 cm) reflektoru Williama Lassella na Maltě.[6]J. L. E. Dreyer ji roku 1888 zapsal do New General Catalogue jako „velmi slabou, malou, skoro kulovou mlhovinu“.[6] Ve 20. století byla opakovaně fotografována v rámci POSS a později digitálně (DSS, DESI Legacy Surveys). Další údaje poskytly infračervené, ultrafialové i rádiové přehlídky.

Fyzikální vlastnosti

Vzdálenost a rozměry

Rudý posuv z ≈ 0,013 odpovídá heliocentrické radiální rychlosti 3 891 km/s.[5] Při použití Hubbleovy konstanty přibližně 73 km/s/Mpc vychází vzdálenost galaxie na přibližně 53 megaparseků (asi 173 milionů světelných let).[7]

Morfologie

Ve viditelném světle má galaxie jasnou centrální výduť a slabý difúzní disk bez zřetelných spirálních ramen – typické znaky čočkových galaxií.[1] Na hlubokých snímcích se však objevují náznaky slabé spirální struktury, takže některé katalogy připouštějí i přechodový typ S0/a.[6]

Hvězdotvorba

Čočkové galaxie mají obvykle nízkou současnou tvorbu hvězd; u NGC 3 je v infračervených datech IRAS patrný jen slabý přebytek, který svědčí o přítomnosti malého množství chladného prachu.[8] Ultrafialové snímky z GALEX ukazují jen několik málo mladých hvězdokup.[9]

Pozorování v různých pásmech

  • Optické (DESI, DSS) – odhalují jasné kompaktní jádro a oválný disk.
  • Ultrafialové (GALEX) – detekuje několik mladých hvězdokup ve vnější části disku.[9]
  • Infračervené (2MASS, IRAS) – dominuje záření starších hvězd; slabý přebytek v 60 µm pásmu značí malé množství prachu.[8]
  • Rádiové (HIPASS) – široká HI čára potvrzuje přítomnost neutrálního vodíku; v rádiovém kontinuu 1,4 GHz však nebyl detekován významný zdroj.
  • Rentgenové – v archivech ROSAT ani Chandra nebyl detekován významný rentgenový zdroj; nejsou známy známky aktivního galaktického jádra.

Viditelnost

NGC 3 kulminuje kolem půlnoci začátkem října. V Česku stoupá až 50° nad obzor, ale vzhledem k nízké jasnosti je pro vizuální pozorování doporučen dalekohled s průměrem ≥30 cm.

Související články

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b DE VAUCOULEURS, G., A. de Vaucouleurs; H. G. Corwin Jr.; R. J. Buta; G. Paturel; P. Fouqué. Third Reference Catalogue of Bright Galaxies. [s.l.]: Springer-Verlag, 1991. ISBN 978-0-387-96436-2. 
  2. ↑ a b c SIMBAD – NGC 3. SIMBAD Astronomical Database [online]. [cit. 24.dubna 2025]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b SKRUTSKIE, M. F., R. M. Cutri et al.. The Two Micron All Sky Survey (2MASS). The Astronomical Journal. 2006, roč. 131, čís. 2, s. 1163–1183. doi:10.1086/498708. 
  4. ↑ a b Distance Results for NGC 0003. NASA/IPAC Extragalactic Database [online]. [cit. 24.dubna 2025]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Redshift for NGC 3. NASA/IPAC Extragalactic Database [online]. [cit. 24.dubna 2025]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c New General Catalog Objects: NGC 1 – 49. C. Seligman Atlas [online]. [cit. 24.dubna 2025]. Dostupné online. 
  7. ↑ Distance Estimation for NGC 3. NASA/IPAC Extragalactic Database; Glyph Web [online]. [cit. 24.dubna 2025]. Různé zdroje (např. NED, Glyph Web) odhadují vzdálenost galaxie na 53–58 Mpc (172–189 mil. ly), v závislosti na hodnotě Hubbleovy konstanty.. Dostupné online. 
  8. ↑ a b NEUGEBAUER, G. The Infrared Astronomical Satellite (IRAS) Mission. The Astrophysical Journal Letters. 1984, roč. 278, čís. 1, s. L1–L6. doi:10.1086/184214. 
  9. ↑ a b MARTIN, D. C. The Galaxy Evolution Explorer: A Space Ultraviolet Survey Mission. The Astrophysical Journal Letters. 2005, roč. 619, čís. 1, s. L1–L6. doi:10.1086/426387. 

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 3 na Wikimedia Commons


… | NGC 2 | NGC 3 | NGC 4 | …


Zdroj